Jan Schneider totiž na serveru Česká pozice rozkrývá další úhel pohledu na konání prezidenta Miloše Zemana. Současné projevy odporu vůči němu shledává podobné těm, které zaujímal komunistický režim ke svým oponentům.
„Mnohým je jasné, že to schytává za své ‚proruské‘ postoje. Výrazem ‚proruské‘ je ovšem nálepkován davem navedeným některými médii ve stylu slavných bolševických tradic, argumentů prostých. Normálně uvažující člověk totiž vidí blízkost Zemanova myšlení spíše lidem typu Henryho Kissingera, Zbygniewa Brzezinského, Craiga Robertse, Jana Petránka, Hanse Genschera, Johna Mearsheimera, ale v něčem překvapivě dokonce Michaila Chodorkovského,“ konstatuje někdejší chartista.
Kdo chce transatlanticky pozlobit, musí být setsakra pevný v kramflecích
Schneider upozorňuje na jiný případ v Česku, kdy pro změnu zase premiér nenaplnil očekávání. „Další zajímavostí, které si nelze nevšimnout, je určitá časová koincidence mezi tím, co se nyní děje Zemanovi, s tím, co stalo expremiéru Petru Nečasovi poté, co se in puncto dostavby Temelína z docela praktických důvodů vyjádřil příznivě pro ruské konsorcium. Schytal to tak, že to už nerozchodil. Mohl si za to ovšem sám – chce-li někdo transatlanticky pozlobit, musí být setsakra pevný v kramflecích,“ míní bezpečnostní analytik a bývalý disident.
Svébytná politika malého státu je opravdu frajeřina
Jan Schneider od roku 1990 působil ve službách zpravodajských, policejních a vládních, mimo jiné byl ředitelem Kanceláře Rady vlády ČR pro zpravodajskou činnost, nyní je nezávislým publicistou. „Naznačený modus operandi protiruských sil snad ničím nepřekvapuje. V minulosti se to zase dělo v opačném gardu. Kdo chtěl pozlobit stranu a vládu, musel počítat s tím, že bude pod drobnohledem,“ píše na serveru Česká pozice.
„Svébytná politika malého státu je opravdu frajeřina a aby se povedla, musí státní reprezentace předvádět perfektní výkon. Musí počítat i s tím, že hodně zla mohou provádět i vlastní obyvatelé z toho či onoho důvodu preferující ideu přebývání státu v animálním teplíčku pozadí nějakého většího pobratima.“ Schneider poukazuje na to, že někteří z těch, kterým odpovídá označení „pátá kolona“, píší dokonce své transparenty se vzkazy českému prezidentovi v cizím jazyce. „Snad místo výkazu práce za provedenou robotu v jazyce toho, kdo si ty české pussynky najal. To je největší ostuda,“ soudí ve svém komentáři na serveru Česká pozice Schneider. „Jak tu chceme mít demokracii, když se neumíme ani důstojně pohádat? Když se pravidla či argumenty nahrazují hrubostí? Když nejsme schopní systémově generovat prostor, aby „protivné‘ názory zazněly ve veřejném prostoru?“ zakončil svůj příspěvek do diskuze Jan Schneider.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr
