Účast agilního europoslance a krajského zastupitele je na této akci tradiční, nechyběl tu ani v minulém roce. Tentokrát pro desítky chlapců a děvčat, vesměs vysokoškoláků, pohovořil v úvodu o tom, že i přes určité potíže je EU unikátním projektem. Došlo též na obchodní vztahy s Čínou a na nebezpečí Východu a možné přeceňování Visegrádské čtyřky.
Jak zabránit válce – obchodovat spolu
„Když sleduji politické debaty, ne vždy si uvědomujeme, že jsme součástí EU, což je mimořádný, historicky zcela ojedinělý projekt, 28 zemí, které se rozhodly, že spolu budou nejen spolupracovat, ale že část svých pravomocí a působností, třeba v oblasti spotřebitelského práva či v oblasti jednotného trhu, přenesou na společné orgány do Bruselu,“ uvedl na začátku debaty europoslanec Pospíšil. „Základní myšlenka je, že pokud 28 relativně malých států spolu spolupracuje, tak je to jak pro jejich občany či firmy, které v těchto státech působí, výhodné. Snaha otců zakladatelů EU – tehdy po druhé světové válce to byla úplně jiná integrace. Evropské společenství uhlí a oceli, ta první forma integrace, jejíž myšlenkou bylo zabránit případnému dalšímu válečnému konfliktu. Tehdy se hledalo řešení, jak zabránit tomu, aby Německo a Francie, dvě, řekněme, hlavní velmoci na kontinentální Evropě v budoucnu ještě někdy válčily. A základní myšlenka říká, že pokud spolu lidé obchodují a spolupracují, tak spolu neválčí,“ vysvětloval Pospíšil mladému auditoriu.
Prostor pro vás i pro konkurenci
Dále host pokračoval slovy: „Jeden stát z EU odejde a bude 27 zemí a lze předpokládat, že přistoupí asi další státy, především z Balkánu, v horizontu deseti let… Jako mladá generace byste měli nejvíce vnímat výhody, které vám integrovaná Evropa a svět přinášejí. Starší lidé nemají takové možnosti využívat naplno všechny výhody, jež evropská integrace přináší, ale vy máte obrovské možnosti, které moje generace, a zvláště generace starších – mých rodičů a prarodičů, vůbec neměla. Vy máte šanci žít nejen v Plzni, České republice, ale i žít a realizovat se na území celé EU,“ hovořil plamenně europoslanec k několika desítkám přítomných. „Vaším životním prostorem není pouze ČR jako krásná, ale relativně malá země, ale životním prostorem je celý evropský kontinent. Vašimi potenciálními konkurenty nejsou jen vaši kolegové, kteří budou studovat nebo pracovat ve stejném oboru, ale jsou to všichni mladí Evropané, kteří se rozhodnou jít podobnou cestou jako vy. Na jedné straně tedy obrovské výhody, na druhé i ta větší konkurence, která vás mást vést k co možná největším výkonům,“ uvedl dále adept na vedení v TOP 09.
Brexit? Clo na české výrobky!
Co se bude dít s vývozem českého zboží poté, co Británie vystoupí z EU? Jaký to bude mít dopad na české firmy? A Pospíšil pokračoval: „Protože třeba v oblasti automobilového průmyslu vyvážíme do Velké Británie obrovské množství nejen celých aut, ale i komponentů, které se tam třeba montují. Ve chvíli, kdy Británie vystoupí z EU a kdy se nedohodneme, což se klidně může stát, na pokračování obchodních vztahů v té nadstandardní podobě, jak to umožňuje vnitřní trh EU, tak se může stát, že třeba na obchod s Velkou Británií budou uvalena cla, a to až do výše 16, 18 procent, a v takovém případě se náš vývoz do Velké Británie výrazně zdraží, a tím pádem budou české firmy vyvážet méně. Protože dražší české zboží poškozené clem si v Británii koupí méně spotřebitelů. V katastrofické verzi, kdyby Brexit dopadl tak, že se vztahy s Británií naprosto naruší a obnoví se cla, tak to může poškodit i Českou republiku,“ varoval Jiří Pospíšil.
Čína rozhodně není vzorem, ani velkým partnerem
Podle europoslance je si třeba uvědomit, že permanentně debatovaný obchod s Čínou je z hlediska českého obchodu druhotný, „… protože tvoří tři až pět procent našeho vývozu. Je to tedy pouze zlomek, zatímco do EU vyvážíme většinu našeho vývozu. Pokud jste malou zemí a vyrábíte sofistikované výrobky, tak jich na tuzemském trhu prodáte strašně málo, potřebujete mít vývoz. Ti, kdo kritizují EU a říkají – pojďme dělat referendum, případně vystoupit z EU, nenabízejí této zemi žádné jiné řešení, s kým by Česká republika měla spolupracovat, kdyby případně vystoupila z EU, kam by své zboží do budoucna mohla vyvážet. A kdo by měl být partnerem České republiky, když to nebudou země západní Evropy, které vyznávají principy svobody, demokracie, lidských práv. To je z mého pohledu možná ještě více důležité, než jsou ekonomické výhody. To je ta hodnotová orientace.“ Měli bychom tedy spolupracovat se stejnými zeměmi, které vyznávají podobné hodnoty. „Je dobré spolupracovat ze zeměmi, jako jsou Rusko, Čína, ale jsou to země, které mají jiné hodnoty, nemají takový vztah k demokracii a lidským právům, jako máme my. Tím pádem bližší nám mají být ti, kteří vnímají svět jako my a vnímají člověka podobně jako my, než ti, kteří na lidský život pohlížejí úplně jinak. Viz třeba Čína se svým totalitním komunistickým režimem,“ připomenul problematiku lidských práv v zemi draka Pospíšil.
Užijme si demokracie a pozor na Východ!
„Na našem území nikdy tak dlouho svoboda a demokracie jako nyní nebyly,“ informoval dále Jiří Pospíšil. „Za první republiky zde byla pouhých dvacet let a pak přichází nacismus, který první republiku zlikvidoval. Období 28 let je tedy něco historicky mimořádného a my bychom měli dělat všechno pro to, aby se svoboda a demokracie tady u nás udržely… To si můžeme udržet jen tehdy, když budeme spolupracovat se zeměmi, které mají podobné hodnoty. Které to vidí podobně jako my, a to jsou právě země v EU.“ Naše vystoupení z EU by podle Pospíšila nemělo pouze obrovské ekonomické důsledky. „Nikdo přesně neví, jestli by zbylé země umožnily vyvážet naše zboží k nim, ale hlavně se obávám, že by to oslabilo demokracii a lidská práva. Tlaky z Východu, které tu jsou, by na našem území ještě posílily.“
„Nadpisy typu EU nám zakázala pomazánkové máslo a domácí zabijačky a jiné věci, z poloviny nejsou pravda a z poloviny mají nějaký racionální důvod, který třeba v médiích nebyl nikdy ani vysvětlen,“ pustil se do sdělovacích prostředků europoslanec.
Jiří Pospíšil, DiS.
Naše média chybějí v Bruselu
Dotaz mladého muže pak otevřel diskusi: „Z čeho podle vás pramení český euroskeptismus?“
„Já musím být zdrženlivý, protože jako právník vím, že když to tady nahráváte, tak všechno může být použito proti mně,“ uvedl Jiří Pospíšil při pohledu na kameru, kterou organizátoři akce zaznamenávali celý průběh setkání. „Tím pádem budu odpovídat velmi distingovaně,“ uzemnil některé, kteří by snad očekávali nějaká plamenná prohlášení. „Těch důvodů je celá řada. Mají na tom nemalý vliv politici, protože málo vysvětlují občanům složité věci v EU. V poslední době je jednodušší EU kritizovat a stavět si na tom volební kampaň. Volby ukázaly, že být protievropský je jednodušší než pracně vysvětlovat, co EU přináší a v čem je pozitivní. První důvod je pozice české politické elity, počínaje prezidenty a konče třeba panem Okamurou,“ pokračoval Pospíšil za úsměvu přítomných. Na neinformovanosti mají podíl i novináři. Když se podíváte, kolik německých novinářů je v Bruselu a kolik novinářů tam sleduje politické dění a kolik je tam českých novinářů, tak je to nebetyčný rozdíl. Typněte si, kolik je akreditovaných českých novinářů v Bruselu…“
Kde jste, novináři??
„Tři…,“ zaznělo z auditoria. „To jste optimista, protože to je víceméně jeden. Je tam jeden akreditovaný za Českou televizi, pak se tam střídají novináři z Českého rozhlasu. Pan Vostál tam svou práci dělá velmi dobře, ale jeden člověk to nemůže zachránit. Pak tam máte desítky novinářů třeba z Německa a jiných zemí, a ve chvíli, kdy tam ten novinář není, kdy systematicky nesleduje dění, kdy nejste připraveni, nevytváříte si kontakty, sám si nesbíráte informace, ale přebíráte je z různých tiskových zpráv nebo tiskové agentury, tak o tom nemůžete nikdy opravdu vážně psát. Čeští vydavatelé nepovažují evropská témata za tak důležitá a neposílají tam svoje novináře a ty informace, které tady máme, jsou zploštělé nebo trochu zkreslené anebo víceméně neposkytují nám ten plastický pohled o EU,“ vmetl do tváře domácím médiím Jiří Pospíšil.
Nejeuroskeptičtější ze skeptických jsou Češi
Další důvod jsou podle něj problémy, která EU má… „To, že kvóty uprchlíků nefungují, vedlo k tomu, že to výrazně poškodilo obraz EU v očích veřejnosti. To není chyba lidí, kteří jsou pak kritičtí k EU, ale té samotné instituce, jakou formou k tomuto problému přistoupila. Problém, který u nás máme, má více příčin a výsledkem je pak, že více než polovina obyvatel je euroskeptických. Já to těm lidem nevytýkám, já je chápu, že žijí v zemi, kde nikdo pořádně neobhajuje EU, nikdo nevysvětluje, že v dnešním globálním světě, kde jsou desítky občanských konfliktů, máme to štěstí, že jsme členy tohoto elitního klubu, kde se velmi dobře žije. Otázku telekomunikací a celé řady věcí, které zlehčují život občanů, toto nikdo nepublikuje. Evropská unie ty drobné věci neumí pořádně prezentovat,“ posteskl si Pospíšil do vlastních bruselských řad.
Mentální bariéra (zdá se) je i v topce…
Další dotaz zněl: „Pomohlo by větší zapojení českých politiků, kteří jsou v evropském parlamentu, do domácí politiky, aby to zlepšilo politickou kulturu – tak jako vy se angažujete?“ Pochválil aktivitu europoslance na „domácím bojišti“ mladík.
„Když se podíváte, že tam máme 21 europoslanců, tak většina lidí je vůbec nezná. Europoslanec nemusí pět dní v týdnu sedět v Bruselu, je tam dva dny a ať ty tři politicky pracuje ve své zemi. Třeba bude přednášet, jako já jsem nyní mezi vámi. Říkám, že úředník má sedět pět dní v Bruselu a makat a politik si má rozdělit činnost mezi prací doma, osvětovou, vysvětlovací a mezi prací v Bruselu. Pokud tedy uvažuji o kandidatuře do čela jedné z českých politických stran, tak narážím na jakoby mentální bariéru,“ posteskl si směrem k „topce“ Pospíšil. „Vysvětluji, že na Západě je to něco běžného. Vůdce slovenské opozice sedí v europarlamentu, chorvatský premiér byl europoslanec, vedl svoji stranu a vyhrál národní volby,“ vypočítával host diskuse. „Je tady mentální bariéra, že jsme tady my, pak jsou hranice a pak je Brusel. V Čechách je obvyklé, když předseda strany má současně další veřejnou funkci typu poslanec, ministr, premiér, tak proč by nemohl být europoslanec. Nikoho nepřekvapí, když si vezmeme případ pana Sobotky, že je předsedou strany a současně premiérem. To je samozřejmé. Pokud je člověk spojen s nějakou proevropskou stranou, tak myslím, že jeho pozici předsedy strany může posílit, že vykonává evropskou agendu a politiku v Bruselu, aby politici nebyli pouze tam a potom na volby tady, ale aby byli mosty a propojovali,“ uvedl svoji vizi Pospíšil.
Mladík doplnil slovy „… kdyby se ti europoslanci více u nás zapojili, tak by kultivovali politickou kulturu.“ Pospíšil jej pochválil: „Já to vidím podobně.“
Euroskepticismus má kořeny v komunismu
„Bariéry mezi Bruselem a člověkem. Lidé mají pocit, že nejsou součástí politického života.“ To byl další dotaz z pléna. Český národ je nejvíce euroskeptický. Většina lidí v Německu nebo Francii podle Jiřího Pospíšila věří ve výhodnost členství v EU. „Je to problém nově přistoupivších zemí, které byly zasaženy komunistickou diktaturou. A tam je silnější než na Západě. A u nás je ještě silnější než v ostatních zemích Visegrádu. V Nizozemsku vyhrály strany, které měly proevropskou rétoriku. V Německu vyhrála Angela Merkelová, i když ztratila, ve Francii prezident Macron, který je proevropský. V těchto zemích je určitá vrstva, která je euroskeptická, existují tam relativně výrazné euroskeptické strany, viz třeba AfD v Německu, ale naštěstí nedosahují tak významných výsledků, že by mohly zasahovat do vytváření vlád. Tyto strany mívají 10 a 15 procent.“
Visegrád se z debatního kroužku změnil v mocenský nástroj. K jeho škodě
Dotaz mladé dívky zněl následovně: „Je pro ČR dobré zůstat ve V4, nebo se od ní raději distancovat?!
„S V4 je nutné, abychom s nimi spolupracovali, protože jsou to naši sousedi. Nemám rád takové komentáře, že je to toxická struktura, od které je se zapotřebí distancovat. Na druhou stranu není vhodné ji přeceňovat. Není nutné, aby ke každému problému EU se dělalo společné stanovisko. Když budeme mít jiný názor, není třeba od něj ustupovat jenom proto, že ty tři další země mají na tu věc jiný pohled než my. Je řada věcí, že naše zájmy od jejich jsou v něčem rozdílné. Nedělal bych z ní vyšší instituci, aby na Radě EU přijeli čtyři ministři a měli svoje stanovisko. V4 funguje v zásadě jako debatní klub. Až v rámci migrační krize se z ní stal jakýsi mocenský nástroj, který by například hájil společný postup proti kvótám, posteskl si Pospíšil. „Naši politici musejí primárně hájit naše zájmy v Bruselu. Naši ministři tam dostatečně nehájí naše zájmy.“
Chovanec s flintou nic nezachrání
„Voliči by měli chtít, aby tam byli aktivní. Ne úplně se tak děje. Uvedu příklad. Když se podíváte na směrnici o držení zbraní, tak když se projednává, jednají o ní ministři vnitra členských států. Ve chvíli, kdy český ministr vnitra tomu nevěnuje dostatečnou pozornost, kdy nebyl přítomen na všech jednáních, dostatečně neloboval za svůj pohled na směrnici a ta pak prošla v jiné podobě, než je v zájmu ČR, tak nestačí, aby natočil video na iDNES s flintou v ruce, jak je zlý Brusel,“ rýpl si do ministra Milana Chovance. „Chyba je, že on nevěnoval pozornost v těch fázích, kdy se vyjednává. A voliči by se měli ptát – co si dělal pro to, aby ta směrnice byla jiná, než nyní vypadá. Ta videa už situaci nijak nezmění. Mám tedy pocit, že by český ministr měl více pracovat v Bruselu než v Česku prezentovat, jak je ten Brusel hrozný, jak přijal něco, co je v rozporu s českými zájmy. Každá země v Bruselu hájí svoje zájmy. A záleží na tom, jak jsou jejich politici šikovní a pracovití, jak dokážou zájmy toho konkrétního státu obhájit. Když jsme někde přehlasováni, tak se ptejme, jestli čeští politici udělali maximum pro to, aby získali většinu. Někdy to nejde, někdy musíte prohrát, ale je otázka, jestli prohrajete, že jste pro to neudělal maximum. Ze strany českých politiků se to trochu podceňuje,“ vysvětloval Pospíšil.
