V posledních dnech byly zveřejněny volební modely od čtyř agentur – Kantaru, Medianu, STEM a CVVM. „Poslední jmenovaná je akademická instituce Ústavu akademie věd, takže se dá říci, že by to měl být nejrelevantnější zdroj informací. Navíc provádějí předvolební průzkumy a průzkumy důvěryhodnosti jednotlivých institucí dlouhodobě, mají s tím velkou zkušenost, mají ustálenou metodiku a velký vzorek oslovených respondentů, což je v sociologii velice důležité. Proto lidé nemají moc rádi agentury, které provádějí výzkum jenom po internetu, protože jejich výsledky nevypovídají zdaleka tak věrně. Vytáhl jsem si výsledky těchto čtyř agentur, protože mě udivilo, jak se v některých výsledcích od sebe značně odlišovaly. A jak se lišily i z hlediska toho, zda šlo o soukromou nebo tu státní CVVM,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
V té souvislosti vzpomíná, jak v minulosti někteří politici, ať už šlo o předsedu Strany důchodců za životní jistoty Eduarda Kremličku nebo někdejšího předsedu ČSSD Jiřího Paroubka, příliš přeceňovali výsledky průzkumů, zejména privátních agentur. „Pamatuji si, že pan Paroubek hodně spolupracoval s agenturou STEM. A měl od ní často velmi optimistické výsledky, třeba až ke 40 procentům před volbami v roce 2010. V nich ale padl na polovinu těch odhadů, ČSSD získala jen těsně nad 22 procent a on rezignoval na funkci předsedy. Jeho nástupce Bohuslav Sobotka měl v roce 2013 ještě méně, dvacet a půl procenta. Čísla, kterými nás prostřednictvím médií tyto agentury dnes a denně krmí, vůbec nemusí být relevantní. Ale vždy je u takové zprávy nabubřelý titulek jako třeba ‚Předvolební odhady se radikálně mění‘, ‚ANO přepisuje dějiny‘ a podobně,“ upozorňuje mediální analytik.
Fotogalerie: - Lobbing ve sněmovně
Značné rozptyly u výsledků SPD, Přísahy i komunistů
Nakonec se však ukáže, že za tím velkoústým titulkem se skrývá třeba informace, že podpora Pirátů se změnila o procento, nebo ANO předstihlo koalici Spolu či naopak. „Ale novináři z toho mají velice chutnou stravu. Takže tím chci jenom poukázat na to, že tohle jsou velmi irelevantní a nesměrodatná čísla. Ve všech těch průzkumech jsou v nějakém pořadí na prvních třech místech hnutí ANO, koalice Spolu a Piráti se STAN. To se celkem dalo očekávat, je to dlouhodobý trend a všechna tři uskupení mají kolem 20 procent, od 19 po 24 ve všech těch čtyřech průzkumech. Ale pak už se ta čísla hodně, ale hodně liší. Třeba Kantar dává SPD 12,5 procenta, Median 9, STEM 12,8 a CVVM pouhých 9,5 procenta. To jsou dramaticky odlišné výsledky pro hnutí, které se pohybuje kolem deseti procent. Přece jen je dost výrazný rozdíl mezi 9 a téměř 13 procenty, a to i na počet mandátů,“ podotýká Petr Žantovský.
Pozornost si dle něj rovněž zaslouží to, jak si u jednotlivých agentur vedla Přísaha, nové hnutí Roberta Šlachty. „Kantar dává Přísaze 6 procent. Nevím, kde by Přísaha k tomuto číslu přišla, protože za prvé zatím nic nepředvedla a za druhé je to na první pohled zcela účelová záležitost, která má mít nějaký cíl, do něhož asi nevidíme. Ale že by za tak krátkou dobu své existence nabrala přízeň 6 procent voličů, to je dost podivuhodné. Však také Median dává Přísaze 4 procenta a CVVM spolu se STEM kolem 2,5 procenta, což si myslím, že je mnohem relevantnější číslo. Zajímavý je také pohled na výsledky komunistů. Zatímco Kantar je se 4,5 procenty posílá pryč ze Sněmovny, STEM jim dává 5,2 procenta, ale podle Medianu mají 6 procent a podle CVVM, což je ta akademická instituce, to zdůrazňuji, mají 7,5 procenta. To jsou zase hodně odlišné výsledky,“ pozastavuje se mediální odborník při jejich projednávání.
Nenechat se ošálit lidmi, co jsou za průzkumy placeni
Udivuje ho, že se s výjimkou Kantaru všechny ostatní agentury shodly na 7 procentech u ČSSD. „To by člověk se zkušeností s touto stranou v poslední době příliš nečekal a o něčem to možná vypovídá. Jenom Kantar posílá sociální demokraty ze Sněmovny se třemi a půl procenty. Mluvím o tom proto, že je to velmi zajímavá detekce toho, co se v těch agenturách děje. Může to být nápověda k tomu, kdo tu či onu průzkumnou otázku klade a za jakých finančních podmínek, jak je formulována a tak dál. Proto by se voliči neměli nechat ošálit zajímavě vyhlížejícími volebními průzkumy. Všechno může nakonec dopadnout úplně jinak. To jsme v minulosti zažili už mnohokrát. Nejmarkantnější to bylo v roce 1998, když všechny průzkumy posílaly ODS do pekla s nějakými 8 procenty, ale ona jich nakonec měla 28. Tak se nenechme mýlit lidmi, kteří jsou za ty výsledky někým placeni,“ zdůrazňuje Petr Žantovský.
Psali jsme:
V úvodu týdne jsme měli dva státní svátky. Nejprve jsme si připomněli slovanské věrozvěsty Cyrila a Metoděje, o den později upálení mistra Jana Husa. „Může to inspirovat k hlubšímu nadčasovému zamyšlení, které ani možná není o duchovních poselstvích těch lidí, jako spíš k úvaze o tom, jak se dnes mění pohled na dějiny. Říkává se po každé revoluci či válce, že vítěz přepíše dějiny. To jsme viděli po listopadu 89, kdy z veřejných prostranství mizeli nejenom různí rudoarmějci. Také třeba hrdinové jako Jan Šverma, což byla naprosto největší ostuda, jaké jsme se mohli dopustit. Teď nám naopak sochy přibývají. Na Staroměstském náměstí přibyla replika Mariánského sloupu, což je podle mě naprosto zbytečný anachronismus, protože jeho svržení davem Pražanů bylo aktem lidové vůle. Nebyl to akt politické pomsty nové garnitury, nějakých Klofáčů, Kramářů nebo Masaryků,“ vysvětluje mediální analytik.
Místo svatého Václava generál Patton, jak vylézá z tanku
Protože šlo o akt lidového vzbouření proti symbolu rakouské monarchie, je přesvědčen, že se věci měly nechat tak, jak byly. „Takhle máme najednou pocit, že ty dějiny nebyly, že se ten akt lidové vůle neodehrál, že ta lidová vůle vlastně nebyla a jako by lid ani neměl co mít nějakou vůli nebo nějaký zájem. Kromě toho se tu a tam dočítám, že se vážně zvažuje, že se na Malostranské náměstí vrátí socha maršála Radeckého, slavného rakouského vojevůdce a také symbolu toho, čemu se v dílech Jiráska a spisech této doby říká národní poroba. V této ‚síni slávy‘ má Radecký samozřejmě velmi čestné místo. Pokud nám na Malostranské náměstí vrátí Radeckého, tak potom už opravdu můžou – je to už sice bizarnost, ale člověk nikdy neví, co se může stát – sundat svatého Václava z Václavského náměstí a postavit tam místo koně tank, ze kterého vylézá generál Patton, protože ‚přece Američané osvobodili Česko od nacistů‘,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Mgr. Robert Šlachta
Která volební strana předvedla zatím NEJHORŠÍ kampaň?Anketa
Bidenovo plivnutí na hroby vojáků, co padli v Afghánistánu
Na závěr si nechal čtvrteční vystoupení Joea Bidena k tomu, že se americká armáda k poslednímu srpnu stahuje z Afghánistánu. „To je samozřejmě velice dobrá zpráva. Dočetl jsem se jí třeba v lidovkách, jež citují Bidenova slova, že to je proto, že se jedná o válku, která se nedá vyhrát. To je pro mě příznak neuvěřitelného politického cynismu. Jestliže se nedala vyhrát, tak to museli vědět už dávno. Museli vědět, že tam bojují o svoje zájmy, a ne o nějakou demokracii. On to Biden konec konců také říkal, že v Afghánistánu nechtěli vyrábět stát, že dosahovali jiných cílů. Je ale cynismus, když řekne: ‚Končíme válku, protože se nedá vyhrát‘, To je, jako kdyby plivl na hroby všech českých i jiných vojáků, kteří tam padli, a řekl k tomu: ‚Víte co, tak my vás příště pošleme do Mali, nebo do Jižního Súdánu, nebo kamkoli, kde budeme mít nějaké své zájmy, tak tam za nás umírejte. A my pak řekneme, že se ta válka nedala vyhrát‘,“ zlobí se Petr Žantovský.
Tvrdí, že tak mimořádný projev politického cynismu už dlouho nikde nezaznamenal. „Jen málo českých médií zmínilo skutečnost, že tomuto finálnímu rozhodnutí o stažení amerických vojsk předcházela dohoda mezi předchozím prezidentem Trumpem a Tálibánem z konce února minulého roku. To znamená, že Biden do slova a do písmene slízává smetanu z ukradeného dortu. A projevil se jako politický cynik mezi ještě většími cyniky za tou politikou. Mimochodem také lže, jako když tiskne. Všichni víme, že ta poslední válka v Afghánistánu – a že jich tam bylo mnoho, proti komunistickému režimu Babraka Kamrala, byli tam mudžahedíni, co se posléze přerodili v Al-Káidu, byl tam Amerikou cvičený a financovaný Usáma bin Ládin jako bojovník proti Karmalovi, to všechno má souvislosti – začala před dvaceti lety po útoku na WTC. A Biden k tomu konstatoval, že ‚Američané dosáhli svých cílů z roku 2001 vykořenění základen Al-Káidy‘,“ cituje mediální analytik.
Jen potvrzení, že americká politika je mimořádně pokrytecká
Přitom to není pravda, protože Al-Káida v podstatě neměla v Afghánistánu nikdy silné postavení, to tam měl v posledních desítkách let Tálibán. „Tálibán je samozřejmě ultraortodoxní islámistická organizace, která na tom území operuje dlouhodobě tu s většími, tu s menšími úspěchy. V každém případě je na něm zajímavé, že je to snad jediná z těch organizací jako Al-Káida, Núsra a podobně, která nikdy nepřekročila hranice země, ve které působí. Jinými slovy Tálibánu nejde o nic jiného, než aby vládl v Afghánistánu. On nepotřebuje vládnout v sousedních zemích, nepotřebuje se roztahovat někam do Tádžikistánu nebo do jakýchkoli okolních zemí. Jde mu jen o tento cíl. Čili to, že si Biden vymýšlí nějaké základny Al-Káida, které Američané chtěli vykořenit a nepodařilo se jim to, protože se ta válka nedala vyhrát, je další důkaz toho, že ta americká politika je mimořádně pokrytecká,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
