Nechci tvrdit, že je to ruská provokace, ale... Michael Žantovský a redaktor z Respektu rozjížději konspirační teorie, kdo naplánoval napadení prezidenta

13.01.2018 15:10

První kolo volby prezidenta provázel rozruch ohledně incidentu vůči osobě nynějšího prezidenta Miloše Zemana. V pátek odpoledne se na něho ve volební místnosti v Praze 13 vrhla polonahá ukrajinská aktivistka hnutí Femen. A nyní, zatímco se sčítají výsledky, už jeho odpůrci rozjíždějí konspirační teorie, že ukrajinská aktivistka měla prezidentovi naopak pomoci.

Nechci tvrdit, že je to ruská provokace, ale... Michael Žantovský a redaktor z Respektu rozjížději konspirační teorie, kdo naplánoval napadení prezidenta
Foto: Hanka Brožková - KPR
Popisek: Prezident republiky Miloš Zeman

„Indicie nasvědčují tomu, že akci někdo důkladně připravoval. Nemuseli to být Zemanovi lidé, ale jejich původ a motivaci by stálo za to v každém případě osvětlit,“ píše Michael Žantovský na svém facebooku. Podivuje se předně nad možností získání přesných informací. „Jak ta slečna včas věděla, kde přesně a v kolik hodin bude Zeman volit,“ zamýšlí se Žantovský a připomíná, že průměrný novinář si tuto informaci dokáže zjistit, ale někdo, kdo podle něj nezná jazyk a není v Praze místní, to má poněkud obtížnější.

„Jak se dokázala dostat a bez povšimnutí setrvávat ve volební místnosti, kde se chystal, jistě pod dohledem ochranky, státnický akt samovolby prezidenta republiky?“ uvažjuje Žantovský nad dalšími proměnnými. Další otazníky mu vyvstávající nad tím, jak se ukrajinská aktivistka dostala do Prahy, kdo jí uhradil cestu, kdo ji viděl nebo kdo s ní mluvil. Podle něj by se na tyto otázky měly hledat odpovědi. 

Ondřej Kundra, redaktor Respektu, se zamýšlí nad tím, jaké informace o organizaci Femen jsou známé.. „Proč někdo, komu Zeman údajně vadí, má potřebu napadením pomoci k jeho zvoleni? Nechci tvrdit, že je to ruská provokace, je ale třeba se ptát a hledat odpověď,“ uvádí Kundra. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: sla

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Chalífát, konečné řešení pro Evropany.“ Proč veřejnoprávní TV opět zamlčela? Analytik na nohou

5:00 „Chalífát, konečné řešení pro Evropany.“ Proč veřejnoprávní TV opět zamlčela? Analytik na nohou

TÝDEN V MÉDIÍCH Dokud byl Pavel Tuleja rektorem Slezské univerzity v Opavě, nikoho jeho publikační č…