CVVM upozornilo, že za některé výrazné změny od posledního průzkumu mohou dramatické události v mezinárodní politice. Merkelová tak pravděpodobně doplatila na přístup k migrační vlně v Evropě. Důvěru Čechů v některé osobnosti ale ovlivňoval například i konflikt v Sýrii, do kterého začalo zasahovat Rusko, aktivity Islámského státu a jiných radikálů včetně teroristických útoků nebo konflikt na Ukrajině a s ním související sankce.
Angela Merkelová byla na jaře 2014 nejlépe hodnoceným politikem v mezinárodním kontextu. Věřilo jí 55 procent Čechů, nedůvěru jí vyslovilo 24 procent lidí. Nyní jí věří 19 procent dotázaných, nedůvěřuje jí ale už 68 procent Čechů. „V aktuálním průzkumu se zařadila de facto na opačný konec žebříčku,“ uvedlo CVVM.
Pohoršil si také americký prezident Barack Obama, u kterého se podíl důvěřujících snížil o 11 procentních bodů na 45 procent, podíl nedůvěřujících vzrostl o 12 procentních bodů na 44 procent.
Vzrostla důvěra v Orbána
V čele žebříčku je papež František, kterému věří 67 procent Čechů, opačně se vyjádřilo 18 procent lidí. Prezidentu Zemanovi důvěřuje 56 procent dotázaných, nedůvěru mu vyslovilo 37 procent dotázaných. Třetí je premiér Bohuslav Sobotka a čtvrtý slovenský premiér Robert Fico, který si polepšil o 23 procentních bodů na 46 procent. Vzrostla také důvěra v maďarského premiéra Viktora Orbána, a to o 19 procentních bodů na 27 procent. Nárůst důvěřujících zaznamenali například i britský premiér David Cameron, francouzský prezident Francois Hollande nebo slovenský prezident Andrej Kiska.
„Značný vzestup důvěry (o 13 procentních bodů) provázený ještě výraznějším poklesem nedůvěry (o 17 procentních bodů) se objevil u ruského prezidenta Vladimira Putina,“ uvedlo CVVM. Putinovi důvěřuje 24 procent Čechů, opačně se vyjádřilo 64 procent lidí. Putin se tak vrátil k úrovni hodnocení z dubna 2011.
Průzkum se uskutečnil od 30. listopadu do 7. prosince 2015, zúčastnilo se ho 1048 lidí.
autor: vam, čtk