Lékařka Mrtková, která se zabývá problémy Romů, sepsala své zkušenosti z terénu

20.12.2013 10:30

Postřehy z terénu k rasismu nabízí na webu Britské listy lékařka Petra Mrtková. Všímá si například ochoty běžných občanů věřit stokrát vyvrácené fámě, že Romové pobírají desetitisíce na sociálních dávkách, nebo postoje organizátorů protiromských pochodů, kteří vykřikují hesla „nic než národ“, když ale přijde řeč na jednotlivé příslušníky tohoto národa, nemají pro ně nic než slova pohrdání.

Lékařka Mrtková, která se zabývá problémy Romů, sepsala své zkušenosti z terénu
Foto: rep, hns
Popisek: Ve dne jsou venku vidět většinou jen ženy a děti, muži spí

Horké léto, které přineslo výrazné protiromské pochody, přiměl Petru Mrtkovou rekapitulovat své postřehy z terénu. Ve svém příspěvku zaznamenala nálady a jevy přímo v ulicích a téma rasismu, probíraného zejména na internetu, tak obohatila o autentické postřehy.  „Nemůžu se ale zbavit dojmu, že k dokonalosti místnímu diskursu přeci jenom něco chybí a to něco je pohled z terénu, který bych tudíž vzhledem ke svým zkušenostem chtěla nabídnout já,“ napsala v úvodu. Jakožto přímá účastnice mnoha těchto pochodů prý měla příležitost seznámit se s názory a myšlenkami osob, které na nich participovaly, ať už svou fyzickou přítomností nebo morální podporou té či oné strany.

Čtenáři BL prý mají nejspíš o organizátorech protiromských pochodů představu, že se jedná o osoby velmi jednoduché až prostinké, které se svým způsobem života od nenáviděných "nepřizpůsobivých" zas až tak zásadně neliší. „To je dost pravděpodobné, ostatně sociologické průzkumy mluví jasnou řečí. Na svých veřejných srazech se ale chovají velmi sebevědomě, přičemž hlavním politickým projevem zde bývá nenávist,“ konstatuje lékařka.

Pak vyjmenovává, co všechno nenávidí. „Nenávidí totiž nejenom 'nepřizpůsobivé', tzn. Romy, ale i přistěhovalce, veškeré menšiny, policii, která, dle jejich názoru, ony menšiny nadměrně ochraňuje, zkorumpovanou a neschopnou politickou reprezentaci (nutno poznamenat, že zkorumpovaná a neschopná je podle nich veškerá politická reprezentace bez rozdílu), lid, který této sebrance umožnil zmocnit se vlády, demokracii, kapitalismus, globalizaci, multikulturalisty, pseudohumanisty a co já vím, co všechno ještě. Bohužel se mi zatím nepodařilo zjistit, zda mají také něco rádi. Během pochodů sice mívají ve zvyku vykřikovat hesla typu 'nic než národ', když ale přijde řeč na jednotlivé příslušníky tohoto národa, nemají pro ně nic než slova pohrdání,“ charakterizuje organizátory protiromských pochodů Mrtková.

CELÝ TEXT ZDE

Aktivisté chtějí, aby Romové žili jinde a jinak a donutit je, aby si osvojili tradice a obyčeje bílé majority

Autorka například na webu BritskeListy.cz popisuje přístup takřečených lidsko-právních aktivistů, když jeho posouzení opět nechává na čtenáři. Jsou prý přesvědčeni, že "Romy je samozřejmě možné měnit i po dobrém, jaksi je 'integrovat'. Dle jejich představ to znamená změnit způsob života Romů, jejich myšlení, jejich identitu. Nenásilně, ale důrazně je přimět k tomu, aby žili jinde a jinak, než byli celé generace zvyklí, donutit je, aby si osvojili tradice a obyčeje bílé majority a přejali její hodnoty. Během tohoto procesu jim plánují být 24 hodin denně nápomocni. Ne sice všem Romům, ale aspoň těm, kteří si dají říct,“ popisuje jeden z přístupů k romské menšině, který je považován za vlídný a vstřícný.

"Lidskoprávní aktivisté", stejně tak jako "slušní občané" mají také ve zvyku hodně mluvit o Romech, ale málo s Romy, dodává další postřeh Mrtková.

 Romy paralyzuje strach

"'Obyčejní slušní občané', které do ulic nevyhnaly ani ty nejšílenější korupční aféry minulé vlády, jsou schopni jít a do krve se porvat s policisty kvůli stokrát vyvrácené fámě, že Romové pobírají desetitisíce na sociálních dávkách a mají zadarmo léky,“ popisuje smutnou pravdu lékařka.

V závěru se Petra Mrtková také věnuje samotným Romům, pro něž je podle ní nesnadné najít nějaký společný jmenovatel. „Přesto jsem ve všech městech na všech akcích, kde jsem měla příležitost se s nimi setkat, narazila na ten samý fenomén, a to na strach. Překvapivě, jak by se dalo očekávat, nikoliv přímo z neonacistů. Ostatně, při pohledu na statné, rozložité romské muže mi bylo hned jasné, že by si s tím neonazidorostem, co se jim chystal pochodovat přes dvorky, poradili bez větších problémů. Ve skutečnosti se Romové mnohem víc báli místních úřadů, policie, sociálky, zaměstnavatelů (ano, Romové chodí do práce), ubytovatelů, zkrátka institucí, které byly primárně stvořené k tomu, aby lidem jako oni pomáhaly. Nemohu se zbavit dojmu, že to byl právě tento paralyzující strach, který jim v mnoha případech znemožnil efektivněji se postavit na obranu svých rodin a domovů.“


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: dkr

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

16:34 „Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

V Budapešti od čtvrtka již potřetí probíhá maďarská verze Konference konzervativní politické akce (C…