Mladá fronta Dnes připravila cyklus dvanácti rozhovorů. Dva z nich nejsou po chuti osobnostem spjatým se 17. listopadem. Píší tak na Deníku N. Tvrdí, že snahy o zfalšování historie už jsou na cestě a osočují Mladou frontu Dnes z vytváření manipulativní kampaně ve prospěch současné vládní garnitury. Jako důkaz berou dva rozhovory z deníku, a to s galeristou Jiřím Jaskmanickým a s hercem a dabérem Pavlem Chalupou. Zde je záhodno dodat, že v petici je jméno Jaskmanický napsáno chybně, a to hned dvakrát, viz obrázek.
V těchto rozhovorech se podle tvrzení podepsaných „cíleně zpochybňují všeobecně známá a dobře zdokumentovaná fakta kolem organizace studentské demonstrace 17. listopadu 1989 a představitelů studentského hnutí“, což jim připomíná praktiky minulého režimu. Konkrétně jim vadí, že Jaskmanický v rozhovoru prohlásil, že pietní akce na Albertově 17. listopadu 1989 byl jeho nápad a u Pavla Chalupy se jedná o vícero výroků. Například: „…snad po týdnu se tam (v Disku) objevil takzvaný celostátní studentský stávkový výbor… Byli v něm Monika Pajerová, Šimon Pánek, Igor Chaun, Martin Mejstřík… Tam to vypadalo jako papalášské doupě – na stole whisky, víno, americké cigarety… I přes naši nechuť pak do Disku svolávali fakultní výbory z celé republiky.“
Umělci a aktivisté vytýkají novinám, že se nesnažily ověřit informace z jiných zdrojů, a tak podle nich s radostí slouží jako prostředek k šíření konspiračních teorií a diskreditaci představitelů a událostí roku 1989. Sice prý podporují ověřování nedávné historie. „Ale snaha zpochybnit integritu lidí, kteří soustavně hájí hodnoty roku 1989, je něčím jiným,“ tvrdí a vyzývají: „Vyzýváme veřejnost a novináře zejména, aby se takovým pokusům aktivně postavili!“
Ačkoliv Deník N hovoří o čtyřech desítkách osobností podepsaných pod výzvou, jmenuje pouze třicet. Mezi nimi je např. bratr prezidenta Havla Ivan M. Havel, dále Dagmar Havlová, bývalý senátoři Daniel Kroupa a Jan Ruml, poslanci ODS Pavel Žáček a Marek Benda či diplomaté Michael Žantovský a Petr Kolář. Z řad umělců a aktivistů například Monika MacDonagh-Pajerová, písničkáři Jaroslav Hutka a Michael Kocáb či režiséři Jan Hřebejk a Olga Sommerová.
Argumenty vyjádřené v petici rozebírá na sociální síti Facebook reportér Magazínu Reportér Tomáš Poláček, který dříve pracoval pro Mladou frontu. Petici ironicky označuje jako „vynikající“. „Ano: osobnosti sepisují veřejné prohlášení kvůli tomu, že MfD připravila na srpen sérii cca dvanácti rozhovorů o roku 1989, a dva ze zpovídaných (Jiří Jaskmanický, Pavel Chalupa) vzpomínají na Listopad jinak než ony.
Deset dalších rozhovorů osobnosti vůbec neřeší, ale docházejí k závěru, že ‚seriál je zřejmě plánován jako příprava na podzimní střet Andreje Babiše s minulou i současnou opozicí‘. Příště by mohly sepsat petici třeba proti Reportérovi za vzpomínku, kterou u nás nedávno uveřejnil Mikoláš Chadima,“ navrhuje Poláček a cituje jmenovanou vzpomínku:
„Můj devětaosmdesátej začal v lednu Koncertem pro Arménii. Po téměř deseti letech jsme neutajeně koncertovali v Praze, navíc před zaplněnou sportovní halou v Holešovicích.
...
Na ‚Arménii‘ hned navazoval Palachův týden. Týden potyček s bezpečnostními složkami režimu, po letech vydávaný vykladači ‚nové doby‘ za týden studentský. Hm. Opak je pravdou. Na demonstracích dostávala po hubě učňovská a pracující mládež, která se nemusela bát sociálního pádu spojeného s vyhazovem z vejšky v případě zadržení. Studenti se báli. Tak seděli doma.
...
Na podzim jsme se propasírovali do Wroclawi a zahráli si na legendárním festivalu Solidarnośći Polsko-Czechosłowackiej. Atmosféra plná očekávané změny. Otázka už nezněla, zda režim padne, ale kdy padne. Čas se rozběhl. Vše směřovalo k listopadovému finále. Na Albertov studenti přišli, protože to bylo povoleno. Ale nechali se svést ‚živly‘ a následoval nářez na Národní třídě.“
Poláček pak dodává, že rozhovor pro Mladou frontu připravil i on. „Teď se potím, aby ho osobnosti schválily,“ dodává.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas