Pečinka v rozhovoru pro Český rozhlas hodnotí vládnutí kabinetu Petra Fialy ve dvou různých etapách. V té první se podle něj vláda soustředila zejména na komunální, senátní a prezidentské volby a až v té druhé se snaží konsolidovat veřejné finance, jak slibovala před svým nástupem.
„Vládnutí současné vlády bych rozdělil do dvou etap. Důvěru dostali v lednu minulého roku a mezitím, kdy začali se současnými úspornými balíčky apod., byly troje volby. A jejich vůdčí filozofie vlastně byla, že nejdříve je musejí vyhrát a znemožnit opětovný nástup Andreje Babiše do funkcí. A teprve potom dělat nepopulární opatření,“ tvrdí Pečinka.
Jste rádi, že EU rozšiřuje emisní povolenky i na dopravu a bydlení?Anketa
Jinak vládu v zásadě chválí za to, že nepodlehla strašení populistů a extremistů a ještě více nezatížila napjatý státní rozpočet. Loni se podle něj objevily desítky „expertů“, podle kterých jsme dnes měli mít máslo za stovku a benzín za dvě. „Měl tu být absolutní energetický krach a blackouty, ale Evropa to nějak za ten rok zvládla. Také to byl hlavní zájem EU, nějak tu krizi překlenout a hlavně se energeticky přeorientovat, což je fantastický úspěch,“ má jasno komentátor. „Když si vezmete, co říkal Jindřich Rajchl a další, tak ve všem, v každém ohledu se mýlili,“ dodává Pečinka.
Fotogalerie: - Začátek Antifosilního jara
Právě zástupci současné opozice, konkrétně hnutí ANO, totiž svojí politikou aktuální obrovské deficity nastartovali. „U nás jsou teď v parlamentní opozici přesně ti lidé, kteří nám vysoký deficit a problémy s rozpočtem připravili. Normální je situace, kdy vláda funguje nebo nefunguje, někdy hůř, někdy líp a přichází o voliče, ale tady voliči nemají ke komu přecházet. Je tady limitovaná nabídka. Mají to znovu svěřit Andreji Babišovi, Karlu Havlíčkovi, Aleně Schillerové atd.?“ ptá se Pečinka. „Politologicky se tomu říká zablokovaná demokracie, kdy vláda necítí tlak. Protože ví, že má své voliče jisté, protože oni jim nikdy neodejdou,“ je přesvědčený Pečinka.
Aktuální neutěšenou ekonomickou situaci podle něj negativně vnímají zejména mladí lidé, kteří ještě žádnou takovou krizí neprošli. „Svět se změnil za covidové pandemie a hlavně mladá generace se například nikdy nesetkala s vysokou inflací. Do toho obrovské zadlužování, obrovská moc státu a jeho vzestup a pak inflace. Já si ji naposledy sám pamatuji někdy z konce 90. let, pak to bylo téma Spojených států v 60., 70. letech, ale pak to vymizelo a zdálo se, že se to i vymýtilo. Jenže – všechno se nám to vrátilo jako nějaká infekční nemoc,“ vysvětluje komentátor a přidává konkrétní čísla.
„Navíc se zapomnělo na všechna pravidla, která např. vysoké inflaci předcházejí, a dnes vidíme důsledky. Díval jsem se na statistiky z loňského ledna až dubna vs. stejné měsíce 2023 a jsou tam obrovské růsty důchodů – navzdory tomu pokřiku, že důchody nerostou, ale ony jen nerostly o tolik, co se očekávalo, a to o 20 procent. Stejně o 20 procent vzrostly sociální dávky. To je symbol, kdy se lidé v pandemii naučili, jak se ke státu chovat, a našli si cestičky. Ztrojnásobily se ceny energií, i když teď jdou naštěstí dolů. Až o 150 procent se zvýšila obsluha státního dluhu čili úroky, které platíme,“ vypočítává.
Vláda by proto měla dělat zásadnější opatření, aby kritickou ekonomickou situaci zkrotila. Problém je, že u toho musí nadále myslet na voliče, kterým se taková opatření nelíbí. „Stále to jsou věci, jak zčásti něco seškrtat, ale taky zčásti svým voličům zase nějak pomáhat. Takže stále to jsou dva kroky dopředu a jeden a půl kroku dozadu,“ říká Pečinka.
Inflace už rok drtí ekonomiku, ale pro mnoho politických stran to překvapivě není tak zásadní téma. „Inflace je dnes to hlavní, ale řada politických stran to tak vůbec nebere – a jsou ve vládní koalici, ale i v opozici. Inflace nezajímá nebo se k ní nevyjadřují třeba Piráti, lidovci jen málo. Stejně tak se příliš nevyjadřuje SPD ani ANO. Takže čekám to, že si přes inflaci asi všichni kolektivně zaplatíme zadlužení z doby covidu,“ tvrdí Pečinka, že jmenované strany stále apelují na zvyšování státních výdajů na důchody a sociální péči.
Za neúspěšným bojem s inflací ale prý nestojí jen Fialova vláda, ale i centrální banka. „Protiinflační by bylo seškrtání výdajů a míň peněz v ekonomice. A k tomu ČNB, která podle mě nedělá žádnou politiku, je nefunkční, což je skandální. Ale když se proti tomu nikdo nevymezuje, tak to tak asi všem vyhovuje a nedá se s tím nic moc dělat. Dokud se nebudou proti centrální bance pořádat demonstrace stejné, jako jsou na Václaváku za větší přerozdělování, tak se asi nic dít ani nebude,“ uzavírá Pečinka.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma
Hlustvisihák
