Řežného obvinila policie z krácení daně poprvé v roce 2003. O šest let později dostali spolu s dalším manažerem Petrem Vitoušem u olomouckého krajského soudu tresty 8,5 a 7,5 roku ve vězení. Poté ale NS na základě ministerské stížnosti vrátil kauzu na úplný začátek.
Stíhání znovu začalo v roce 2010, ovšem ještě před tím, než justice dospěla k verdiktu, vyhlásil 1. ledna 2013 tehdejší prezident Václav Klaus amnestii. Její součástí bylo také zastavení trestních stíhání trvajících déle než osm let u činů se sazbou do deseti let vězení. Proto olomoucký soud stíhání Řežného zastavil. Podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana je ale nutné počítat délku stíhání až od jeho druhého začátku. Při tomto výkladu by amnestijní rozhodnutí Řežnému neprospělo.
Podle NS ovšem průtahy a procesní chyby nelze klást k tíži Řežnému, proto je třeba započítávat i první, později zrušené stíhání. „Nebylo možno odhlédnout ani od skutečnosti, že obviněný probíhající řízení žádnými obstrukcemi ani jiným způsobem nemařil a na jeho průtazích se nepodílel," stojí v usnesení senátu s předsedou Eduardem Teschlerem. Soud rozhodl v únoru, teprve nyní usnesení zpřístupnil na internetu.
Podle původních závěrů olomouckých soudců vynesly machinace šéfům Omega Invest Group v letech 1999 až 2002 přes 110 milionů korun. Policisté a žalobci tvrdili, že celá finta fungovala na jednoduchém principu: Firma pomocí fiktivních faktur vykazovala velké nákupy nafty. Transakce zanášela do účetnictví a od státu pak inkasovala peníze, když uplatňovala slevy na spotřební dani a dani z přidané hodnoty. Řežný i Vitouš před soudem tvrdili, že zákony neporušovali a jejich firma se stala obětí podvodu.
NS nedávno rozhodoval v obdobné amnestijní kauze Karla Rajnohy, jenž údajně podvedl zájemce o práci na ropných plošinách ve Venezuele. Jeho stíhání také začínalo nadvakrát - nejprve v roce 2003, poté kvůli formálním nedostatkům znovu o sedm let později. V Rajnohově případě soudci vyhověli Zemanovu dovolání a stíhání by tak mělo pokračovat.
Klausova amnestie dopadla na řadu případů hospodářské trestné činnosti s vysokou škodou. Nejméně v sedmi případech byl NS proti, a to většinou kvůli tomu, že se stíhaní lidé nějaký čas skrývali v zahraničí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr, čtk