Brexit vytváří chaos a Británie nemá čas řešit vnitřní problémy
„Co když budoucí dopady Brexitu budou pozitivní?“ zeptala se další dívka. „Na to není odpověď. I názory odborníků na to, co přinese, či nepřinese, se velmi rozcházejí. Od jednoho krajního názoru, který říká, že Brexit bude znamenat obrovský propad pro britskou ekonomiku, odchod bankovního sektoru z Británie, pokles strojírenství, automobilového průmyslu, až po variantu, která říká, že bude znamenat obrovské nové šance, posílení obchodu se třetími zeměmi. My nevíme, co bude výsledek Brexitu. Jaké se domluví vztahy mezi 27 zeměmi EU a Velkou Británií. Jediné, co je vidět, je, že přináší obrovskou ekonomickou nejistotu. Víme, že Brexit přináší určitý chaos, má negativní dopad na britskou ekonomiku.“ Místo aby řešila problémy svých občanů, řeší podle Pospíšila Brexit. „Dnes ani nevíte, zda Evropané, kteří přišli do Velké Británie v rámci volného obchodu, budou muset odejít, to jsou všechno nejasné věci. Ukazuje se, že Británie přešlapuje na místě a v horizontu pěti až deseti let se ukáže, jaké ekonomické dopady to bude mít. Když Česká republika vystoupí z EU, tak nemá alternativní trhy. Pro nás by ten dopad byl mnohem větší.“
Vykoupat Británii!
„Naznačujete, že podmínky pro Británii by byly tvrdší. Když tam bude ekonomický pokles, neoslabí to ten euroskeptismus?“ doplnil další mladík. Europoslanec jej pochválil: „Uvažujete politicky správně. Politici v Bruselu vám řeknou, proč bychom Británii ustupovali, protože ona pak ten Brexit přežije bez problémů a povede k tomu i jiné země k vystoupení z EU a vybírat si z výhod, které přináší členství. Vybírat si takzvaně po francouzsku a la carte, tak to je konec EU. Vše má své výhody i nevýhody. Členství nemůže být jen výhodné. Takto život nefunguje. Ani v manželství, ani v politice. Možná by bylo výhodnější, kdyby Brexit byl tvrdý a kdyby se EU rozešla úplně a kdyby se ukázalo, že poškodil Británii. Filozofie tvrdého Brexitu ale v Británii prohrála,“ připomněl Jiří Pospíšil.
„Zatímco Británie je velmoc a EU se s ní musí nějak domluvit, tak kdyby vystoupila z EU země naší velikosti, tak EU by se s ní nemusela bavit,“ varoval přítomné. „K tomu, abychom dohodli nové vztahy, musejí být vždy dva. A proč by to EU dělala. V Bruselu je mnoho lidí, kteří se s Británií domlouvají se skřípajícími zuby. Raději by ji nechali být, ať se v tom vykoupe, aby se ukázalo, že je to špatné. Ale ono by to poškodilo i naše firmy a byznys na kontinentu. Takovýto kompromis nečekejte u země naší velikosti.“
Evropský kontinent se svojí svobodou a demokracií se stává podle europoslance Pospíšila čím dál více jedinečný. „Na Východě máme Rusko, jehož zájmy v ČR stále narůstají. Podívejte výroční zprávy BIS, tam je to jednoznačně napsáno. Pokud chceme být svobodnou zemí, a ne nějakým depandantem ruské říše, tak být součástí EU a NATO je nezbytnost,“ konstatoval k mladému auditoriu na závěr debaty Jiří Pospíšil.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
