Prý se taktéž zdá, že „hledáme populární figury, které nám rozkazují, které nás okrádají a které s námi manipulují“.
Třicet let od listopadových událostí Knížák cítí smutek: „Musím říct, že po třiceti letech cítím smutek. Smutek z toho, že jsme tak malý a porobený národ. A poroba se nám líbí.“
Fotogalerie: - Fenomén Knížák
Podobná slova, jako ta dnes pronesená v krátkém medailonku na ČT24, Knížák pronesl již dříve. Exředitel Národní galerie se například před nedávnem do stavu českého národa pustil krátce po úmrtí Karla Gotta; dění kolem rozloučení s ním prý ilustrovalo stav naší současné společnosti. „Opět se dostala ke slovu ta část národa, která dobře posloužila minulým totalitním režimům,“ poznamenal Knížák.
„Většině nevadí, že premiérem je bývalý nomenklaturní komunista, syn prominenta a sám komunistický prominent, spolupracovník StB, navíc notorický lhář zapletený do řady kriminálních kauz. Většině nevadí, že současný prezident boří prezidentské tradice, napíná Ústavu, vyřizuje si osobní účty a instantně mění názory,“ tepal profesor Knížák.
„Většině nevadí, že funkcí jsou zbavováni lidé, kteří si dovolí luxus vlastního postoje. Stačí jí K. Gott a jeho cukerinový kýč a je jí jedno, že tento ‚velikán české kultury‘ přijal národního umělce od Gustáva Husáka, organizoval Antichartu a dělal všechno, aby vyhovoval minulému režimu. Ten mu za to poskytoval výhody, které jiní neměli. Neumíme být hrdí na ty, kteří neohnuli páteř, poněvadž ohnutou páteř měla většina národa,“ zmínil Knížák s tím, že podle jeho slov nevychováváme mladou generaci, aby byla hrdá na svoji minulost, poněvadž sami svou minulost zapíráme.
A došlo i na stejná slova, že o svobodu nestojíme: „Školství je celosvětově ve psí a my se rádi držíme v otrockém závěsu. Oblast umění je přesycena importovanými trendy, které tak potřebují netalentovaní, a vše originální zůstává ve stínu. Chováme se jako národ i jako jedinci poníženě. Vypadá to, že se brzy rozpustíme do Evropy. Zůstane jen pár lidových zvyků, které bude několik amatérských souborů ukazovat jako místní raritu z dob dávno minulých. O svobodu nestojíme,“ pravil Knížák.
Podobně se Knížák vyjadřoval i v rozhovoru z počátku tohoto měsíce: „Po roce 1990 si velká část společnosti myslela, že nastává spravedlivá éra, kdy bude lidská snaha oceňována, protože do té doby byla komunisty dušena. Ukázalo se, jako po každé revoluci, válce, katastrofě či velké změně, že ti nejšikovnější a současně charakterově slabí, jsou nejaktivnější. V té době jsme nebyli dost ostražití, dost silní a oni se protlačili tam, kam chtěli. Myslím, že je to nemoc, která zachvátila velkou část společnosti a bohužel i tu část, která má šanci rozhodovat,“ shrnul bývalý generální ředitel Národní galerie.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
