„Podle všeho by měla být daň zhruba deset korun na litr vína. Je nutné ještě ke všemu přičíst cenu administrativy, která by byla spojená s novou daní, ta by podle všeho činila dalších šest korun za litr. Jenomže výrobu vína nelze srovnávat s ostatními lihovinami. Vinaři jsou velmi svázaní s pěstitelstvím - s vinicemi. Nejprve musí koupit pozemek, vysadit vinici, obdělávat ji a až za deset, patnáct let se jim investice vrátí. Zavést spotřební daň z vína může způsobit i likvidaci vinic, do kterých se v posledních letech investovaly nemalé částky,“ uvádí Liptáková.

 Podle odborníků by to prý přispělo k dovozu levných vín z pohraničí a přesunu části turistického ruchu z jižní Moravy do Rakouska. Navíc v Jihomoravském kraji, uvádí Liptáková, žije 1 900 vinohradníků, tisíc vinařů a další lidé jsou na vinařství navázáni například v gastronomickém sektoru nebo v turistice.

Podle vinařů činí spotřeba vína v Česku necelých 200 miliónů litrů ročně. Stát tak mohl počítat s výběrem asi dvou miliard korun.

„Po vypuštěném balónku v podobě návrhu na zdanění vína, se po ohlášení kandidatury Karla Schwarzenberga na prezidenta od tohoto nápadu zatím upustilo. Vinařům to však určitě nedodalo jistotu a důvěru ve stabilní podnikatelské prostředí. Je na pováženou, pokud ministr financí návrhy, které mají za následek významné změny pro celé regiony, vypouští stejně zlehka, jako je zanedlouho jeho vlastní reprezentace bere zpět. Naše ekonomika teď nejmíň ze všeho potřebuje spoustu slepých pokusů a omylů,“ uzavírá místopředsedkyně KDU-ČSL.