V hodnocení úrovně práce soudů a státních zastupitelství je česká veřejnost rozdělena, podíl lidí nespokojených (53 %) je jen mírně vyšší než podíl lidí spokojených (47 %).

Vyšší míra spokojenosti s prací soudů a státních zastupitelství je zjištěna mezi mladými lidmi (zvláště vysoká je mezi studenty). Naopak mezi lidmi staršími 60 let převažuje nespokojenost. Z rozdílů podle sociálního postavení je patrná častější nespokojenost s prací soudů a prokuratury mezi podnikateli a živnostníky.

Spokojenost či nespokojenost s prací justičních orgánů je podle očekávání součástí obecnějšího postoje k dění ve společnosti. To znamená, že lidé, kteří jsou spokojeni s fungováním demokracie v naší zemi nebo s aktuální politickou situací nebo se domnívají, že vývoj u nás jde správným směrem, jsou také významně častěji spokojeni s prací soudů a státních zastupitelství (62 %, resp. 60 %, 59 %) než lidé, kteří jsou k situaci v naší zemi kritičtí (36 %, resp. 41 %, 39 %).

Z analýzy rozdílů podle politických preferencí vyplývá, že s fungováním justice jsou častěji spokojeni sympatizanti KDU-ČSL a STAN. Nespokojenost je významně silnější mezi stoupenci protestních stran SPD a KSČM.

Pokud se zaměříme na soudní systém obecně, má ve veřejném mínění třípětinovou většinu (63 %) názor, že soudní systém nepotřebuje zásadní reformu, ale je třeba zlepšit jeho fungování. Třetina občanů (32 %) je ovšem pro radikální reformu soudního systému (tento postoj je nejčastěji zastoupen mezi příznivci SPD). Jen minimum občanů nevidí nutnost změn.

Mezi lidmi, kteří jsou se současnou úrovní práce soudů a státních zastupitelství velmi nespokojeni, je tříčtvrtinová většina těch, kteří požadují radikální reformu soudnictví. Mezi spíše nespokojenými již postoj není tak kategorický, hlasy pro reformu jsou těsně pod hranicí 50 %. Celkově je v populaci skupina těch, kteří jsou s fungováním justice tak nespokojeni, že požadují její radikální reformu, zastoupena čtvrtinovým podílem (28 %).

Celkový postoj k situaci v naší zemi se opět odráží i v názorech na změny soudního systému, ovšem nikterak dramaticky. Mezi lidmi nespokojenými se směřováním naší země, demokracií či politickou situací je sice podíl hlasů pro radikální reformu soudnictví vyšší než mezi spokojenými, přesto i mezi nimi převažuje postoj bez reformy pracovat na zlepšení jeho fungování.