Podle Práva by se novela měla týkat i sjednocení způsobu jmenování předsedů a místopředsedů Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu. Prezident by již nepotřeboval podpis premiéra ke jmenování a vybíral by ze soudců příslušného soudu.

Snadnější by prý měla být žaloba na prezidenta republiky, avšak sankce za případné potvrzení žaloby, by měly být menší. Novela ústavy tak umožňuje žalobu na prezidenta v případě porušení ústavního pořádku, či dokonce velezrady jednou z komor parlamentu, která by potřebovala třípětinovou většinu. Dnes musí žalobu schválit třípětinová většina Senátu a zároveň je potřebný souhlas Poslanecké sněmovny.   

Dle Práva je také možné, že do novely ústavy projde i návrh sociálních demokratů o tom, že na jmenování guvernéra ČNB prezidentem republiky bude potřebný i souhlas Senátu. Podle Jeronýma Tejce z ČSSD to bude lepší, jelikož nyní, kdy guvernéra volí jen prezident, volí guvernéra prakticky jeden člověk se svým ekonomickým názorem. Ani on však nehodlá zkracovat pravomoci současnému prezidentovi. „Platilo by to pro příští volební období, nechceme vstupovat do pravomocí prezidenta, který byl už zvolen,“ řekl Tejc.

Nová by také měla být v ústavě ztráta mandátu poslance, v případě pravomocného odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Deník Právo popisuje případ poslance Romana Pekárka (tehdy ODS), který v roce 2013 nastoupil pětiletý trest odnětí svobody, plat a mandát poslance si však ponechal. ODS s tímto návrhem na ztrátu mandátu poslance prý zásadně nesouhlasí, jelikož prý „může dojít k situaci, kdy půjde o naprostou banalitu a bude odsouzen na dva měsíce,“ řekl pro deník Právo Marek Benda z ODS.

Jednou z dalších změn, která má podporu, je podle Práva i prodloužení lhůty na projednávání zákona v Senátu. Nově by tato lhůta měla být dvojnásobná – místo třiceti dnů šedesát.