Na úvod shrnuje několik skutečností, které lze vypozorovat na pracovním trhu v kontextu přílivu migrantů. Podle Institutu pro výzkum zaměstnanosti jen čtvrtina příchozích migrantů, kteří přišli v době migrační krize, si dokázala najít práci a pouhá pětina z nich přispívá do sociálního systému. Ti, kteří jsou zaměstnaní, se realizují spíše na méně placených místech, jako například v pohostinství a ve službách včetně úklidu, doručování balíků a v oblasti bezpečnosti a někteří z nich dostávají sociální dávky.
Jednání Radka Vondráčka v Rusku je nehorázné ponížení ČR, říká poslanec Pirátů Lipavský. Cítíte se poníženi?Anketa
„Podle vládních údajů zveřejněných časopisem Focus zaplatili v roce 2016 němečtí daňoví poplatníci přibližně 21,7 miliardy eur na pomoc uprchlíkům a žadatelům o azyl, v roce 2017 to bylo 20,8 miliardy eur a v roce 2018 zaplatí podobnou částku,“ vysvětluje vedoucí pracovník Gatestone Institutu s tím, že podle Ministerstva financí nynější migrační krize by do konce roku 2020 mohla stát německé daňové poplatníky dalších 94 miliard eur.
Koaliční vláda se po mnoha měsících sporů dohodla na klíčových bodech nového imigračního zákona. Ten je především zaměřen na povzbuzení imigrace kvalifikovaných pracovníků ze zemí mimo Evropskou unii. Nový zákon naopak zpřísňuje podmínky pro imigraci nekvalifikovaných pracovníků. Ministr vnitra Horst Seehofer (CSU), ministr práce a sociálních věcí Hubertus Heil (SPD) a ministr hospodářství Peter Altmaier (CDU) na začátku října představili kompromisní dohodu.
Zákon o imigraci kvalifikovaných pracovníků by totiž nadále nelpěl na upřednostňování občanů Německa nebo EU ve smyslu obsazování volných pracovních míst. Zákon by tak přispěl k náboru kvalifikovaných občanů ze zemí mimo EU, kteří mají dostatečnou znalost německého jazyka. Nový zákon také nabízí těmto pracovníkům, kteří prozatím nemají konkrétní nabídku práce, zůstat po dobu šesti měsíců v Německu. Během této doby si mohou nalézt odpovídající pracovní místo. Zákon na druhou stranu nedovoluje občanům ze třetích zemí bez vyššího vzdělání do Německa migrovat.
Celá zpráva zde.
Kompromisní dohoda současně vylučuje návrh tzv. přesměrování, který by migrantům v Německu umožnil překvalifikovat azylový status na status rezidenta. Stojí si za principem oddělení azylu od ekonomické migrace. Podle ministrů by totiž tento návrh naopak přispěl k přitažlivosti pro nekvalifikované migranty.
Fotogalerie: - Ministr zahraničních věcí
Dohoda ale současně vládu zavazuje k jasnému postupu v rámci pobytu pro tzv. strpěné, tedy pro dobře integrované uprchlíky, u kterých žádosti o azyl byly odmítnuty, ale zároveň nemohou být deportováni zpět. V rámci této kategorie v tento okamžik neexistuje jednotný postup napříč jednotlivými spolkovými zeměmi.
Podle ministra vnitra je výsledek pozitivní, uvedl, že je s výsledkem „velice spokojen“, a označil dohodu za „pragmatickou a praktickou reakci na současnou realitu“. Podle něho se jedná o generování jakéhosi rámce pro kontrolovanou imigraci kvalifikovaných občanů. Podle ministra práce Heila je dohoda prvním krůčkem k moderní imigrační legislativě. Ministr hospodářství Altmaier zase poznamenal, že dohoda „zajistí, aby byla obsazena veškerá volná pracovní místa pro kvalifikované pracovníky“.
Kladné odezvy se pak vláda dočkala i od kapitánů německého průmyslu, podle nich je zásadní, neboť Německo potřebuje „nejchytřejší mozky z celého světa“.
Podle uniklé vládní zprávy, která byla částečně zveřejněna deníkem Rheinische Post, bude muset Německo v příštích 40 letech každoročně přijmout 300 000 migrantů, jen aby zastavilo svůj populační propad. „Dokument prozrazuje, že německá vláda počítá až do roku 2060 s trvalou masovou migrací, která pomůže stabilizovat současnou německou populaci na 82,8 milionu obyvatel,“ píše Kern. Zpráva také uvádí, že tehdejší rozhodnutí německé kancléřky přijmout přibližně 1,5 milionu migrantů nebylo humanitárním gestem, ale naopak vypočítavou strategií, jak zastavit demografický propad. Cíl byl kladen na rychlé začlenění do pracovního procesu a přispívání do sociálního systému. Podle zprávy je ale evidentní, že naplnění tohoto cíle bude trvat déle, než se předpokládalo.
Fotogalerie: - Babiš v sídle Frontexu
Podle Spolkového úřadu práce je úroveň vzdělání nově příchozích migrantů v Německu nižší, než se původně očekávalo. „Pouze čtvrtina z nich má maturitu, zatímco tři čtvrtiny z nich nemají vůbec žádné odborné vzdělání. Pouze 4 % nově příchozích do Německa jsou vysoce kvalifikovaní pracovníci,“ přibližuje autor, vedoucí spolupracovník Gatestone Institutu.
V současné době má Německo více než 1,2 milionu volných pracovních míst, podle dat Institutu pro výzkum zaměstnanosti (IAB). Z toho je pro kvalifikované zaměstnance volných 440 000. Podle německého ekonomického institutu, pokud by se tato místa podařilo zaplnit, zvedlo by to německý hospodářský výkon o celé jedno procento.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: sla
