Vláda schválila zákon o obecném referendu, podle něhož by k vyvolání všelidového hlasování stačilo 250 tisíc z přibližně osmi milionů oprávněných voličů, občanů České republiky. Ukazuje se však, že se některým lidem zdá tato hranice i tak příliš vysoká. Nestačilo by k vyvolání referenda jen 100 tisíc podpisů, ptal se čtenář vystupující pod přezdívkou Sju.
„Dobrý den, v této věci zatím rozhodovala vláda, která navrhuje zákon Poslanecké sněmovně. Čeká nás tedy ještě debata o všech aspektech tohoto zákona včetně počtu potřebných podpisů,“ odvětil Hamáček.
A když budeme mít zákon o obecném referendu, nestačil by nám třeba menší počet poslanců? To byla další otázka, na kterou Hamáček reagoval. Podle jeho názoru je 200 poslanců tak akorát, protože jejich práce nespočívá jen v tom, že sedí ve sněmovně a hlasují např. o vyjádření důvěry vládě. Značnou část práce odvádějí ve výborech, kde se zabývají legislativní prací. A při menším počtu poslanců by nebylo nijak snadné všechny výbory obsadit. V souvislosti s prací ve sněmovně padl také dotaz, jak se Hamáčkovi spolupracuje s místopředsedkyní sněmovny a ANO Jaroslavou Jermanovou. Není na místě ji vyměnit? „S paní místopředsedkyní Jermanovou se mi spolupracuje velmi dobře,“ prohlásil Hamáček.
Ing. Jaroslava Pokorná Jermanová
Další dotaz se týkal smlouvy TTIP – smlouvy o Transatlantickém investičním a obchodním partnerství. Pan "Jan Želivský" by rád slyšel, proč je tato smlouva tak držena pod pokličkou, když má být tak skvělá. Osobně má čtenář spíše za to, že tato dohoda povede k likvidaci malých evropských firem, které převálcují americké korporace. Předseda sněmovny zdůraznil, že text smlouvy ještě není dostupný, protože zatím žádný neexistuje.
„Text TTIP není veřejně dostupný z toho důvodu, že ještě žádný neexistuje. Existují pouze návrhy USA a EU, o kterých se vede vyjednávání. Jakmile (a pokud) dojde k dohodě na finálním textu, bude samozřejmě zveřejněn. Myslím, že i malá regionální firma by mohla profitovat z odstranění obchodních bariér mezi USA a EU. V době elektronického zadávání výběrových řízení by to mělo být jednodušší,“ prozradil poslanec.
Další odpovědi poslance Hamáčka najdete zde
Hamáček reagoval i na dotazy týkající se minulosti, přesněji rozpadu Československa. Podle politika to bylo nevyhnutelné. Tento názor si vytvořil i díky tomu, že si pamatuje atmosféru panující v zemi před rozpadem. Touha Slováků po vlastním státě byla opravdu silná. „Rozchod byl podle mého nevyhnutelný. To, že jsme se byli schopni rozejít v klidu a míru, nám umožnilo zachovat si nadstandardní vztahy, které jsou základem dnešní vynikající spolupráce,“ zaznělo od poslance.
Nakonec se krátce věnoval i třem dotazům spojeným s alkoholem, exekucemi a nacistickými jednotkami SS. Jeden ze čtenářů chtěl vědět, zda Hamáček někdy řídil opilý a proč zákonodárci nesáhnou k povolení určité hladiny alkoholu v krvi. Odpovědi na první část této otázky se Hamáček vyhnul, u druhé jasně řekl, že k jakékoli toleranci k alkoholu za volantem není důvod.
Mirda Hoštička se ptal, proč zákonodárci nezmírní podmínky exekuce a insolvence, ale Hamáček se omluvil, že na tuto problematiku není odborníkem. Doporučil čtenáři, aby se obrátil na jeho stranického kolegu Jeronýma Tejce.
A nakonec došlo i na nacistické jednotky SS. Jak se Hamáček dívá na to, že se v pobaltských státech dodnes oslavují bojovníci SS stojící za druhé světové války proti Sovětskému svazu. „Jakékoliv ‚oslavy‘ příslušníků zbraní SS pokládám za naprosto nepřijatelné. Každý takovýto projev je odsouzeníhodný,“ odvětil Hamáček.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
