Nechte ji mluvit. Babišův novinář odmítá trestání stalinistky Semelové

03.05.2014 12:51

Proti kriminalizaci názorů na minulost se na stránkách České pozice, přílohy dnešních Lidových novin, vyslovuje její reportér Přemysl Houda. Rozebírá případ výroků poslankyně KSČM Marty Semelové v televizním pořadu Hyde Park, za které jí hrozí trestní stíhání. Dochází k závěru, že obdobných výroků, možná ještě horších, se dopustili i jiní. O nich se ale nemluví. Možná proto, že nejsou členy komunistické strany.

Nechte ji mluvit. Babišův novinář odmítá trestání stalinistky Semelové
Foto: Radmila Zemanová-Kopecká
Popisek: Marta Semelová

Semelovou potřebují komunisté i nekomunisté

Podle autora komunisté typ „Semelová“ potřebují, protože jim umožňuje oslovit nikoli nepodstatnou část antisystémových voličů. „Ne náhodou Semelová získala ve volbách do Zastupitelstva hlavního města Prahy nejvíce preferenčních hlasů ze všech kandidujících komunistů,“ píše Houda s tím, že v podzimních sněmovních volbách Semelovou s preferenčními hlasy předstihl pouze Jiří Dolejš.

Ale dogmatickou stalinistku Semelovou prý potřebuje  i nekomunistická veřejnost pro potvrzení vlastní identity. „Jak lehké je po pár minutách poslechu této paní tvrdit, že komunisté jsou stále stejní, nereformovatelní, nepřijatelní, odpudiví a zločinečtí? Když slyšíte Semelovou, je všechno jasné i tomu poslednímu – rozum člověk nepotřebuje, aby rozpoznal ideologickou prostotu této komunistické poslankyně,“ domnívá se Houda.

Proč nikomu nevadí Buquoy, který naznačuje, že Horáková kolaborovala s nacisty?

Zmiňuje paragrafy 403 až 405 trestního zákoníku, které se ohledně výroků Semelové „přirozeně nabízejí“. Ale  upozorňuje, že pokud budeme kriminalizovat názory na minulost, můžeme se ocitnout příliš blízko tomu, čemu anglosaská literatura říká „slippery slopes“, neboli kluzké svahy.

Autor článku cituje filozofa Václava Bělohradského, který LN napsal, že „výroky o minulosti jakéhokoli typu nemohou být cenzurovány“. V této souvislosti upozornil na texty Jana N.A.Berwida-Buquoye „Milada Horáková aneb Osud vyzvědačky“ nebo „Jak dalece spolupracovala Milada Horáková s nacisty“. Bělohradskému se tyto texty, běžně dostupné na internetu, zdají z mnoha hledisek, včetně toho morálního, mnohem nepřijatelnější. „A přesto nevyvolaly žádný odpor,“ připomíná Bělohradský.

„Proč pan Berwid-Buquoy může své nechutnosti říkat či psát, zatímco Semelové reálně hrozí, že bude stíhána?“ ptá se Houda. Filozof Bělohradský se domnívá, že je to jen proto, že Semelová je komunistkou.

Houda se také ptá, zda není porušením paragrafu 405 obhajoba banderovců. Zmiňuje vystoupení historika Davida Svobody v televizi, v níž označil Stepana Banderu za rytíře smutné postavy. Houda se ptá, zda není Bandera spíše temným rytířem. „Copak neexistuje například Banderovo servilní provolání ukrajinské státnosti z roku 1941, kterým chtěl Ukrajinu začlenit do Hitlerem budovaného 'nového řádu'?“ ptá se Houda s tím, zda už nejsme na těch kluzkých svazích až příliš.

Historik by stíhal historika za přednášku o předlistopadovém režimu

Zmiňuje rovněž, že historik Jan Cholínský ve dvou tiskovinách naznačil možnost trestního stíhání ředitele Ústavu hospodářských dějin na Filozofické fakultě UK Michala Pullmana za jeho přednášku. „Cholínský píše, že Pullmanova přednáška vycházela z tezí, že 'vláda KSČ v době takzvané normalizace de facto umožňovala občanům rozsáhlou seberealizaci', a protože KSČ a její ideologie umožňovaly občanům hojné uspokojování jejich individuálních kulturních potřeb, většinová společnost považovala normalizační režim za svůj a osvojila si také jeho ideologii, s níž se ztotožnila.“

Podle Cholínského prý tato přednáška byla v rozporu s paragrafem 405 trestního zákoníku. Tedy se stejným paragrafem, za který může být stíhána Marta Semelová. „Směšné – stejně směšné, jako kdyby podobný ideolog jako Jan Cholínský (jen z druhé strany politického spektra) chtěl trestně stíhat jiného historika Davida Svobodu za revizi přístupu k Stepanu Banderovi,“ píše Houda.

Nakonec dochází k závěru, že fungující zdravé společnosti Martu Semelovou a jí podobné „popírače“ a vyvolavatele abnormálních diskurzů o minulosti potřebují pro svůj rozvoj. Ale pokud společnosti onemocní, ani zákony kriminalizující pohledy na minulost ji nezachrání. Mohou se stát jen pomůckou, jak vytěsnit to, co vůbec není nechutné, ale to, co nechceme slyšet. „Například pohled Michala Pullmana na dobu normalizace,“ uzavírá svůj text na České pozici Přemysl Houda.

Česká pozice byl původně server, jehož šéfredaktorem byl István Léko a jehož činnost finančně podporoval Andrej Babiš. Poté, co Babiš koupil v loňském roce vydavatelství Mafra, které mimo jiné vydává i Lidové noviny, stala se Česká pozice sobotní přílohou LN.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vam

Ing. Libor Turek, Ph.D. byl položen dotaz

Srovnání

Dobrý den, pane poslanče, nejsem si jistý, zda se od vás dočkám upřímné odpovědi, ale prosím o ni. Fiala tvrdí, jak jsme super, že hrajeme první ligu, a že se srovnáváme s těmi nejlepšími. Má podle vás pravdu nebo, což si myslím já, z nás dělá premiér blázny? V čem přesně se můžeme srovnávat s těmi ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Porucha u KB: Klient učinil bance nabídku, jakou ještě nezažila

11:12 Porucha u KB: Klient učinil bance nabídku, jakou ještě nezažila

Kdo se chtěl v pondělí dostat k penězům na svém účtu u Komerční banky, ten ji s největší pravděpodob…