Úvodem Kocáb uvedl, jaké měl pocity, když podal ruku poslednímu generálovi sovětské armády. „Lišily se od pocitů po maturitě, kdy jsem měl pocit prázdnoty. S tím se mladí lidé často setkávají. Tehdy před 25 lety jsem byl ale šťastný. Ne z důvodu osobního uspokojení, i když to tam taky sehrávalo určitou roli, ale že to proběhlo nakonec tak zdárně a přesně podle harmonogramu,“ uvedl skladatel a bývalý ministr. Podle svých slov totiž pochyboval, že se to povede.
„Čekal jsem, že se každou chvíli objeví nějaká nečekaná okolnost, tak jak to zažíváme v současné politice. Třeba Nagyová byla tři roky kriminálnicí, aby se později ukázalo, že je nevinná. Ištvan se Šlachtou byli velcí bojovníci, aby se ukázalo, že to bylo jenom prázdné bouchnutí do stolu,“ dodal Kocáb.
Již tehdy se však prý obával toho, že se ruská propaganda vrátí a že zase začneme mířit na východ. „V průběhu odsunu jsem konstatoval, že se uzavírá temná minulost našich dějin, že děláme tlustou čáru a před námi leží rozvoj přátelských vztahů na bázi svrchovanosti a svébytnosti každé země. Tak to mělo být, stále ještě v to doufáme, ale jaksi se to ‚dočasně‘ odkládá,“ poznamenal. Podle něj jsme mohli být těmi, kteří se zasadí o rozvoj nových vztahů evropských států s již demokratickým Ruskem. Jenže pak se dostal k moci Vladimir Putin a vše se podle něj zvrtlo. „Znovu se objevily velkoruské imperiální choutky a snaha o obnovení vlivu z dob Sovětského svazu. Pro tato varování jsem se stal v očích některých našich obyvatel rusofobem, kterým jsem ovšem nebyl a nejsem ani teď,“ dodal.
„To, co dnes může připadat mnoha lidem jako vážná hrozba, mám trochu tendenci relativizovat. Ať už se jedná o migrační vlnu, ‚islamizaci Evropy‘, nebo o problematiky jiného typu, například exodu, který by nastal ve spojení s nedostatkem vody nebo přílišným horkem v rovníkové Africe. Věřím, že lidstvo je nesmírně chytré, rychle se vyvíjí a bude schopno najít způsoby, jak tomu čelit, i když to bude něco stát. Už dnes se ukazuje, jak rychle to jde dopředu,“ poznamenal následně také Kocáb.
Řeč přišla také na exprezidenta Václava Havla. A Kocáb nyní přiznal, že v některých věcech s ním nesouhlasil. „Nikdy jsem to ale nechtěl vynášet na povrch, protože to bylo v případech, kdy jsem neměl dostatek informací. Například s podporou Václava Havla zásahu NATO v bývalé Jugoslávii jsem si nebyl jistý,“ přiznal. Za chybu polistopadového režimu považuje to, že jsme nepostavili mimo zákon komunistickou stranu a dostatečně si neuvědomili, že každý člověk má právo odpouštět za sebe, ale ne za ostatní.
„Neměli jsme právo komunistům odpustit za všechny ty mrtvé, vězněné a za zničené životy. To považuji za chybu, která se nám doteď hrubě nevyplácí a možná se nám bude nevyplácet ještě víc. Po vší té hrůze, zejména v období 50. let, to dnes vypadá, jako by to byli Marťani, kteří to u nás způsobili. Jako bychom s tím my, občané ČSSR, neměli nic společného,“ podotkl Kocáb.
Závěrem se Kocáb vyjádřil k prezidentským volbám – jak v USA, tak k těm nadcházejícím v Česku. Podle svých slov nevidí u Hillary Clintonové žádné provinění zásadního rázu, proti ní však stojí otevřený predátor a nejhorší možný příklad ekonomického oligarchy. „První rok své vlády, pokud se prezidentem stane, předpokládám, bude svým aparátem umravněn, ale až se usadí a vymění si lidi, tak se k té své aroganci může opět vrátit,“ řekl k Donaldu Trumpovi.
A co kandidatura Michala Horáčka v Česku? „Říkal mi kdysi dávno, že o tom přemýšlí, on se ptal mě a já jeho. Oba jsme se shodli, že by to bylo lákavé, že člověk by měl možnost změnit důležité věci. Příští prezident bude mít hodně práce a bude muset opět být státotvorný. Bude muset redefinovat zahraničněpolitickou orientaci naší země. Zároveň proti sobě bude mít pravděpodobně polovinu společnosti a ani pro Michala to není nic, po čem by právě toužil. Teď ho s jeho a Hapkovými šansony mají rádi všichni, najednou nebudou. Leda by byl zcela osvícený, ale to už tady dlouho nebylo, jakkoli bych mu to přál. Ale on se do toho dal. My jsme zase s lidmi z celé republiky připravili Kroměřížskou výzvu,“ zmínil závěrem projekt, který se zasazuje o uchování politické orientace státu po roce 1989.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
