V návaznosti na rozhovor s panem Petrem Bukalem, bezdomovcem z Brna, pokračoval Jan Čulík z Britských listů v rozvíjení tématu bezdomovectví v Česku. Hned v úvodu poukázal na jednu věc. „Zajímavé je, že si to vůbec nikdo neuvědomuje. Jakmile někoho tady odsoudíte za cokoli, tak je to vlastně jakoby trest smrti skoro, protože ho vyloučíte navždycky ze společnosti. A nikomu to nevadí,“ podivoval se šéfredaktor.
Náš systém je krutý a nehumánní
Jan Malc konstatoval, že se v českém vězeňství za stovky let mnoho nezměnilo. O podobných příbězích jsme si mohli přečíst i před pěti sty lety. Když si u nás někdo „odkroutí“ trest, měl by dostat novou šanci. A proč ji nedostávají? „To jsou ti naši politici opravdu takové svině?“ ptal se dál Čulík.
Podle Malce by pomohlo, kdyby stát na již odsouzené lidi neposílal po jejich propuštění ještě exekutory. To je smrtící kombinace, která i pracujícím propuštěným bere nemalou část peněz. Mluvíme tu přitom o tisícovkách lidí, kteří končí právě kvůli tomuto systému na ulici. „Je to nemilosrdný a nehumánní systém, který nebere ohled na bezdomovce,“ posteskl si host.
Položil si v této souvislosti také otázku, zda stát plní smlouvu s občany, které na jedné straně vyzývá k tomu, aby za něj v případě potřeby položili život, ale na straně druhé je na oplátku v některých situacích nechrání. „Možná ta naše snaha vytvořit po čtyřiceti letech socialismu kapitalistickou společnost zašla příliš daleko,“ pokračoval.
Řešením je dát lidem práci, za kterou jim zůstane spravedlivá odměna. Z té bude možné dále žít.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
