Pakliže by se našel spolehlivý právní nástroj, měli by ukrajinští bojeschopní muži být vráceni na Ukrajinu?Anketa
„Nejsem zrádce, jen nechci umřít,“ říká ajťák, představený z bezpečnostních důvodů změněným jménem Danylo. Se štábem CNN Prima News se setkal na Bali, kde již delší dobu žije a na návrat na Ukrajinu nepomýšlí.
„Jsem prostě typický ajťák, který šel hledat štěstí do zahraničí, našel jsem tu smysl života a nechci na tom nic moc měnit. Děsím se představy, že bych skončil v zákopech. A myslím, že by se se mnou nezacházelo dobře,“ vysvětluje. Od známých z Ukrajiny prý slyšel, že v armádě se ke všem, kteří se zapojili do války až teď, nechovají hezky.
Z Ukrajiny odešel dávno před válkou, protože tam nebyl spokojen s životem a prací. Teď je pyšný na to, že dokázal obstát v mezinárodním prostředí a vybudoval si úspěšnou kariéru. Ukrajinskou armádu se snaží podporovat alespoň finanční podporou na různé sbírky.
Prospěla by české demokracii korespondenční volba občanů ze zahraničí?Anketa
Příběhů, jako je ten jeho, jsou po světě miliony. Populace Ukrajiny se za třicet let mezi rozpadem SSSR a válkou snížila z 51 milionů na 43 milionů.
Kyjevská vláda nyní čelí fatálnímu nedostatku vojáků pro frontu a posily se snaží rekrutovat, kde se dá. Aby mohla nadále čelit ruské agresi, potřebuje 100 tisíc vojáků ihned a dalších 100 tisíc do konce roku.
Jedním z posledních pokusů je snaha dostat do země muže v odvodním věku, kteří žijí v cizině.
A jak se zdá, Kyjev nehodlá spoléhat jen na dobrovolnost. V dubnu vstoupila v platnost nová pravidla pro konzulární služby, na jejichž základě nesmí žádný zahraniční konzulát poskytovat služby ukrajinským mužům v odvodním věku. Smí jim poskytnout pouze doklady potřebné pro cestu na Ukrajinu.
O tom 18. května vstoupí v účinnost nový zákon o mobilizaci, jehož cílem je identifikovat co nejvíce mužů, podléhajících branné povinnosti.
Pouhé dva dny po zavedení nových pravidel se vyjádřil polský ministr obrany Wladysław Kosiniak-Kamysz, že by Polsko mělo Kyjevu s navracením mužů v branném věku „pomoci“.
„Dlouho říkáme, že jsme schopni pomoci ukrajinské straně zajistit, aby ti, kdo jsou povinni vykonávat vojenskou službu, odešli na Ukrajinu,“ ujistil polský ministr s poznámkou, že mnoho Poláků je právě pobouřeno, když se tu mladí Ukrajinci „válejí po kavárnách“. Na dotaz, zda bude Polsko ukrajinské muže i aktivně chytat, odpověděl, že „všechno je možné“.
Polský provládní deník Gazetta Wyborcza následně uvedl, že v Polsku má takových Ukrajinců být až 400 tisíc.
Podobný slib ohledně vyhledávání a předávání ukrajinských vojáků na konci dubna vyslovila i Litva.
V Německu začínají podobné hlasy zaznívat z opoziční CDU. Její expert na obranu Roderich Kiesewetter v v týdnu vyzval, aby německá vláda pomohla Ukrajině tím, že asi 200 tisícům ukrajinských mužů, kteří jsou v Německu, předloží „pobídku k dobrovolnému návratu“. Tato pobídka, o které se poslanec Kiesewetter vyjádřil také jako o „férové nabídce“, má obnášet například pozastavení sociálních dávek, pokud se dotyční dobrovolně nevrátí.
Poslanec, který je také bývalým předsedou Svazu veteránů bundeswehru, k tomu dodal, že v Německu sice existuje velké pochopení pro „výhradu svědomí“, ale je podle něj rozdíl, jestli vás povolávají do války útočné, nebo obranné. A navíc prý Ukrajina určitě všechny nepošle na frontu, protože potřebuje mužskou sílu i jinde.
Jeho spolustraník Roman Poseck, ministr vnitra v Hesensku, vyjádřil názor, že boj za svou zemi je otázkou vlastenectví a soudržnosti.
S jasným úmyslem pomoci Ukrajině
Za Česko možnost vydávání ukrajinských mužů armádě už vloni v srpnu odmítl ministr spravedlnosti Pavel Blažek, to prý odporuje českým zákonům.
Právě v té době Kyjev poprvé sondoval, zda by mu jeho středoevropští spojenci byli ochotni pomoci i coby verbíři.
Ve stejné době se v komentáři pro ParlamentníListy.cz zamýšlel Ivan Hoffman a tolik optimistický jako ministr Pavel Blažek rozhodně nebyl: „Pomáhat Zelenskému chytat ukrajinské utečence v branném věku by v praxi znamenalo dělat z živých dezertérů mrtvé hrdiny. Jenomže ukrajinští dezertéři tady do budoucna nemají zastání jisté. Politici, kteří se u nás dostali k moci, už zcela otevřeně a s gustem mluví o přípravách na dlouhou válku proti Rusku,“ psal Hoffman na začátku září 2023.
Nyní ve světle nových pravidel ministr zahraničí Jan Lipavský sdělil, že problém ukrajinské vlády vnímá a nepodporuje ty, kteří se povinnosti snaží vyhnout. Uprchlíky podle něj vítáme, ale nikoliv ty, kteří se snaží u nás schovávat před odvodem. Ještě v lednu přitom do kamery České televize tvrdil, že jejich vydávání by bylo v rozporu s mezinárodním právem.
