Podporujete zavedení referenda?Anketa
„Z našeho pohledu je pro nás vyrovnání mezi státem a církvemi nevýhodné, protože my vlastně majetku moc nezískáme. Budou to spíš pozemky, které budou potřebovat peníze, než aby vydělávaly. Je to proto, že majetky židovských obcí a organizací byly zabaveny nacistickým režimem a český stát ho poté považoval jak německý majetek, takže to bylo vlastně ukradeno dvakrát. Nejprve nacisty a poté českým státem. Druhá věc je, že restituce židovského majetku proběhly už v devadesátých letech, takže hodně majetku už bylo navráceno,“ řekl v úterý večer na úvod besedy Papoušek v olomouckém sále sídla KDU-ČSL, kde má poslaneckou kancelář také nový ministr zemědělství Marian Jurečka.
Jak získat peníze?
„Každý rok jsme od státu dostávali 12 093 000 korun. To půjde pomalu dolů. Abychom mohli stejným způsobem fungovat dál, potřebujeme, aby nám finanční náhrada ročně zajišťovala peníze, které jsme od státu ročně dostávali. I kdyby nám naráz na účet přišlo 272 milionů, což je náš podíl, tak i kdybychom je někam investovali, ročně z nich nedostaneme těch 12 milionů,“ vypočítal předseda Federace židovských obcí v České republice.
Fotogalerie: - KSČM uctívá vrahy
Podle něj olomoucká židovská obec získala v restitucích, schválených Nečasovou vládou, louku s rozlohou jeden a půl hektaru. „Teoreticky by se mohla pronajmout za dva tisíce korun ročně. Židovská obec Olomouc každoročně získávala 1 300 000 na platech. To samozřejmě půjde dolů. Víme alespoň, co nás čeká a můžeme se na to připravit,“ podotkl Papoušek.
Následoval dotaz z publika, které tvořilo asi dvacet sympatizantů KDU-ČSL. „Nad jakými alternativními finančními tedy zdroji uvažujete? “ „Některé židovské obce se zaměří na to, aby svůj majetek více zhodnotily, získaly z něj více peněz. Druhá věc je finanční náhrada, kterou chceme využít tak, aby do budoucna přinášela peníze. Existují možnosti různých dotací a grantů,“ odpověděl Papoušek.
Další možnost, jak získat peníze, je podle něj zefektivnění provozu. „Církev, když dostávala státní peníze, tak s nimi nemohla vůbec hýbat. Jednalo se o tabulkové platy. Když jste zaměstnal pět lidí, tak jste dostal na těch pět hlav, podle toho v jaké byly třídě, peníze. Pokud byste teoreticky chtěl dva z nich, kteří byli nepoužitelní, propustit a těm třem přidat, nebylo to možné, i když by to bylo mnohem efektivnější. Takže církve radši měly plno lidí, kteří tam seděli, brali platy, ale moc toho nedělali. Hned od 1. 1. se to u nás začalo řešit. Zákon tedy přináší také svobodu církvím zefektivnit svůj provoz,“ uvedl šéf olomoucké židovské obce.
Psali jsme:
Téma časem vymizí
V rámci asi hodinové besedy se hovořilo také o politické stránce věci. „V minulém roce proti restitucím samozřejmě bojovala opozice. ČSSD téma restitucí brala jako vlajkové téma, kterým se snažila útočit na koalici. A v době, kdy už byly podepsány smlouvy mezi státem a církví, se ještě snažili restituce napadnout u Ústavního soudu. Ten to vesměs odmítl. Pouze ze zákona vyškrtl slovo spravedlivé,“ připomněl Papoušek.
A pokračoval: „V dnešní době toto téma v politice samozřejmě pořád rezonuje a bude pořád méně a méně, protože sociální demokracie si na tom vystavila určitou politickou kampaň, která fungovala během doby, než byly předčasné volby. Ty dopadly tak, jak dopadly. Je to vlastně takový horký brambor, který si sami vytvořili a mediálně určitým způsobem vystupují, ale interně si myslím, že budou rádi, když se to všechno vyřeší, aby to vypadalo tak, že udělali vše, co mohli,“ předpokládá.
ČSSD může restituce používat k internímu boji, jinak nezmůže nic
Současná diskuse o majetkoprávním vypořádání Papoušek považuje za mediální záležitost. „Bude ještě chvíli trvat, než toto téma vymizí do ztracena. Bude záležet na tom, jak bude stabilní vláda. Sociální demokracie může tuto záležitost dále používat k internímu boji. Problém je ale v tom, že z jejich strany nemohou nic měnit, protože platí zákon, který potvrdil Ústavní soud, jsou tu smlouvy, které také platí. Muselo by dojít k nějaké dohodě. Existuje komise, kde na jedné straně vystupuje ČSSD a ANO a na druhé církve. Politické strany přišly s návrhem snížení náhrad o třináct miliard, ale tento návrh byl založený na finančních posudcích, které neodpovídaly realitě. Byl proto odmítnut. Bude se asi jednat dál. Nejspíš vznikne nějaká vládní komise. Ve vládě je ale KDU-ČSL, takže to bude složitější,“ řekl také posluchačům Papoušek.
Fotogalerie: - Důvěra vládě
Kdo počítal částky?
Poté se hovor stočil na kontroverze kolem zákona. „Kdo počítal částky, které se mají vracet? I když Ústavní soud potvrdil platnost zákona, v mediálním prostoru to vypadalo tak, že církve chtějí majetek ukrást. Co si o tom myslíte? “ ptal se jeden z účastníků besedy.
„K výpočtu došlo na základě závěru smíšené pracovní komise. V ním byly na jedné straně církve a na druhé straně stát. Výsledek pak šel do vlády. V této komisi zasedali mimochodem i zástupci Věcí veřejných. Po rozpadu VV pak restituce strana používala jako svůj arzenál, protože se chystala do opozice,“ reagoval na dotaz předseda židovské federace.
Psali jsme:
Když teče krev, všechny to zajímá
„Z mediálního hlediska je to velice složité. Je to jako v televizních novinách: když teče krev, tak to všechny zajímá. Ta negativní zpráva je vždy hodně vidět a ta pozitivní většinou zapadne. Stát se měl snažit restituce prostřednictvím médií lépe vysvětlit. Z dlouhodobého hlediska je totiž smlouva výhodná pro stát, protože přestane platit 1, 5 miliardy ročně, sice vyplatí ještě finanční náhradu, ale během těch třiceti, čtyřiceti let bude finančně odstřihnutý od církví. Pokud ale na druhé straně opozice řekne, že je to krádež, tak to samozřejmě funguje. Těžko se proti tomu mediálně bojuje. Pozitivní zpráva se těžko v mediálním prostoru prosazuje,“ povzdechl si Papoušek s tím, že velká část populace zprávu o restitucích dostala navíc v době, kdy probíhá ekonomická krize. „Vždy, když se nedaří, je třeba najít nějakého nepřítele,“ podotkl.
Neměly církve počkat?
Po chvíli přišel dotaz, zda tedy církve neměly počkat alespoň deset let, než přijde období ekonomického růstu, a teprve poté řešit restituční zákon. „Církve by samozřejmě mohly počkat, ale otázka je, co by bylo za deset let, kdo by byl u vlády…Velká část obcí a měst, která měla blokovaný majetek kolem svého území. tlačila na stát, aby došlo k navrácení majetku a dalo se s ním reálně disponovat,“ uzavřel Papoušek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka
