Svou tezí zvedl ze židle člena horní parlamentní komory Zdeňka Hrabu, podle kterého je jeho úvaha naprosto lichá. „Respektuji kohokoliv s jiným názorem. Mít jiný názor je běžné. A člověk s jiným názorem ještě automaticky není ten největší zloduch. V případě debaty o euru to platí samozřejmě také. Pro co ale pochopení fakt nemám, to jsou různé pseudo argumenty. Jako třeba to, co předvedl pan Jiří Pehe, který přišel s obratem naznačujícím, že kdo je proti euru, ten je snad agentem Kremlu,“ uvedl Hraba.

Zbytečně tím podle něj Pehe brání debatě o euru. „Tyto pitomé výpady debatu znemožňují a jen rozeštvávají společnost. Ovšem od 90. let koluje takové pěkné pořekadlo: když chcete vědět, jak něco není, tak si přečtěte to, co o tom píše pan Pehe...,“ dodává.

Respektuji kohokoliv s jiným názorem. Mít jiný názor je běžné. A člověk s jiným názorem ještě automaticky není ten největší zloduch. V případě debaty o euru to platí samozřejmě také.

Pro co ale pochopení fakt nemám, to jsou různé pseudoargumenty. Jako třeba to, co předvedl pan… https://t.co/cwKVNjkqlo

— Zdeněk Hraba (@hraba_z) January 6, 2024

Pobavení nad analýzou záměru těch, již zavedení eura nechtějí, vyjádřil i Honza Provazník: „Kdo jste měli na kartičce ‚Putin nechce euro‘, můžete si odškrtnout,“ dodal stručně.

Kdo jste měli na kartičce "Putin nechce euro", můžete si odškrtnout. https://t.co/TCzZ29dZOX

— Honza Provazník (@honza_provaznik) January 5, 2024

Rovněž debatu o přijetí eura provázejí rozporuplné výroky vládních politiků. Poté, co prezident Petr Pavel v novoročním projevu vyzval politiky, aby zahájili kroky pro přijetí eura, reagoval premiér Petr Fiala (ODS), že jeho vláda se vstupem do eurozóny zabývat nebude. Jak se ukazuje, ani v rámci vládní pětikoalice však nepanuje stoprocentní shoda pro přijetí eura. Svými slovy hlava státu způsobila bouři především uvnitř ODS. Řada občanských demokratů se rozhodla proti společné evropské měně bojovat, postupně ale přibývají i ti, kteří volají po přehodnocení a přijetí eura se zastávají.

Vstup do eurozóny vyžaduje, aby země splňovala čtyři tzv. Maastrichtská kritéria. Míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen, úroková míra pak nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Další kritérium stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP, poslední vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.

Vláda se teď zabývá pravidelným materiálem připraveným Ministerstvem financí a Českou národní bankou (ČNB), který hodnotí připravenost země na přijetí eura.

Psali jsme:

Byli na tom lépe než my. Pak přijali euro. Bývalý guvernér fandům EU udělal čáru přes rozpočet

„To mu poradil Kolář. Mladí to spíš zbaští.“ Vyoral k projevu, nad kterým kavárna zajásala

Euro v ČR? Rvačka. Stanjura „zamázl“ referendum. Schillerová ve varu

Prostě guma... Vykopl euro a teď se diví. Holec o novoročním přání z buzer placu

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.