Na Slovensku i v Česku proběhly tento rok několikery volby, které potvrdily trend klesající voličské účasti. V této souvislosti někteří hovoří o vyprázdněnosti demokracie či o jakési její unavenosti. Český premiér Bohuslav Sobotka si ale nemyslí, že bychom po pětadvaceti letech demokracie měli nárok mluvit o unavené demokracii. Podle něj jsme v roce 1989 získali svobodu a teď je to na občanech a politických stranách, jak se s tím popasují.
Sobotka: Některé stranické buňky se snažili ovládnout podnikatelé
Za negativním vnímáním voleb jako instituce, pomocí níž mají občané vliv na dění ve státě, může stát i ovlivňování politických stran podnikateli, jakási privatizace demokracie. K tomu Bohuslav Sobotka podotkl, že sociální demokraté mají s něčím takovým zkušenost. Některé stranické buňky se prý snažili ovládnout podnikatelé. Podle něj to do jisté míry usnadňují podnikatelům samy strany, jelikož mají málo členů, jsou slabé a pro podnikatele tak není těžké na ně zaútočit.
Řešení spatřuje Sobotka v otevření stran tak, aby docházelo k větším kontaktům mezi občanskou společností a politickými stranami. A aby lidé věděli, že politici v případě, že se dostanou do vlády, dodrží to, co slibovali občanům ve volbách.
Fico: Změnili jsme financování politických stran
Robert Fico si při vysvětlování možného ovlivňování politických stran podnikateli pomohl příměrem, kdy hovořil o tom, že podnikatelé jsou jako technická pěna. Využívají každý prostor, aby se tam natlačili a měli nějaké výhody a prospěch. Podle něj je důležité, aby vládní špičky odolaly tlaku a nenechaly se ovlivňovat privátním podnikatelským sektorem. Za tímto účelem prý na Slovensku změnili financování politických stran. Ty nyní dostávají více peněz od státu a nejsou odkázány na finanční dary byznysmenů.
Český premiér na toto konto uvedl, že nestačí změnit systém financování stran. Odolná proti komerčním tlakům podle něj musí být celá státní správa. Což by v Česku měl zajistit zákon o státní službě. A je prý otázkou, zda bude stačit státní financování politických stran, když do politiky vstoupí někdo jako Andrej Babiš, který si kampaň zvládne zafinancovat z vlastních prostředků. Pak by se totiž ostatní strany mohly ocitnout ve značné konkurenční nevýhodě, kdyby proti nim stálo neomezené soukromé financování.
Sobotka oponoval Zemanovi
Prezident Miloš Zeman v sobotu uvedl, že zásah na Národní třídě v listopadu 1989 nebyl krvavou řeží, nýbrž jedním z mnoha zásahů Sboru národní bezpečnosti proti demonstrantům. On sám tam prý byl a milicím bez problémů utekl. Revoluci v listopadu 1989 podle něj nevyvolal policejní zákrok na Národní třídě, ale nepravdivá zpráva o tom, že na jeho následky zemřel student Martin Šmíd.
Bohuslav Sobotka vyjádřil v pořadu České televize s tvrzením prezidenta nesouhlas. Sám na Národní třídě údajně tehdy nebyl, nicméně to, co viděl a slyšel od účastníků, ho přesvědčilo o brutálnosti zásahu. „Byl to masakr, byl to mimořádně brutální zásah, který spočíval v tom, že se těm lidem, kteří na demonstraci byli, se znemožnilo odejít a ti lidé tam prostě na místě surově byli zbiti,“ uvedl Sobotka a dodal, že se to nedá bagatelizovat ani zpochybňovat.
(Ne)spokojenost Čechů a Slováků s polistopadovým vývojem
Následně se téma stočilo na spokojenost, resp. nespokojenost Čechů a Slováků s polistopadovým vývojem. Agentura STEM pro Českou televizi zjistila, že více než padesát procent Čechů a sedmdesát procent Slováků starší čtyřicet let spokojeni s polistopadovým ekonomickým a politickým vývojem nejsou.
Robert Fico to zčásti dává za „vinu“ obrovským očekáváním, které lidé v roce 1989 měli. Jenomže netušili, do čeho jdou. Nikdo jim prý neříkal, že se budou mít přes noc jako lidé na Západě. To samé se teď údajně děje i na Ukrajině, kde mají lidé velká očekávání. Ale transformační přechod bude pro Ukrajince, stejně jako byl pro Čechy a Slováky velmi bolestivý.
Sobotka k tomu uvádí, že očekávání byla obrovská, ale realita byla poněkud jiná a my jsme zašli do mnoha slepých uliček, do kterých jsme nemuseli zajít. Některé skupiny lidí prý sice transformace poškodila, ale tímto procesem jsme podle něj museli projít.
Mluví se o tom, že nejvíce postihla ekonomická transformace důchodce, ale v poslední době se také hovoří o mladých lidech. Oba předsedové vlád uvedli, že se mladým lidem snaží zlepšovat životní vyhlídky. Vláda Roberta Fica na Slovensku údajně s pomocí unijních peněz rozjíždí projekty na vytváření pracovních míst pro mladé lidi či navyšuje rozpočet na navýšení kapacit předškolních zařízení. A od zítřka budou důchodci a studenti cestovat vlaky druhé třídy zdarma.
Česká vláda zase prosadila dětské skupiny a ráda by zkvalitnila vzdělání tak, aby více odpovídalo potřebám pracovního trhu. K tomu by mohly pomoci povinné přijímací zkoušky na maturitní obory či financování škol podle tříd a oborů.
Došlo i na Ukrajinu
A nakonec došlo i na Ukrajinu. Robert Fico uvádí, že Slovensko si solidaritu se svým sousedem odškrtlo zpětnými dodávkami plynu, bez čehož by prý Ukrajina dnes těžko dýchala. To ovšem neznamená, že občas nepoužijí na adresu Ukrajiny kritičtější slova. Pravdivost svých slov dokázal vzápětí, když zdůraznil, že Ukrajina musí projít bolestivým transformačním procesem, a pokud si Ukrajinci myslí, že to za ně někdo zaplatí, hluboce se mýlí. Nejprve si prý musí doma udělat pořádek a pak se dá hovořit o pomoci ze strany EU. S tím souhlasí i Bohuslav Sobotka, podle něhož EU nemůže financovat ekonomickou transformaci Ukrajiny. Měla by jí dávat pouze realistické sliby a následně dodržet své slovo.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš
