Muslimští Rohingové jsou oběti genocidy? Indická vláda s nimi má úplně jinou zkušenost

15.09.2017 19:48

OSN, Amnesty International, Human Rights Watch a další lidskoprávní organizace kritizují barmskou vládu za údajné páchání genocidy na muslimské menšině Rohingů. Indická vláda má však odlišný názor a považuje Rohingy nikoli pouze za oběti, ale také za hrozbu.

Muslimští Rohingové jsou oběti genocidy? Indická vláda s nimi má úplně jinou zkušenost
Foto: Ministerstvo zahraničních věcí
Popisek: Náměstek ministra zahraničních věcí ČR Martin Tlapa na konzultacích v Myanmaru/Barmě

Mezinárodní společenství sílí svůj tlak zejména na barmskou ministryni zahraničí Su Ťij, která je držitelkou Nobelovy cenu míru a které lidskoprávní organizace Amnesty International udělila titul „Velvyslankyně svědomí“. O vysokém kreditu bývalé dlouholeté politické vězeňkyně svědčí také její přátelství s neochvějným symbolem nejvyšší morálky Václavem Havlem, který ji považoval za svoji spřízněnou duši a údajně ji také místo sebe navrhl na Nobelovu cenu míru.

Nicméně ani její příkladná minulost nyní Su Ťij příliš nepomáhá a její někdejší přátelé a spojenci ji nabádají, aby zakročila a ukončila údajnou genocidu příslušníků muslimské menšiny Rohingů. V posledních týdnech jich téměř 400 000 opustilo zemi a uprchlo před násilím do sousedního Bangladéše, kde se vzhledem k nedostatku přístřešků, jídla a dalších základních životních potřeb schyluje podle expertů k humanitární katastrofě.

Předevčírem generální tajemník OSN Antonio Guterres konstatoval, že v Barmě probíhá etnická čistka, a jeho slova vedle lidskoprávních organizací podpořil dle agentury AP mimo jiné také britský velvyslanec při OSN Matthew Rycroft. Zatímco západní představitelé, mnohdy neznalí situace, mají ve svých závěrech jasno a považují Rohingy za jednoznačné oběti konfliktu, indická vláda tak jednoznačný postoj nezastává.

Jak uvádí zpravodajská agentura Reuters, indická vláda považuje Rohingy za bezpečnostní hrozbu pro svoji zemi a odvolává se přitom na rozhodnutí nejvyššího soudu deportovat dva příslušníky této muslimské menšiny zpátky do Barmy, odkud přišli před šesti lety do hlavního města Dillí. Za bezpečnostní hrozbu považuji Rohingy také indičtí zpravodajci, kteří je podezřívají ze spojenectví s pákistánskými militantními skupinami.

Ačkoli se západní politici neustále zmiňuji jen o muslimech, terčem násilí v Barmě se podle serveru India.com stávají ve stejné míře také hinduisté. „Také vesnice hinduistů jsou vypalovány a jejich obyvatelé vražděni, okrádáni a znásilňováni. Ti, kterým se podařilo uprchnout do Bangladéše, vyprávějí děsivé příběhy plné krve a násilí,“ uvádí server s odkazem na svědectví uprchnuvších hinduistů.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Josef Provazník

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bobošíková a Kotrba o Ukrajině a válce. Už se rýsuje výsledek

18:22 Bobošíková a Kotrba o Ukrajině a válce. Už se rýsuje výsledek

Jak ovlivní balík pomoci z USA a nové mobilizační předpisy pro Ukrajince vývoj rusko-ukrajinského ko…