V minulém týdnu vzbudil velký rozruch návrh primátorského kandidáta Stuchlíka na výstavbu nového „obytného“ Libeňského mostu. Tento týden se prezentace programových priorit týkala dopravy. Proto se Stuchlíkem dorazil na tiskovku ministr Dan Ťok a rovněž poslanec a dvojka pražské komunální kandidátky Patrik Nacher.
Fotogalerie: - Uděláme Česko bohatší
Petr Stuchlík zahájil tiskovou konferenci slovy, že doprava je největším problémem současné Prahy. „Do roku 2030 bychom chtěli zrealizovat pět projektů, které tento problém vyřeší,“ slíbil.
Mezi těchto pět projektů patří: Vnitřní okruh, vnější tzv. „Pražský okruh“, další rozvoj metra čítající deset stanic linky D, výstavba tzv. „radiál“ a konečně rychlodráha Praha–Kladno, která by současně dokázala přispět k vyřešení dopravního spojení Prahy s letištěm Ruzyně.
„Jsem rád, že i pan ministr si je vědom, že jsou to celorepublikově významné stavby,“ ocenil lídr kandidátky ANO. A mimořádnost těchto staveb podle něj vyžaduje také mimořádné řešení.
Základem tohoto řešení je zařazení obou pražských okruhů i dalších staveb mezi tzv. „prioritní dopravní stavby“.
Tento statut již od roku 2016 umožňuje speciální postup posuzování vlivu na životní prostředí, který u běžných staveb nejčastěji způsobuje administrativní průtahy. Novela „zákona EIA“ již dva roky zjednodušuje řízení pro dopravní stavby významné pro ČR i pro okolní státy. Prozatím se to týkalo dálničních staveb, které stavěl stát prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic, ovšem po dohodě Stuchlíka s ministrem Ťokem a po poslanecké iniciativě Patrika Nachera, který je současně poslancem, má být umožněno řadit do tohoto režimu i významné dopravní stavby realizované městy či krajskými samosprávami.
Podle Stuchlíka tento krok výrazně urychlí zejména dostavbu vnitřního pražského okruhu. „Při prezentaci programu 3. září jsem tu řekl, že by to mělo být do roku 2030. Zařazení mezi prioritní stavby to může urychlit na přelom roku 2028-2029,“ věří.
Tunel Vlasta, pokračování tunelu Blanka. Díky novele zákona by mohl být hotov již v roce 2028
Zdroj: Facebook Petra Stuchlíka
Patrik Nacher, autor novely, k tomu uvedl, že právě zde se prokázala výhoda souběhu komunální a poslanecké funkce. „Tady je krásně vidět, jaká je to výhoda, když poslanec přesně ví, co potřebuje komunál,“ pochvaloval si.
Ministr Dan Ťok uvedl, že rozšíření režimu prioritní dopravní stavby na důležité městské silnice je logickým krokem a zmínil, že v Polsku, kde byl zvláštní režim pro důležité dopravní stavby přijat dříve než u nás, následovalo přesně totéž – že města projevila zájem o jeho rozšíření. V Polsku se tak již stalo a zkušenosti s tímto krokem jsou jenom pozitivní.
Všichni pánové se shodli, že v daném případě byl velkou výhodou osobní kontakt a koordinovaná spolupráce komunálu, ministerstva a poslance z hnutí ANO. „Ono je výhodné mít mobil nejen na pana Babiše,“ vtipkoval Petr Stuchlík.
Poslanecká iniciativa Patrika Nachera by během října měla projít připomínkovým řízením a koncem roku by se měla dostat do Sněmovny.
Pokud jde o vnější pražský okruh, tam by se výstavba měla pohnout díky tomu, že již bylo uděleno tzv. územní rozhodnutí.
Ministr Dan Ťok k tomu poznamenal: „Pražský okruh je taková dálnice D0, tedy celorepublikově klíčová stavba.“ Bez pražského okruhu nebude možné propojit dálnice D1 a D11.
Petr Stuchlík se na to podíval z pohledu Pražana: „Jezdí tam tisíce aut městem, trpí tím celá Praha, ale některé části ještě víc.“
Fotogalerie: - Sousedská večeře
Částí, která je postižena kriticky, je podle Stuchlíka Spořilov. Primátorský kandidát připomněl, že problém se zde týká čtyřiceti až padesáti tisíc lidí.
A pak představil originální řešení, jak těmto padesáti tisícům Pražanů zlepšit život. Vytížená silnice vedoucí Spořilovem by podle něj měla být zakryta a nad ní vystavěna odpočinková zóna s parky a dětským hřištěm. „Ona je už teď zahloubená, takže nebude až takový problém to zakrýt,“ plánoval Petr Stuchlík s vizualizací zakrytí v rukou.
Vizualizace zakrytí
Zdroj: Facebook Petra Stuchlíka
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
