Podporujete zavedení referenda?Anketa
Seminář se konal pod záštitou místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Heleny Langšádlové, která na akci promluvila, s podporou hejtmana Středočeského kraje Josefa Řiháka a jeho náměstka pro životní prostředí a zemědělství Marka Semeráda. Langšádlová na úvod řekla, že je proti těžbě takovým devastujícím způsobem a že je nutné předat životní prostředí v pořádku dalším generacím. Věc je dle ní nutné legislativně ošetřit. Na akci promluvil i herec Václav Vydra, který v dotčeném kraji žije.
Kyanid a arzén
Po několika letech opět ožil nápad, že by se na území vesnice Mokrsko (patří pod obec Chotilsko) mohlo těžit zlato. Problémem ale je, že by při těžbě mohla být způsobena ekologická katastrofa, neboť se zlato má louhovat pomocí prudce jedovatého kyanidu. A i kdyby se nepoužíval kyanid, těžbou horniny by se uvolnil jedovatý arzén. Proti těžbě je prezident Miloš Zeman i řada dalších politiků, kteří se nedávno vyjádřili pro ParlamentníListy.cz (čtěte více zde).
Foto z hrobu Klementa Gottwalda
Fotogalerie: - KSČM uctívá vrahy
Kvůli tomu, že je v půdě velmi málo zlata, dva až čtyři gramy na tunu, muselo by se použít rozdrcení suroviny a její louhování kyanidem ve speciální nádrži. Ve spojitosti se zlatem, kterého zde má být asi 100 tun, se též vyskytuje jedovatý arzén, který by se při těžbě uvolnil z prachu do okolí. Problémem je, že mohou být otráveny i spodní vody a poblíž místa je i řeka Vltava. Navíc se jedná o turistickou rekreační oblast a těžba může poškodit podnikatele, obyvatele i vlastníky chalup či chat v této oblasti. Z hlediska krajiny by se odtěžil Veselý kopec a zbyla by po něm díra, stejně by zanikla i vesnička Mokrsko.
Kyanid je rychlý zabiják, kdyby se uvolnil, budou lidé umírat hned
Nejzásadnější příspěvek pronesl docent Luboš Babička z České zemědělské univerzity, který pracoval i jako expert Evropského úřadu pro bezpečnost potravin a stejnou věc měl na starosti i na Ministerstvu zemědělství. Ten řekl, že když tuto věc zmínil na Evropském úřadu pro bezpečnost potravin, odborníci se ptali, zda jsou čeští politici při smyslech, když zvažují faktickou otravu českých občanů. ČR je nyní kvůli tomu strašákem pro střední Evropu.
Posluchače uklidnil, že pokud jde o otázku jedovatého kyanidu, nebylo by co řešit: „Kyanid je rychlý zabiják, kdyby se uvolnil, budou lidé umírat hned.“ Trvalým problémem, který by se projevil patrně až s určitým odstupem, je arzén, respektive jeho sloučeniny. Ten by se uvolnil při odtěžení horniny, která by se musela rozdrtit na pudr. Arzén by se poté uvolňoval s prachem do okolí: do zemědělské půdy a do vody.
Pražáci, těšte se také... Doletí to i k vám
Vzdušné proudy by pak prachové částečky arzénu roznesly po středních Čechách včetně Prahy. Zdaleka by nebylo zničeno jen Dobříšsko a Příbramsko. Zemědělská půda by byla nepoužitelná a otráveny by byly i povrchové a podzemní vody. V okolí několika desítek kilometrů by ve vodě byl zahuben život. Arzén je navíc těkavá látka, mohl by se dostat do mraků a spadnout s deštěm na jiných územích ČR.
Těžba zlata by vůbec nebyla ekonomicky výhodná. Stát by měl maximálně ze zlata 10 procent. Cenou by byla zničená krajina, zemědělská půda, voda a životní prostředí obecně. Arzén vyvolává předčasné porody či samovolné porody a způsobuje neplodnost. Negativně ovlivňuje i činnost štítné žlázy.
„Bude zde měsíční krajina. Jak je možné, že politici vůbec umožnili, aby se o to někdo pokoušel? Jak je možné, že Ministerstvo životního prostředí zvažuje možnost povolení průzkumu těžby? Otráví to nás, ale i další generace a bude zde měsíční krajina. Je to zvěrstvo. Úkolem státu je přece chránit zdraví svých obyvatel,“ zlobil se docent Babička.
Psali jsme:
-634965467749506314.jpg&id=9940)
Životnímu prostředí škodí i průzkum
Na semináři byli přítomni v publiku i někteří poslanci. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš upozornil, že jedovatý arzén se uvolňuje již při průzkumu a v minulosti zamořil studny v okolí. Docent Babička přitakal, že se i při průzkumu arzén uvolní a může zamořit okolí.
Tomáš Chuman z Univerzity Karlovy také zmínil otrávení vody a půdy. Rovněž upozornil na to, že odtěžení kopce by zničilo místní krajinu v okolí chráněných území, kde se vyskytuje i řada chráněných živočichů – konkrétně 22 ohrožených druhů včetně pěti druhů ohrožených netopýrů.
Mezi lety 1991 až 2006 došlo k protržení šesti odkališť s kyanidem v jiných zemích, který se pak rozlil do vody a do krajiny. Mezi lety 1991 až 2006 došlo k 27 únikům kyanidu. Kvůli kyanidové metodě proběhla otrava řeky Tisy a následně i Dunaje po protržení kyanidové nádrže u rumunského dolu v Baia Mare v lednu roku 2000. Státy jako Německo, Řecko, Turecko, Maďarsko, Kostarika či Argentina kvůli tomu metodu kyanidového loužení zakázaly. Nebezpečné jsou i alternativní metody louhování, neboť i tak se používají toxické látky.
Průzkum byl proveden. Ale zkouší to pořád a pořád...
Předseda sdružení Veselý vrch Jiří Bendl označil těžbu v rekreační oblasti za šílenou. Informoval, že tisíce lidí podpořily petice proti těžbě zlata a že ve sdruženích protestujících proti otravě lidí i přírody se angažují významní odborníci. Zdůraznil, že hrozbou je již samotný průzkum, neboť už ten zamořuje životní prostředí a současně si firmy dělají nárok na budoucí těžbu. „Kdo by chtěl žít, pracovat a rekreovat se ve středních Čechách zamořených kyanidem a arzénem?“ podotkl.
Starosta Chotilska, pod nějž spadá obec Mokrsko, Jiří Šťástka, připomněl, že pokusy těžit zlato v této lokalitě existují od osmdesátých let. Již tehdy proti tomu protestovala Charta 77. V roce 1997 vydalo Ministerstvo životního prostředí prohlášení, že lokalita již byla dostatečně prozkoumána a další průzkum by již byl přípravou a prvním krokem samotné těžby. Šťástka se tedy diví, že Ministerstvo životního prostředí žádost o průzkum ihned automaticky nezamítlo. Nyní řízení nadále probíhá.
Česká pobočka kanadské společnosti Astur Gold totiž již dříve podala žádost o stanovení pětileté průzkumné licence pro oblast ložiska zlata Mokrsko, Mokrsko-Východ a Prostřední Lhota-Čelina (oblast zvaná ložisko „Mokrsko“). „Psali jsme řadu otevřených dopisů politikům i na ministerstvo. Lidé jsou naštvaní a rozhodně nepřestaneme,“ řekl bojovně.
Zahradní slavnost a Dželinek. Vždyť ten kyanid není tak jedovatý
Profesor Rudolf Zahradník z Akademie věd ČR zmínil několik tragikomických příhod, jak se ho snažili lobbisté pro těžbu „zlanařit“ a dostat na svou stranu. „Žena mi kladla na srdce, abych mluvil tak, aby na mě nebyla podána žaloba. Ale ať. Lidé se aspoň dozví pravdu,“ řekl na úvod.
První příhoda byla o tom, že ho před dvaceti lety pozval na zahradní slavnost kanadský velvyslanec. „Řekl mi, že když to pro ně dobře dopadne, tedy pro těžbu zlatu, budu si moci udělat krásný výlet po Kanadě se svým doprovodem.“ Profesor odvětil, že bohužel nemá na výlet čas.
Podobně se u něj prý snažil lobbovat i bývalý krasobruslař a nynější kanadský ambasador v ČR Otto Jelinek, kterému říkal „Dželinek“. Další příhoda byla, že se mu mladý muž z těžařské rodiny snažil vysvětlit, že kyanid vlastně není ani tak jedovatý. „Když ho pozřete, tak rychle uvidíte, jak to s tou jeho jedovatostí je. S takovými hanebnostmi za mnou nechoďte,“ poslal ho do patřičných mezí Zahradník. „Musíme být stále na pozoru, abychom tomuto barbarství zabránili. Budou to zkoušet stále, stejně jako před dvaceti lety,“ apeloval profesor.
Na setkání hovořila i Markéta Balková, místopředsedkyně sdružení Čechy nad zlato a starostka obce Hvožďany. Poreferovala o sdružení i o tom, jak se s problémem potýká její obec. Akce se zúčastnili i někteří poslanci. Mihli se tam Tomio Okamura a Marek Černoch z Úsvitu.
Místopředseda výboru pro životní prostředí Jaroslav Holík se postavil jasně proti těžbě. Na semináři se objevili dále poslanci Stanislav Grospič z KSČM, Ivan Gabal z KDU-ČSL či Igor Jakubčík z ČSSD. Byli tam i starostové dotčených obcí, například starosta Nového Knína Tomáš Havlíček.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
