Mladá afghánská pilotka žádá v USA o azyl. Má ale prý velké problémy

29.12.2016 16:26

O první afghánské pilotce, čtyřiadvacetileté Nilúfar Rahmániové, jež požádala v USA o azyl, informoval slovenský server Pravda.sk.

Mladá afghánská pilotka žádá v USA o azyl. Má ale prý velké problémy
Foto: Archiv PB
Popisek: Zajatci

Nilúfar Rahmániová se stala první vojenskou pilotkou v Afghánistánu od svržení radikálního hnutí Tálibán. Jak uvádí, už jako dítě chtěla řídit letadlo, když viděla letícího ptáka. „Zbožňovala jsem být daleko od země,“ vzpomíná na svůj zážitek ze zábavního parku, když jí bylo osm let a jezdila na horské dráze. 

Po dokončení střední školy se pak skutečně přihlásila k armádě a stala se pilotkou. Zažila si také nejrůznější předsudky mužů vůči ženám, kdy se všichni přišli podívat, zda poškodí stroj, nebo se s ním dokonce zřítí.

Svou leteckou premiéru absolvovala před třemi roky. V současné době má nalétáno více než tisíc hodin.

  • Původní text ZDE

Kvůli svému vysněnému povolání se však dostala do nebezpečí ona i její rodina. Bylo jim vyhrožováno dokonce smrtí, několikrát tak změnili bydliště. Radikálové jí píšou, že je prostitutka a alkoholička, a přejí jí také kulku do hlavy, podotýká server. I přesto se nevzdává. Američané ji tak například vloni vyznamenali oceněním za ženskou odvahu. Ve Spojených státech se také nyní zdokonaluje a je možné, že do své vlasti se již nevrátí. Požádala zde totiž o udělení azylu. Mluvčí afghánské armády generál Mohmmad Radmaniš tak nyní dělá vše pro to, aby jí úřady nevyhověly. „Jsem si jist, že lže, když říká, že byla ohrožená, a činí tak jen proto, aby uspěla v azylovém řízení,“ sdělil. 

Rahmániová sice pracuje téměř se samými muži, sama je však svobodná. Podle svých slov poznala hodně zlých a nečestných mužů. „Nikdy jsem nenašla takového, kterému bych mohla důvěřovat,“ řekla.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Chalífát, konečné řešení pro Evropany.“ Proč veřejnoprávní TV opět zamlčela? Analytik na nohou

5:00 „Chalífát, konečné řešení pro Evropany.“ Proč veřejnoprávní TV opět zamlčela? Analytik na nohou

TÝDEN V MÉDIÍCH Dokud byl Pavel Tuleja rektorem Slezské univerzity v Opavě, nikoho jeho publikační č…