Kdyby demokratické volby měly něco změnit, tak je kapitalismu prostě zruší, napsal v prosinci loňského roku Tožička na sociální síť. Jal se proto vysvětlit, co jej vede k tomu, že nyní kandiduje v demokratických volbách: „Protože doufám, že je kapitalisti nezruší. Že se prostě postaráme o to, aby oligarchické mocenské struktury nemohly zemi ovládnout.“
To podle Tožičky totiž reálně hrozí. „V demokratických volbách se neustále potýkáme s tím, že je mohou vyhrát nedemokratické struktury,“ řekl s dodatkem, že volby by měly být výrazem toho, co si lidé přejí, a ne toho, kolik kdo může „narvat“ peněz do voleb a manipulovat s veřejným míněním tak, aby získal převahu.
Kapitalismus a demokracie jsou podle Tožičky nekompatibilní. „My hledáme systém, který by umožnil rozvoj hospodářství a řešil sociální problémy. Demokracie v Česku zatím do nějaké míry funguje, má své deficity: mocenské struktury a jejich vliv peněz má na rozhodování politiků často větší vliv než přání občanů,“ zopakoval.
Poté Tožička sám sebe označil za komunitaristu. „Komunitarismus je postavený na individuální svobodě a společenské odpovědnosti a je důležité bavit se společně o tom, jak věci měnit,“ uvedl Tožička, manžel Saši Uhlové a tím pádem zeť Petra Uhla a nedováné ombudsmanky Anny Šabatové.
Může prý existovat i socialismus, ve kterém bude fungovat tržní hospodářství. Pokud prý chceme udržet demokracii, musíme mít pro lidi záchytné sítě a regulovat trh tak, aby nepoctiví nemohli likvidovat poctivé. Jinak se nám stane to, co se nám stalo v roce 1948 a v Německu v roce 1934.
„Namístě by bylo omezit vliv velkých nadnárodních firem, podrobit je demokratické kontrole,“ myslí si Tožička.
Požadavky Charty 77 podle pirátského kandidáta do Senátu nebyly po roce 1989 naplněny. „Kapitalismus je zločin a pravicová politika může i dnes za umírání lidí. Jde o zločin proti lidskostí. Prosazují se populistické zákony, na základě kterých lidé umírají. Kdo za to ponese odpovědnost? Právě v Chartě 77 se mluvilo o zajištění důstojného života lidem,“ řekl.
Velmi zajímavý demokratizační pokus tu byl podle Tožičky v roce 1968. Tehdy šlo prý o skutečnou demokracii, z té bychom se dnes mohli v něčem inspirovat. „Lidé se tehdy zajímali o to, co se děje, ale po roce 1969 to vzdali a režim tolerovali. Dnes bychom se také neměli vzdát, protože mocní oligarchové začínají ovládat společnost a do Parlamentu se dostávají kvazi fašistické skupiny,“ varoval.
V rozhovoru také rozvíjel podle názoru redakce své názory levicového extremisty. Například když relativizoval zločiny jednoho z nejkrvavějších diktátorů, J. V. Stalina. „Proti zločinům kapitalistického podnikání je Stalin jen masový vrah amatér,“ pravil Tožička.
Novináři z Reflexu Oldřichu Tichému mráz po zádech neběhá ani tak z toho, že někdo ve snaze o rozcupování kapitalismu banalizuje desítky milionů obětí, ale že Tožičkovy názory konvenují většině členů strany, která má chuť stát v čele parlamentní opozice a po volbách vládnout.
Tožičkova kandidatura na uvolněné senátorské křeslo po Jaroslavu Kuberovi byla ponechána na rozhodnutí členů strany. Ti o ní hlasovali v referendu. „Většina se za Tožičku postavila. To je to důležité. To by si měli uvědomit všichni ti, kdo by snad měli tendenci věřit Pirátům, že nejsou protisystémový levicový extrém, ale široce rozkročená středová strana. Nejsou. Přinejmenším do té doby, dokud budou většinově podporovat a vysílat do vysokých funkcí lidi s názory Tomáše Tožičky,“ dodal Tichý na závěr.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
