Německý deník Bild napsal, že policie proti Říšským občanům připravila „megazátah“. Spolkový ministr spravedlnosti Marco Buschmann (FDP) označil zátah za „protiteroristickou operaci“.

„Od časných ranních hodin probíhala celostátní akce policistů Spolkového kriminálního úřadu (BKA) a speciálních jednotek, jako je GSG 9 a několik SEK, proti tzv. říšskoněmecké scéně. Pod krycím názvem Soko ‚Schatten‘ prohledává asi 3000 příslušníků bezpečnostních složek 137 nemovitostí patřících 52 podezřelým. Údajně bylo zatčeno 25 osob. Přesně v šest hodin ráno vtrhly speciální jednotky do domu v berlínské vilové čtvrti Wannsee a zatkly bývalou poslankyni AfD a berlínskou soudkyni Birgit M.-W. (58). O tři minuty později došlo k zatčení na loveckém zámečku Waidmannsheil v Bad Lobensteinu (Durynsko),“ napsal server.

Další vyšetřování proběhlo v Bavorsku, Hesensku i v Dolním Sasku, ale také na území Rakouska a na území Itálie.

Podle informací deníku Bild měla teroristická skupina dva klíčové členy, kolem kterých se fakticky zformovala - knížete Heinricha XIII Reuße (71), který byl označen za nebezpečnou osobu, a berlínské soudkyně Birgit M.-W. Tato soudkyně teď sama musí počítat s tím, že bude poslána do předčasného důchodu. Její odchod z justice se prý řeší od října 2022.

Jako podezřelí podporovatelé byli zatčeni Rus Vitalia B. a Němci Alexander Q. a Frank R.

První upozornění na potenciálně nebezpečnou skupinu dostaly podle Bildu německé bezpečnostní složky v říjnu 2022 s tím, že cílem skupiny je proměnit stávající demokratické zřízení Spolkové republiky Německo na jiný politický model, přičemž se počítalo s tím, že v čase převratu bude docházet k úmrtím.

„Mezi podezřelými je i aktivní voják KSK. Jeho byt a kancelář v kasárnách v Calwu (Bádensko-Württembersko) byly prohledány. Podle Vojenské kontrarozvědky (MAD) je voják údajně členem štábu elitní jednotky. Po převratu chtěli sestavit vládu. Nový vládní aparát měl být zřízen podle monarchistických zásad a rozdělen na jednotlivá ministerstva jako ‚knížectví‘,“ napsal dále server.

Bild také napsal, že se na provedení převratu měli podílet někteří bývalí vojáci německé armády a někteří z nich dodnes drží legálně zbraně.

Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) napsal, že považuje za „děsivé" to, jak daleko v plánování převratu tato skupina zašla.

„Německým bezpečnostním orgánům se podařilo těmto dobrodružným plánům zasadit významný úder. Spolkovému úřadu na ochranu ústavy, Spolkovému státnímu zastupitelství, Spolkovému kriminálnímu úřadu a policii je třeba k tomuto úspěchu poblahopřát,“ napsal v komentáři FAZ Jasper von Altenbockum.

Úřad na ochranu ústavy si prý tzv. Říšských občanů všímal pro jejich příchylnost k různým konspiračním teoriím. A navíc dávají najevo, že jim nemusí být cizí i použití zbraní.

„Co k tomu tyto lidi vedlo, je legitimní, ale nakonec zbytečná otázka. Jejich myšlenky jsou příliš výstřední a konspirativní, než aby bylo možné najít racionální vysvětlení záměrů a pozadí jejich ‚státní filozofie‘. Německá scéna vypadá jako fraška amerických pravicových radikálů, kteří svým šturmem Kapitolu zjevně ukázali, co je možné,“ napsal Jasper von Altenbockum.

Důležitější podle autora je odpovědět na otázku, na kolik byli Říští občané navázáni na konkrétní osoby v policii a v armádě, případě i v politické straně Alternativa pro Německo (AfD).

Autor však okamžitě čtenáře ujistil, že spiklenci neměli šanci uspět.

„Spiklenci neměli žádné předpoklady k úspěchu. Ani v armádě, ani v policii, ani mezi obyvatelstvem nejsou sympatie k této násilné nenávisti k demokracii. Motivy a zdůvodnění jejich plánů jsou jen sny, které visí ve vzduchu a jsou výplodem bláznivých ideologických nálad,“ napsal Jasper von Altenbockum.