Co podnikne Putin?Anketa
„Mezi subjekty, u kterých existuje vyšší pravděpodobnost, že budou čelit kyberútoku, patří zejména strategické státní instituce, média a kritická informační infrastruktura. Ohroženy však mohou být také další typy subjektů,“ varuje úřad.
Mezi 13 nejčastějších technik útočníků patří podle úřadu například zneužití příkazové řádky ke spuštění škodlivého kódu, pokus o vypsání přihlašovacích údajů kvůli získání údajů k účtu z OS a softwaru či phishingové e-maily, jež mohou obsahovat škodlivou přílohu v podobě odkazu či přiloženého dokumentu.
Nebezpečí se má dle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost zvyšovat zejména kvůli napětí mezi Ruskem a Ukrajinou.
„Od podzimu 2021 se zvyšuje geopolitické napětí ve východní Evropě, především na hranicích Ukrajiny a Ruska, popř. na východních hranicích zemí NATO/EU (Litva, Lotyšsko a Polsko). Jednou z domén, kde se stupňují škodlivé aktivity, je kyberprostor. Zde probíhají nejenom operace státem zaštítěných skupin s kyberšpionážními či destruktivními motivacemi, ale i kyberkriminálních skupin nasazujících primárně ransomware. V případě trvající eskalace je pravděpodobné, že se zvýší riziko kyberútoků proti ČR,“ zní ve varování.
NÚKIB v něm připomíná, že Ukrajina se v první polovině ledna stala obětí datového wiperu, jenž se maskoval jako ransomware: „Navzdory neznámým obětem je velmi pravděpodobné, že útok mohl usilovat o paralýzu strategických institucí po vzoru předchozích kampaní NotPetya a BadRabbit. Vyjma toho byla Ukrajina zacílena defacementem (nahrazení originálního obsahu webových stránek obsahem vytvořeným útočníkem).“
Kyjev se navíc podle úřadu společně s Vilniusem, Rigou a Varšavou stává dlouhodobě cílem dezinformační kampaně Ghostwriter, jejíž významnou komponentu představují akce v kyberprostoru.
Specifickou kategorii pak dle instituce představují ransomwarové útoky, jejichž obětí mohou být primárně energetika, průmysl, výzkum a zdravotnictví.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rak
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.