Národní galerie má v restitucích navrátit několik uměleckých děl

07.10.2013 15:55

Národní galerie v Praze eviduje dosud v rámci vyrovnání státu s církvemi žádosti od čtyř subjektů o vydání majetku. Všechno jsou movité památky, mezi žádostmi není žádná, která by se týkala nemovitostí. Podrobnosti plánuje NG zveřejnit na čtvrteční tiskové konferenci.

Národní galerie má v restitucích navrátit několik uměleckých děl
Foto: Petr Brož
Popisek: Národní galerie v Praze (Creative Commons CC-BY-SA)

Žádosti se zatím netýkají ani Šternberského paláce na Hradčanech, jednoho ze sídel sbírek Národní galerie. Bývalý ředitel NG Vladimír Rösel na takovou možnost upozorňoval ve své koncepci. O vydání Šternberského paláce se uvažovalo i při restitucích v 90. letech. Budova patrně dříve patřila jednomu z řeholních řádů.

Až bude definitivně jasno

Církve a náboženské společnosti mohou žádosti o vydání majetku podávat do konce letošního roku. Povinné instituce, k nimž Národní galerie patří, pak mají půl roku od obdržení žádosti na vyjádření, zda s vydáním souhlasí, či nikoli. V případě čtyř žádostí týkající se Národní galerie zatím tato lhůta neuplynula.

Již dříve se uvádělo jako pravděpodobné, že církevní řády požádají o vydání některých uměleckých děl, která jsou dnes součástí státních sbírek. I dnes už jsou v expozicích díla, která jsou majetkem církve, jsou ale jsou do Národní galerie dlouhodobě zapůjčena. Národní galerie kvůli tomu například odložila plánované stěhování gotického umění z Anežského kláštera na Hrad, kde zamýšlela vybudovat novou stálou expozici těchto děl v Salmovském paláci. Chce počkat na dobu, kdy bude definitivně znát rozsah restitucí.

Kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou

Z děl, která dnes Národní galerie spravuje, se spekuluje například o stěžejním díle Mistra vyšebrodského oltáře, devíti deskových maleb z poloviny 14. století. Cisterciáci z Vyššího Brodu, kteří se o ně již dříve neúspěšně soudili, ale uvažovali, že by dílo nechali v Národní galerii jako zmíněnou dlouhodobou zápůjčku - chtějí, aby stát uznal, že patří jim. Zda o oltář požádali, není ale zřejmé.

Pravděpodobně nejvýznamnější položkou v oblasti kulturního dědictví, které se restituce bude týkat, je kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, který je nyní v majetku státu. Již v červnu o něj požádalo brněnské biskupství. Církev podle svých dřívějších vyjádření plánuje ponechat tento poutní areál otevřený pro turisty.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: čtk, mp

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…