Ke covidu se dnes podle profesora Berana přistupuje jako ke každé jiné respirační chorobě. „Lidé, kteří prodělávají covid v posledních dvou letech, si uvědomili, že toto onemocnění probíhá u 99 procent populace v podstatě velmi lehce a že rozhodnutí Evropského centra pro kontrolu infekčních nemocí z loňského roku, abychom považovali covid-19 za běžnou respirační nákazu, bylo naprosto správné,“ uvádí v rozhovoru pro Rádio Universum.

Ukazuje se však, že covid slábne a současné mutace už nenapadají plíce. V případě vysoké horečky, teploty, bolesti v krku, bolesti hlavy je možné brát isoprinosin a aspirin, dodává Beran. Každý, kdo prodělal covid-19, má podle epidemiologa už dobrou buněčnou imunitu, která vytváří ochranu i vůči budoucím infekcím nebo změněnému viru.

Beran tuto skutečnost považuje za hlavní důvod, proč už lidé nestojí o očkování: „To, že se lidé nechtějí nechat očkovat, nepramení z toho, že by tady existovala nějaká klika lidí, kteří by říkali: ,Očkování je úplně špatné!', a věřila tomu většina populace. Ale jde spíš o to, že na populační úrovni má většina lidí s touto vakcínou nějakou negativní zkušenost. U někoho mohla tato vakcinace proběhnout dobře, ale u někoho třeba s tím, že prodělal covid, a ještě se nechal očkovat, takže reakce mohla být vyšší,“ vysvětluje si, že v populaci všeobecně akceptace této vakcíny klesá, kvůli vysoké diseminaci negativních účinků této vakcíny.

Fotogalerie: - Seminář o covidu

Zároveň Beran uvedl, že by si velmi přál, abychom se u vakcín proti covidu, mRNA vakcín, někdy dozvěděli o jejich skutečných kladech a záporech. „Když se podíváme na česká data z aplikace těchto vakcín, řekněme druhých, třetích dávek, tak je vidět, že tato vakcína nemá ochranu delší než je 60 dnů. Proč tomu tak je? A proč by se měli lidé nutit co 60 dnů k vakcinaci? To je naprosto nesmyslné. A to nemluvíme o bezpečnostních datech, a podobně,“ pozastavuje se profesor.

Podle Berana je stále potřeba vytvářet společenský tlak na to, aby Ministerstvo zdravotnictví a Ústav zdravotnických informací a služeb ukázaly veškerá dat, která mají k dispozici a díky kterým se může cokoliv vyhodnotit.

Hlubokou reflexi od politiků, ale i některých odborníků, ve vztahu ke covidové pandemii podle Berana očekávat asi jen tak nelze. „Já si myslím, že to je vlastně tendence, která se tady teď razí. Skupina odborníků, která prosazovala nejtvrdší lockdowny, se teď tváří, jako kdyby nikdy neexistovaly. Reflexe a sebereflexe zde u některých lidí chybí, a to je prostě škoda,“ uvedl s tím, že každý by jistě ocenil, kdyby řekli: „Dobrá, my jsme se mýlili. A teď je potřeba, abychom v diskusi dospěli k tomu, co dělat pro příště.“

Neopomněl ale média, která v době tvrdých lockdownů sehrála zásadní roli, především ve strašení lidí. „Působení médií v době covidu bylo velmi negativní, protože v lidech vytvářela strach, což má za následek oslabení imunitního systému,“ řekl.

Zmínil také, že konec covidu jako by se datoval k 24. únoru, kdy vypukla ruská invaze na Ukrajině a média obrátila svou pozornost zkrátka jinam. „Na internetu kolovaly vtípky, že nejlepším lékařem covidu byl Vladimir Putin, který tím, že přitáhl zájem médií na něco úplně jiného, tak stáhl zájem médií od epidemie. Znovu to ukazuje, že vlastně už třeba tři čtvrtě roku před tím, než začala válka na Ukrajině, jsme měli covid-19 považovat za běžnou nákazu. Ale nikdo to nedělal, média to neustále přiživovala – najednou v únoru lidé zjistili, že se tomu nevěnuje vůbec žádná pozornost,“ doplnil Beran.

Neopomněl zmínit svůj jednoduchý recept proti covidu i chřipce: Isoprinosin, aspirin, vyměnit špatné lékaře, půst od médií, pohyb na vzduchu, cvičení, setkávání s přáteli, zlepšit vztahy v rodině, odpoutat se od digitální závislosti a číst knihy.

Psali jsme:

VIDEO Umlčovaný seminář ke covidu. Igor Chaun naléhavě žádá o pomoc

Jedno ramínko, druhé ramínko... Válek by důchodce „píchal“ na chřipku i covid najednou, tak jsme se zeptali odborníků

Kdo zpochybnil očkování, mohl i přijít o práci. Zdrcující čtení o Česku za covidu. V uznávaném časopise

Odborná studie: Umlčování za covidu. Jména, média, praktiky. „Nejvýznamnější zdroj informací? PL.cz“

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.