Krach! Rada ČT hodila Dvořákovi rozpočet na hlavu. Info o dalším vývoji

11.12.2019 18:18

RADA ČESKÉ TELEVIZE Drtivý úder schytal ředitel veřejnoprávní televize Petr Dvořák na posledním letošním jednání Rady ČT. Přestože původní verzi rozpočtu, kterou na minulém jednání radní odmítli, seškrtala Česká televize o 170 milionů korun, nebyl rozpočet na příští rok schválen. Hlavním důvodem je skutečnost, že podle dlouhodobého plánu hrozí, že by veřejnoprávní médium muselo z roku na rok škrtat až 800 milionů korun. Proto musí generální ředitel předložit nový dlouhodobý plán na roky 2021 až 2024 a až poté budou moci radní zodpovědně posoudit rozpočet na příští rok.

Krach! Rada ČT hodila Dvořákovi rozpočet na hlavu. Info o dalším vývoji
Foto: Hans Štembera
Popisek: Generální ředitel ČT Petr Dvořák

Šestý bod poslední letošní schůze – projednání návrhu rozpočtu ČT na rok 2020 – se pro generálního ředitele České televize Petra Dvořáka proměnil v pořádně hořkou pilulku. Až donedávna nesmírně loajální radní si na šéfa veřejnoprávního média vyšlápli a velkou většinou neschválili jím předložený rozpočet na příští rok. Ze 14 přítomných radních byli pro návrh jen Luboš Beniak a Ivana Levá, místopředseda René Kühn se zdržel, dalších 11 přítomných členů rady ukázalo generálnímu řediteli ČT pomyslný palec dolů. Schválené usnesení zavazuje šéfa České televize, aby do 6. ledna příštího roku do 12 hodin předložil nové dlouhodobé plány rozvoje ČT na roky 2021 až 2024 a v návrhu rozpočtu na rok 2020 má odevzdat podrobnější rozpis, na co konkrétně v rozpočtu půjde 430 milionů korun určených na přechod na DVB-T2 a takzvaný distribuční mix.

Anketa

Jak reagovat na střelbu v nemocnici v Ostravě?

hlasovalo: 15423 lidí

Už začátek schůze dával tušit, že to Petr Dvořák se svým návrhem nebude mít vůbec lehké. Přitom se jeho lidé tak snažili. Oproti původní verzi, kterou na předchozí schůzi rada odmítla, nový návrh počítal s vyrovnaným rozpočtem ve výši 6,775 miliardy korun, což představovalo úsporu 170 milionů korun oproti neschválené podobě rozpočtu. Z výrobního úkolu se tak mělo ušetřit 100 milionů, 30 milionů z investic na přechod na vysílací standard DVB-T2, 25 milionů z dalších investic a 15 milionů z provozních nákladů. A tento návrh si ve svém vystoupení pochvaloval předseda dozorčí komise Rady ČT Jiří Staněk, podle něhož jde o první krok k dalším úsporným opatřením směřujícím k vyrovnanému hospodaření ČT v letech 2022 až 2024. Díky úspoře 170 milionů korun by Česká televize měla mít na konci příštího roku rezervu ve výši 1,19 miliardy korun.

Radní se pustili do dozorčí komise, nedala jediné doporučení

Jeho vystoupení tvrdě zkritizoval předseda Rady České televize Jan Bednář. „Jsem dost zásadně nespokojený se stanoviskem, které nám dozorčí komise předložila,“ konstatoval s tím, že komise jako poradní orgán pouze rekapitulovala materiál předložený generálním ředitelem a nepřišla se žádným doporučením, jak by radní měli o návrhu rozpočtu hlasovat. „Považuji to za vážný nedostatek v práci dozorčí komise a také důvod k zamyšlení nad tím, jak dozorčí komise pracuje,“ dodal předseda Rady ČT. „Dozorčí komise nemá moji důvěru. O její stanoviska se přitom máme opírat. Komu jinému věřit? Je to trochu bolševický výraz, ale pro mě je to ztráta důvěry v práci dozorčí komise. Rada by se měla zabývat obsazením dozorčí komise, když ta současná není schopna zaujmout jediné kloudné doporučení,“ šel ještě dále radní Zdeněk Šarapatka.


Místopředseda Rady ČT Jaroslav Dědič vysvětlil, že impulzem k jeho negativnímu postoji ke schválení rozpočtu na příští rok byla situace z října, kdy Česká televize v intervalu zhruba dvou týdnů přišla postupně se třemi materiály dlouhodobého vývoje pro období 2021 až 2024. Z nich vyplývalo, že by se z roku na rok muselo škrtat až 800 milionů. „Aby přistání v roce 2022 bylo výrazně měkčí, musíme začít s úspornými opatřeními už v příštím roce. Kurz se musí změnit hned. Jinak můžeme ohrozit televizi nebo její nezávislost,“ varoval Jaroslav Dědič s tím, že bez dlouhodobého výhledu se nelze kvalifikovaně rozhodnout o rozpočtu na rok 2020. „Nemohu hlasovat pro schválení. Za této situace je rozpočet skokem do tmy. A já do tmy neskáču,“ zdůvodnil svůj také odmítavý postoj Michael Hauser.

Úspory v rozpočtu si musela Rada ČT na generálním řediteli vynutit

Už na předchozí schůzi se radní usnesli, že Česká televize má od příštího roku přistoupit k úsporným opatřením, tak aby mohla v letech 2022 až 2024 hospodařit s vyrovnaným rozpočtem a na konci období jí zbylo volných 700 milionů korun. Tohoto postoje se držela velká většina přítomných. Naopak Luboš Beniak a především Ivana Levá se s tím neztotožňovali. „Stanovisko dozorčí komise beru jako seriózní a dobře zpracované. Chci, aby byl rozpočet schválen, aby nebyl chaos. Doteď hospodařila Česká televize s vyrovnaným rozpočtem, teď navíc předložila návrh úspor. Nic by se nestalo, kdybychom rozpočet schválili už teď, když se stejně nebude měnit. A pan generální ředitel nebo management ČT nám dodá dlouhodobé plány v požadovaném lednovém termínu,“ plula proti proudu Ivana Levá, bývalá dlouholetá poslankyně KSČM, a zuby nehty téměř proti všem bránila šéfa Kavčích hor.

„Právě aby křivka úspor byla plynulá, nemůžeme zodpovědně přijmout rozpočet, dokud neschválíme dlouhodobé plány na roky 2021 až 2024,“ oponoval jí vzápětí místopředseda Rady ČT Tomáš Samek. „Protože se chceme vyvarovat chaosu po roce 2021, aby se nezačalo z roku na rok škrtat o stovky milionů, potřebujeme mít podklady v podobě nového dlouhodobého plánu, který jsme požadovali poprvé před rokem s termínem v polovině toho letošního. Navíc když bude Česká televize dočasně hospodařit podle dříve schváleného dlouhodobého plánu, tak v něm je úspora vyšší než v návrhu rozpočtu na příští rok i po úsporách. Ty si ovšem Rada musela vynutit, což je pro mě velké zklamání,“ kritizoval místopředseda Jaroslav Dědič, že bez tlaku radních by se na Kavčích horách dál rozhazovalo ostošest.

Anketa

Byli jste letos spokojeni s činností vlády ANO a ČSSD s podporou KSČM?

88%
12%
hlasovalo: 22395 lidí

Je absolutní nesmysl, že by radní byli pod politickým tlakem

Pro jistotu ještě upozornil, že za většinovou shodou radních na neschválení rozpočtu hospodaření ČT nejsou žádné postranní úmysly. „Slyšel jsem, že náš postoj je výsledkem politického tlaku. To se mě dotklo. Rada v minulosti prokázala, že je rezistentní vůči tomu, co chtějí politici,“ ohradil se Jaroslav Dědič. V podobném duchu hovořil i Zdeněk Šarapatka, který upozornil na dva dny staré vyjádření kolegy Luboše Beniaka pro Hospodářské noviny o tom, že radní spíš přijali postoj těch poslanců, kteří Českou televizi kritizují. „Opoziční poslanci se mě ptali, jestli rada pracuje pod politickým tlakem. To je absolutní nesmysl, který vychází zevnitř České televize. Naopak býváme nazýváni obranným valem generálního ředitele České televize. Že tomu tak je v případě urážek a nadávek i z nejvyšších míst, je v pořádku. Ale v případě hospodaření tomu tak není,“ ujišťoval Zdeněk Šarapatka.

Trochu si pak zahrál na prognostika, když připomněl, že v pololetí příštího roku šesti kolegům vyprší mandát, a může tak dojít k velké obměně Rady ČT. „Až v květnu zasedne šest nových radních, tak se teprve budeme divit, co jsou politické tlaky,“ prohlásil radní. Jeho kolega Michael Hauser si ještě přihřál svou polívčičku poukazem na to, že byl jediným, kdo navrhoval o polovinu snížit roční bonus pro generálního ředitele i kvůli tomu, že spoustu věcí včetně nyní tak důrazně požadovaného dlouhodobého plánu odkládá. „Až teď vidíme, jak je těžké se k informacím dostat. Právě nedostatkem informací je naše rozhodování často ovlivněno,“ poznamenal Michael Hauser. V každém případě si Petr Dvořák po tomto jednání Rady ČT musel připadat jako boxer po několika těžkých direktech. Na schválení rozpočtu pro příští rok si tak bude muset počkat nejméně do 15. února, kdy chtějí radní schválit nový dlouhodobý plán České televize na období 2021 až 2024. Až potom se hodlají zabývat rozpočtem pro rok 2020.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…