Premiér Andrej Babiš od jara mluvil o chytré karanténě, ujišťoval národ, že se na jejím spuštění pilně pracuje a že kvůli ní nebude nutné znovu zavírat obchody. A co z Babišových slibů zůstalo je vidět po celém Česku. V zemí byl podruhé vyhlášen nouzový stav, obchody jsou zavřené a hygienici nestíhají trasovat tisíce nově nakažených, kteří přibývají den co den. Jen za pondělí přibylo v Česku na 6 tisíc nově diagnostikovaných. Z jarního pohledu, kdy za jeden den přibývaly jen desítky až stovky nakažených za den, to nevypadá nijak slavně, ale protože v Česku už na podzim přibylo i přes 15 tisíc nakažených za den, jde o zlepšení situace.
A proč to všechno nakonec dopadlo tak špatně, že v Česku umírá sto i dvě stě pacientů s covidem den co den? Podle serveru Lidovky.cz k tomu dochází i proto, že stát zadupává trasování nakažených do země, místo, aby pomáhal. Zdráhá se totiž přenechat trasování profesionálům z call center a tím rozvázat ruce hygienikům pro důležitější práci.
„Měsíce je na stole nabídka od firmy Connectart, která provozuje komerční call centra. Jejich výhoda je i v tom, že jsou kompatibilní s technologií společnosti Daktela,“ uvedl Petr Šimeček ze společnosti Keboola, jeden z iniciátorů chytré karantény. Takové call centrum by podle Šimečka vyšlo na 700 milionů korun ročně. „Ale nikdo nechce těch 700 milionů zaplatit, což je poměrně bizarní vzhledem k tomu, že podle Národní ekonomické rady vlády vyjde denní lockdown ekonomiky zhruba na čtyři a půl miliardy,“ dodal.
A to není jediný problém.
Na jaře stát sliboval, že lidem pomůže v těžké ekonomické situaci, která nastala poté, co bylo celé Česko uzavřeno do karantény a lidé se rozhodli opravdu zůstala doma. Řada lidí se dostala do ekonomických problémů a ač stát spustil některé programy pomoci, jako např. Pětadvacítku, lidé pravděpodobně doufali ve větší pomoc. Na podzim proto prosí nakažené, aby nenahlašovali hygieně, že spolu byli v kontaktu. Obávají se, že by museli zamířit do karantény a bojí se o práci, o příjmy. V karanténě by dostávali jen 60 procent mzdy.
„Řešení jsou, jenom je vláda není v konečném důsledku schopná implementovat. Uvedu jeden, krystalicky čistý a pro každého pochopitelný příklad. Nákaza covidem není pro doktory a sestry pracovní úraz. Sestřičky, jimž je 23 let a statisticky pro ně není covid nebezpečný, se nechtějí starat o nakažené pacienty, protože kdyby byly pozitivní a ony šly do karantény, tak nemusejí mít na nájem,“ poznamenal Šimeček.
Jan Kulveit, expert na modelování a globální riziko z britské Oxfordské univerzity, upozornil, že další slabé místo chytré karantény představují sami hygienici.
„Víc napsaných kontaktů slibuje více práce, nutnost dalších hovorů, a jedním z parametrů, který se v chytré karanténě sleduje, je počet nevyřízených hovorů – pokud se kontakty do systému nezadají, tento parametr se zlepší,“ uvedl Kulveit.
Šimeček upozornil, že hygienici nemají od ministerstva zdravotnictví jasně stanoveno, jak rychle mají postupovat a kolik lidí denně by měli obvolat. Jestliže takovéto pokyny neexistují, je prý logické, že si hygienici práci ulehčují.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: mp