V Česku má být ukrajinských mužů v odvodním věku, kterých by se povinnost týkala, přibližně 94 tisíc.
V tomto týdnu se tohoto tématu velmi aktivně chopil poslanec TOP 09 Ondřej Kolář. „Zatímco Česko a čeští občané ve velkém podporují Ukrajinu, někteří její obyvatelé se za naší finanční podpory vyhýbají svojí povinnosti,“ vyzval vládu k řešení.
Kolář doporučuje hledat inspiraci právě v Polsku nebo v Litvě, kde se hovoří o omezení sociálních dávek, pracovních povolení, případně jiných dokumentů, bez kterých Ukrajinci na našem území nemohou fungovat.
Jeho stranická předsedkyně Markéta Pekarová Adamová varovala, že téma „mohou zneužít místní populisté, proto je třeba se jím zabývat bez nepatřičného národovectví, ale s jasným úmyslem pomoci Ukrajině“.
Právníci se shodují, že vydávání osob, které nespáchaly žádný trestný čin a jsou zde legálně, je nesmírně problematické. Navíc je velmi sporné, zda lze hovořit o „vyhýbání se vojenské povinnosti“ v případě Ukrajinců, kteří zde žili a pracovali dávno před válkou, třeba již od devadesátých let.
Ondřej Kolář ale hovoří o tom, že by se ukrajinští muži měli k návratu „motivovat“. A vůbec nejlepší by podle něj bylo najít v této „pomoci s vracením“ celoevropské řešení.
„Není to populární, ale je to nutné,“ uvedl Kolář.
Pan Kolář kandiduje a dělá si kampaň
Komentátor Martin Schmarcz na síti X vyjádřil názor, že není třeba řešit žádná etická ani právní dilemata. Ukrajina podle něj tyto lidi chápe jako zločince a výměna v trestních věcech mezi oběma zeměmi funguje stabilně a dlouhodobě.
„Pokud Ukrajinec poruší mobilizační zákon a ukrajinská strana požádá o vydání, jsme povinni tak učinit. Jedině že by hrozilo porušení jeho lidských práv, což není tento případ,“ argumentuje Schmarcz.
Konstrukci neporušení lidských práv opírá o čl. 6 odst. 4 Listiny, podle kterého „porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné“.
Právníci, které oslovily ParlamentníListy.cz se ale shodli, že jeho argumentace je zcela nesmyslná.
„Ti lidé sem utekli před válkou, a my je chceme do té války nahnat zpět? Právně je to nesmysl a lidsky je to svinstvo,“ říká Pavel Hasenkopf, expert na mezinárodní právo. Pokud nejsme účastnickou stranou války, můžeme osoby na Ukrajinu vracet, až když nebezpečí, před kterým utekli, pomine. To je podle něj základní princip mezinárodní ochrany.
„Každý, kdo navrhuje poslat je tam, by měl sám vzít kvér a jít jim tam příkladem,“ doporučuje poslanci Kolářovi i všem ostatním.
Právník a bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda považuje návrh za nereálný. „Nedovedu si představit, jak budeme zadržovat lidi s platným vízem, kteří se mohou pohybovat po celé Schengenském prostoru,“ říká pro ParlamentníListy.cz. Jde podle něj spíše o předvolební politickou proklamaci Ondřeje Koláře.
Představa poslance TOP 09, že přesvědčí Unii, aby vydávání lidí na frontu bylo celoevropským postojem, je podle Svobody naprosto nesmyslná.
„Věděli jsme od začátku, že mezi uprchlíky jsou i lidé, kterých by se týkala mobilizace. A udělili jsme jim azyl,“ zdůrazňuje.
Politolog Lukáš Valeš nechápe, že se nikdo nepozastavuje nad naprosto očividným ideologickým rozporem. Strany nazývající se jako liberální, mající v centru svého programu práva jednotlivce, zde zcela suverénně hovoří o „vyhýbání se povinnosti“ a „vracení“ lidských bytostí státům, se kterými se tito lidé často neztotožňují.
„Ten rozpor je očividný, ale nikdo se nad ním nepozastavuje, což je fascinující,“ říká docent Valeš.
Ukazuje to podle něj, že TOP 09 není normální strana, která by měla nějakou konzistentní programovou nabídku. V případě Ondřeje Koláře zjevně jde o pokus upoutat pozornost před volbami do europarlamentu. Na kandidátce Spolu je číslem 6 a nejspíš si není jist, zda vládní seskupení tolik europoslanců získá.
Nemůže však toto flagrantní popření všeho, čím čeští liberálové třicet let argumentovali, voliče pravicových stran spíše odradit?
„Pravicový volič to s touto vládou má náročné celkově. Třeba s její daňovou politikou. Ale jejich jádro bude koalici Spolu patrně volit i nadále. Ta hra na hodnoty, která se stala prokletím naší politiky, už zblbla lidi natolik, že i ten pravicový volič, kterému by individualita a ochrana jedinců měla být vším, je na to schopen s černobílými brýlemi úplně zapomenout,“ obává se politolog.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajinci
Informace pro ukrajinské občany na území ČR v návaznosti na ruskou agresi na Ukrajině na leznete na oficiálních stránkách MV ČR. MV ČR také pro tento účel zřídilo samostatný portál. Základní informace o ukrajinské diaspoře v České republice naleznete na těchto stránkách.
autor: Jakub Vosáhlo
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
Radecka2014
