V zemi zmítané krvavou a vleklou občanskou válkou je obtížný pohyb. Na územích pod kontrolou vládních sil, zachovávajících loajalitu prezidentu Asadovi, je pro novináře potřeba mít povolení Ministerstva informací. I zde, a tím spíše na straně povstalců, je nutné využívat místních průvodců znalých poměrů. Situaci značně ztěžují vojenské a policejní kontroly i nejednotnost povstaleckých bojůvek. Lidé jsou nervózní, neboť se bojuje prakticky všude, situace se rychle mění, a tak ne každý je ochotný otevřeně mluvit, zvláště s cizincem. Pohyb po zemi je obtížný i kvůli neustálým bojům, povstaleckým odstřelovačům a bombardování silnic povstaleckými jednotkami.
Robert Mikoláš žádal i o rozhovor s prezidentem Asadem, byl však rázně odmítnut. České sdělovací prostředky syrský režim nezajímají vzhledem k omezenému vlivu naší zahraniční politiky na dění na Blízkém východě.
Nejohroženější skupinou v Sýrii jsou bezpochyby tamní křesťané, skupina žijící v Levantě již od biblických časů a stále hovořící aramejsky. Ohrožují je povstalecké skupiny i sebevražedné útoky radikálních muslimů a ochraňují je jen vládní vojáci a některé asadovské milice.
Až sto tisíc bojovníků, tedy polovina povstaleckých polních sil, je naverbováno právě z řad radikálních vyznavačů Mohamedova učení. Ti všichni jsou proti křesťanům.
Redaktor Mikoláš se zkoušel dostat i k obětem diskutovaných a ostře sledovaných chemických útoků. Přímo k nim se mu nepodařilo proniknout, ale všichni obyvatelé Damašku bez ohledu na vyznání se shodují, že o chemický útok sarinem sice skutečně šlo, byl však zorganizován „třetí stranou“. V této souvislosti bývá zmiňována Saúdská Arábie, která silně podporuje radikální povstalecké formace a uskupení. Útok měl posloužit jako důvod k úderu, vedenému Spojenými státy.
Připravovaný úder zhatilo hlasování v britském parlamentu. Podle Mikoláška k veliké radosti a úlevě všech Syřanů, kteří se útoku velmi obávali.
Kupodivu je v zemi na obou stranách dostatek potravin a zboží, ale všude panuje drahota. Ceny zboží vzrostly čtyři a vícekrát, pohonných hmot až devětkrát, masa desetkrát. Inflace za dobu bojů vyrostla až na 300 %.
Asadův režim nabídl několikrát příměří, což je všeobecně přijímáno coby gesto vůči povstalecké Syrské osvobozenecké armádě. S radikálními bojovníky není zřejmě v dohledné době domluva možná. Jejich skupiny, podporované Saúdy, bojují nejen proti Asadovým jednotkám, ale rovněž proti Syrské osvobozenecké armádě a v některých případech i vzájemně mezi sebou. Přesto visí ve vzduchu hmatatelná hrozba, že se ze Sýrie po válce stane islamistický stát. Především proto je prezident Asad pro většinu obyvatelstva nejpřijatelnější alternativou.
Na závěr neobyčejně otevřeného hodnocení situace v Sýrii redaktor Robert Mikolášek shrnul i oboustranou propagandu, zneužívání civilních cílů povstalci a „mediální masáž“ veřejného mínění na Západě, kvůli níž většina Syřanů pohlíží na západní novináře se značnou a opodstatněnou nedůvěrou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma
