Popelem českých vlastenců si Němci hnojili zahrady. Brno schválilo "Deklaraci smíření". A toto se strhlo

20. 5. 2015 16:47

Výročí takzvaného divokého odsunu dvaceti tisíc brněnských Němců opět vyvolalo bouřlivé reakce a emocionální vyjádření. Brněnské zastupitelstvo totiž přijalo Deklaraci smíření a společné budoucnosti, která vyjadřuje lítost nad těmito událostmi. Proti deklaraci byli v zastupitelstvu komunisté, zastupitelé ČSSD a ODS se hlasování nezúčastnili.

Popelem českých vlastenců si Němci hnojili zahrady. Brno schválilo "Deklaraci smíření". A toto se strhlo
Foto: Martin Šimák
Popisek: Pohled na Brno shora, letecký snímek

Ačkoli deklarace i letošní rok mají v titulu smíření, na brněnské politické scéně jde spíš o boj. Vyhlášení Roku smíření nejvíce popudilo komunistické zastupitele a už v předminulém zasedání zastupitelstva při projednávání programu Roku smíření se Jiří Hráček z KSČM nechal slyšet, že náckům se omlouvat nehodlá. Právě přijatou deklaraci komentoval ještě důrazněji: „Ti, kteří hlasovali pro deklaraci, v níž se omlouvají a smiřují se sudeťáky a nácky, svým rozhodnutím podle mého názoru zneuctili památku všech obětí nacistického teroru nejen v Brně, ale v celé naší zemi! Divím se, že si v Brně Zelení, Žít Brno, ANO, KDU-ČSL a TOP 09 rovnou nezaloží novou společnou Sudetoněmeckou stranu navazující na Henleinovce. Ostatně je vidět, že jsou to jejich zdatní následovníci, jen se děsím toho, co přijde příště. Všichni brněnští zastupitelé za KSČM včetně mě tento hnus jednoznačně odsoudili a hlasovali proti.“

Hašek: Politika nemá hodnotit a interpretovat historii

Ke způsobu, jakým současné vedení města přistupuje k připomínání událostí roku 1945, je kritický i jihomoravský hejtman Michal Hašek, podle kterého by se měli především omluvit Němci za válečné zločiny a brněnský divoký odsun označuje jen za epizodu po konci války. Politika podle něj nemá hodnotit a interpretovat historii. „Bohužel k tomu dnes v Brně došlo. Je mi líto, že nové vedení města podlehlo tomuto pokušení. Historii a její hodnocení ponechme historikům. Už sám pojem smíření totiž znamená, že si ruku podávají obě strany. Kdo se omluvil za vyhnání Čechů na podzim 1938 na jižní Moravě, za tisíce popravených odbojářů v Kounicových kolejích, za transportované a zavražděné Židy a Romy z Brna, za arizovaný majetek,“ vymezil se k současné snaze o smiřování hejtman Hašek.

Později na svém Facebooku ještě zájemcům doporučil, aby si našli na Wikipedii heslo "Kounicovy koleje". Během války byly využívány jako věznice, kterou prošlo mnoho českých vlastenců, a též popraviště a v případě potřeby též mučírna. Veřejné popravy, jak Hašek píše, byly s oblibou a hojně navštěvovány brněnskými Němci, zejména ženami. "I během exekucí se ozýval smích a mnozí se netajili radostí, že jsou „české potvory a bestie“ zabíjeny, či povzdechem, že „dnes jich bylo nějak málo,“ dodává. Ani po smrti podle něj neměli čeští vlastenci klid. "Těla popravených byla spalována a jejich popel nacističtí prominenti používali k hnojení svých zahrad," končí citát z Wikipedie.

Celé pojednání o Kounicových kolejích ZDE

Hollan: Divoký odsun byl akt bezpráví

Náměstek primátora Matěj Hollan snahu radnice nyní vyjádřit lítost nad divokým odsunem hájí a je podle něj v rámci Roku smíření i deklarace důležité připomínat sedmdesát let staré dějiny města.  „Divoký odsun byl akt bezpráví a neměl právní legitimitu, dnes to může považovat za kontroverzní jen člověk, který to nemá v hlavě v pořádku. Musí to například být zarytý stalinista nebo něco takového. I takoví lidé jako pan Hráček mezi námi žijí a mají všechna práva,“ komentoval výroky Jiřího Hráčka náměstek Hollan. A na svém facebookovém profilu připomíná historii své rodiny a svého děda, Němce, který se v roce 1936 přihlásil k české národnosti. „Chybělo málo a můj děda se svou sestrou i mámou by byli v rámci uplatnění principu kolektivní viny vyhnáni drastickým a nezákonným způsobem 30. května 1945 z Brna. Stejně jako rodiny jeho spolužáků. Dnešní přijetí Deklarace smíření a společné budoucnosti zastupitelstvem města Brna, kterým se město oficiálně za divoký odsun Němců omlouvá, tak míří, dědo, k tobě! Ich bin auch ein Brünner,“ píše na FB Hollan.

Liška: Město plní náš požadavek

Na jednání zastupitelstva přišel jako občan podpořit přijetí deklarace i Ondřej Liška, který před patnácti lety stál u iniciativy, která požadovala, aby se Brno za divoký odsun omluvilo. V současném přijetí deklarace vidí šanci zhojit starou ránu v budoucím zájmu a podporuje celý koncept brněnského Roku smíření. „Jsem rád, že to, co jsme před patnácti lety udělali jako průlom do tabuizovaného tématu, dnes už tabu není. Když jsme uveřejnili tehdy svou výzvu, sesypali se na nás média i lidé a ptali se, proč to děláme, kdo nás platí, a bylo to extrémně kontroverzní. Současné vedení města po patnácti letech plní požadavek naší výzvy, protože má přímou kontinuitu s tehdejším vedením Brna. Řekli, že se chtějí smířit, ne dezinterpretovat historii, ale popsat ji co nejúplněji a podat ruku ke smíření,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Ondřej Liška.

Potřeba smíření podle něj trvá, dokud budou žít lidé, kteří divoký odsun přežili, a dokud budou žít jejich děti, které to berou jako tragédii a křivdu. Hlasy, že už bylo omluv dost a že už není o čem jednat, Liška odmítá: „To je, jako bychom řekli, že holocaust už byl a už je dost popsaný. Obnovovat paměť má smysl proto, aby se v ní znova rozsvítila červená kontrolka před stereotypy, před xenofobií, násilím a nenávistí, která se stále může stát spouštěčem takových věcí. Když se podíváme na Ukrajinu, bojují tam lidí, kteří dosud žili vedle sebe a dnes jsou rozdělení. Spínače nenávisti existují ve společnosti pořád. Proto považuji za povinnost představitelů města, aby vše tragické v historii připomínali, aby do budoucna takové věci vyloučili.“

Vokřál: Najít konsenzus nebylo jednoduché

Primátor Petr Vokřál po přijetí deklarace vyjádřit lítost nad událostmi divokého odsunu a konstatoval, že najít konsenzus deklarace nebylo jednoduché. „Jsem jen rád, že Brno našlo odvahu poprvé v historii touto formou vyjádřit lítost. Vyjádření považuji za začátek možného sbližování mezi těmi, kdo byli událostmi postiženi a kdo žijí tady, tato deklarace dost jednoznačně vyjadřuje postoj města,“ uvedl primátor. Německá strana podle něj již v mnoha případech na globální úrovni vyjádřila omluvu za to, co se za druhé světové války stalo, a udělal to i Stuttgart jako partnerské město Brna.

Text deklarace připomíná nejen problematiku divokého odsunu, ale i perzekuci a násilí ze strany Třetí říše v letech 1939 až 1945. „Jsme si dobře vědomi nesrovnatelně rozsáhlejších zločinů, které spáchal nacistický režim. Zároveň si uvědomujeme, že utrpení zůstává utrpením, ať je jeho původcem kdokoli a v kterékoli době. My jako členové současné politické reprezentace města odsuzujeme veškeré zločiny spáchané v letech 1939 až 1945 a chceme v den sedmdesátého výročí těchto událostí připomenout a uctít památku všech obětí, a přispět tím k procesu vyrovnání s bezprávím, které zasáhlo značnou část tehdejšího brněnského civilního obyvatelstva,“ stojí v deklaraci.

Smíření je v deklaraci definováno směrem k těm, „kdo byli násilným vyhnáním postiženi“, k dnešním Brňanům. „Nesměřuje k sebeobviňování, nýbrž k odpovědnosti za dnešní a budoucí soužití lidí nejrůznějšího kulturního či etnického původu. Dává naději, že pokud si uchováme vědomí o nepřijatelnosti uvedených činů a budeme schopni k nim zaujmout otevřený postoj, nic podobného se nebude opakovat. Je to poselství společné budoucnosti.“

Facebook Michala Haška:

Prosim zajemce o brnenskou historii v dobe druhe svetove valky a tesne po ni, aby se na wikipedii podivali napr. na heslo Kounicovy koleje,tedy za valky veznice a popraviste gestapa,aby byl znam kontext priciny a nasledku v souvislosti s brnenskou epizodou odsunu Nemcu po konci valky. Doctete se tam mimo jine nasledujici ...
" Počátkem roku 1940 začaly být Kounicovy koleje využívány jako věznice, kterou během války prošlo několik desítek tisíc českých vlastenců, odbojářů a vysokoškolských učitelů. Ti pak byli ve většině případů deportování do německých koncentračních táborů, v menší míře byli popravováni přímo ve věznici. Popravovalo se zastřelením, oběšením nebo se vraždilo ranou z pistole do týla. Mnozí vězni byli před popravou či deportací do koncentračního tábora krutě mučeni, někteří spáchali raději sebevraždu. Popravy v Kounicových kolejích byly veřejné a v hojném počtu byly navštěvovány brněnskými Němci.[4] Na jejich sledování byly prodávány vstupenky za tři marky.[5][6] V publiku přitom převažoval podíl německých žen. I během exekucí se ozýval smích a mnozí se netajili radostí, že jsou „české potvory a bestie“ zabíjeny, či povzdechem, že „dnes jich bylo nějak málo.“[4] Těla popravených byla spalována a jejich popel nacističtí prominenti používali k hnojení svých zahrad."

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: David Daniel

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Až pořad skončí, tak si tady věšte, koho chcete, ale teď ne!“ Horáček přišel do pořadu Soukupa a předvedl tam něco, s čím moderátor nepočítal

23:03 „Až pořad skončí, tak si tady věšte, koho chcete, ale teď ne!“ Horáček přišel do pořadu Soukupa a předvedl tam něco, s čím moderátor nepočítal

Ředitel TV Barrandov Jaromír Soukup přivítal v pořadu Aréna Jaromíra Soukupa prezidentského kandidát…