Máte důvěru ve Víta Rakušana? (Ptáme se od 16.6.2022)Anketa
Francouzské nedělní volby 577 poslanců Národního shromáždění skončily sice vítězstvím prezidentova seskupení několika stran zvaným Ensemble (Společně), ale Emmanuel Macron získal jen 38,6 procenta hlasů voličů a jeho vítězství není tak přesvědčivé, jako tomu bylo před pěti lety. Tehdy získal celkem 308 poslaneckých míst (43 procent hlasů), což mu plně stačilo k absolutní většině (pro ni je nutné 289 poslanců). Nyní má jen 246 nově zvolených poslanců a tak bude pro něj nezbytné hledat další partnery, aby mu pomohli v parlamentě prosazovat jeho reformní návrhy.
Nová doba – nová uskupení?
Za časů Páté republiky, tedy od počátku de Gaullovy vlády v roce 1958, který výrazně změnil ústavu a polarizoval Francii na pravici a levici, tedy socialisty a republikány (tak jako je rozdělená na dvě poloviny třeba v jídle, kdy sever smaží na másle a jih na oleji), se situace politicky výrazně změnila. Už to nejsou v zásadě dvě politické strany, které ovládají chod země, ale politická seskupení, která bojují o moc.
Jestliže původně se Macronovo hnutí jmenovalo En marche (na po chodu), nyní jeho Ensemble (Společně) sdružuje několik stran. Stejně je na tom i její konkurent, Nupes (Nová ekologická a sociálně lidová unie) v čele s Jean-Lucem Mélanchonem, jež získala druhé místo se 142 poslanci. Jsou to sice politická hnutí vnitřně dost si blízká, ale nikoliv jednolitá. Jim jde v patách Rassemblement national Mariny le Penové, která získala 89 poslaneckých míst, což je zatím nejvíc v historii francouzských voleb.
Ach ty důchody!
Jedním z důvodů, proč poklesla Macronova popularita, byla zřejmě důchodová reforma, kterou prosadil, aniž by vůbec o ni hlasovalo Národní shromáždění. A také přes odpor pracujících, kteří stávkovali – například v Paříži nefungovalo 11 z 16 linek metra a nevyjelo 80 procent vlaků. Až dosud totiž platilo, že různé profese měly různou výši důchodů a různou dobu pro odchod do důchodu. V některých zvláště náročných a rizikových profesích to bylo už od 52 až 58 let a se 73 procenty platu.
Macron všechny důchody sjednotil: nyní je to podle nové reformy od 62 let s prodloužením o dva roky, chtějí-li plné důchody, od roku 2027 od 64 let. Jen chci připomenout, že Francie má i jiné sociální výhody, které nejsou v Evropské unii obdobné – třeba 35 hodinový pracovní týden.
Jednou to ale přijde – bude muset…
Zvláště důchodový systém velice zatěžoval státní rozpočet i proto, že obyvatelstvo Francie v průměru stárne – jako jinde v Evropě, a tak se zvyšují nároky na státní výdaje. Macron si je toho vědom a proto nový zákon o důchodech prosadil, aniž by prošel obvyklou parlamentní procedurou, což mu mnozí vyčítali. A tak bude nyní pro něj dost obtížné získat další spojence pro své záměry, když nebude moci už počítat s absolutní většinou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
