Pátečním podpisem smluv s církvemi stvrdil premiér Petr Nečas dokončení legislativního procesu tzv. církevních restitucí. Samotný akt neudivil zdaleka tolik, jako rychlost, s níž k němu nedošlo. „Jedná se o opravdu velké peníze, a tak je otázka, zda bylo opravdu nezbytné podepisovat smlouvy s církvemi teď, když ještě není rozhodnuto o stížnostech proti zákonu o církevních restitucích u Ústavního soudu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
Teoreticky je totiž možné, že Ústavní soud tento zákon, nebo spíše jen některou jeho část, označí za protiústavní a zákonodárci ho budou muset přepracovat. „Navozuje to velké podezření, že se tady spěchalo, protože bylo zapotřebí honem rychle všechny smlouvy podepsat, aby byly církve chráněny tímto právním aktem a aby přesun těch majetků, ať movité nebo nemovité povahy, už nebylo možné později vrátit zpět,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Spěch a snaha zbavit církve daňového břemene při prodeji nemovitostí
„To, si myslím, je docela průzračné. A veškeré výmluvy předsedy ústavně-právního výboru pana Polčáka v televizi, nebo i jiných politiků, kteří vysvětlovali tento velký spěch na podpis smluv s církvemi, v podstatě bez jakéhokoli vážného věcného argumentu, jsou postaveny na vodě. A každý, kdo chce, té rychlosti rozumí,“ říká mediální expert s tím, že v tomto kontextu je třeba vnímat i snahu ministra financí, byť zatím neúspěšnou, přesunout břemeno daně z nemovitosti na nabývajícího, nikoli na prodávajícího, jak je tomu dosud.
Psali jsme:
„Důvodem pro tuto snahu je předpoklad, že církve to, co dostanou v nemovité podobě, budou v brzkém horizontu prodávat. Nemají logistiku, aby se o to staraly, a proto pro ně bude výhodné, že veškeré to břemeno plynoucí z převodu nemovitostí má být přehozeno na nabyvatele, aby církve jako prodávající neplatily jednu jedinou korunu. To je opravdu zvláštní politika, k čemuž snad ani netřeba další komentář,“ poukazuje Petr Žantovský na to, jak lze jít církvím co nejvíce na ruku.
Z neúplnosti Ústavního soudu lze vinit jak prezidenta, tak Senát
Podobně prapodivné je podle politického a mediálního komentátora ČRo 6 snažení skupiny senátorů podat k Ústavnímu soudu žalobu na prezidenta Václava Klause. „Mezi argumenty, proč má být prezident Klaus zbaven do budoucna všech prebend a v podstatě diskvalifikován, je ten, že údajně zdržoval volbu nových ústavních soudců a jeho údajným zaviněním je tedy Ústavní soud neúplný. Asi bych podotkl, že neznám ten zákon, který by nutil v nějakém pravidelném horizontu prezidenta, aby předkládal návrhy na ústavní soudce,“ konstatuje Petr Žantovský.
Připomíná, že Senát neschválil několik prezidentem navržených kandidátů. „Tady je patová situace, kdy prezident navrhne kandidáta, Senát řekne, že ho nechce, a místo v Ústavním soudu je dále neobsazené. A teď kdo za to může, prezident, nebo Senát, kdo to způsobil? Vybral prezident špatného kandidáta, nebo Senát chybně neschválil správného kandidáta? Takže vinit prezidenta speciálně z tohoto je velmi neopodstatněné a minimálně tenhle bod by měl být pro Ústavní soud důvodem, aby žaloba byla zamítnuta, a to v plném rozsahu,“ míní Petr Žantovský.
Žaloba na prezidenta je součástí zúčtování s Václavem Klausem
To, že se v žalobě prezidentovi vyčítají i skutky z let 2008 a 2009, které vůbec nesouvisejí s amnestií, se teď hodí, protože účtujeme s Klausem. „Vzpomeňme si, jak se bojovalo proti Václavu Klausovi v různých obdobích, 1998 až 2002 opoziční smlouva, 2002 až 2006 období vlády Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka. V každém tom období byl Václav Klaus ústředním terčem okopávání mediálního i politického, no a v poslední době se to přitvrdilo.“ podotýká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Ing. Jiří Paroubek
Připouští ale, že si o to Václav Klaus svým způsobem řekl sám vyhlášenou amnestií. „Musel počítat s tím, že vyvolá značný negativní ohlas. Nicméně já vnímám i tuhle žalobu jako součást zúčtování s Klausem a s tím, co reprezentuje. Koneckonců, i rétorika prezidentského kandidáta Schwarzenberga byla o tom, že Klaus rovná se Zeman a nástup Zemana na Hrad znamená pokračování Klausovy politiky. A to je údajně něco, čeho bychom se měli bát, jak se nám snaží namluvit lidé typu Karla Schwarzenberga. Takže já v tom zase vidím jenom tento zájem,“ vysvětluje mediální odborník.
Místo voleb najmenujme do funkcí bratrstvo pravdy a lásky
Za třetí pozoruhodnou událost končícího týdne považuje zpochybňování radních na krajských zastupitelstvech. „My jsme na těch listopadových náměstích tehdy říkali, že chceme svobodné volby, že si vybereme sami, kdo má zasednout v zákonodárných a zastupitelských sborech. A tak byli zvoleni lidé, které nějaká poměrně silná voličská skupina, v tom kterém regionu či kraji, chtěla zvolit. A tak v radách usedli pan Kučera, paní Baborová nebo někdo jiný,“ připomíná Petr Žantovský.
„A najednou jako by se tu někdo probudil a vzpomněl si, že to takhle vlastně nechce, že se mu výsledek voleb nelíbí, tudíž zrušme volby a navolíme tam nějaké bratrstvo pravdy a lásky nebo jiné bratrstvo, které bude obdařeno veškerou naší důvěrou, láskou a pravdou. A hlavně neprojde, pokud možno, žádným ohněm přímých voleb, protože vždy, když jsou přímé, otevřené a demokratické volby, tak je tady riziko, že bude zvolen někdo, kdo se zrovna nějaké skupině nelíbí,“ upozorňuje mediální odborník na to, jak by někteří rádoby demokraté rádi postupovali.
Zpochybňování voleb kvůli jejich výsledku je naprosto absurdní
„Nemusí se mi líbit ten či onen radní, můžu mít k němu různé výhrady, můžu mít pocit, že nejsem občanem jižních Čech, a tudíž se mě to netýká bezprostředně, ale týká se mě to jako občana této země. Dotýká se mě to, že je tady ohrožen princip demokratických a svobodných voleb, z nichž plyne mimo jiné i to, že může usednout na radnici do nějaké radní funkce i člověk, který spolupracoval se Státní bezpečností,“ domnívá se Petr Žantovský, že je třeba dospěle přijmout skutečnost, že si lidé tohoto člověka zvolili.
Proto spíš nabízí k zamyšlení, proč tomu tak je a jestli to náhodou není důsledek stavu celé společnosti. „A pak si klaďme otázku, jak tu společnost vylepšit, pokud se nám nelíbí důsledek toho stavu, který má jako projev účast pana Kučery v nějakém zastupitelstvu. To si myslím, že je správná cesta. Ale zpochybňovat princip demokratické volby jenom proto, že se mi nelíbí její výsledek, je naprosto absurdní,“ tvrdí mediální odborník.
Dvě nepřesnosti o plzeňském podnikateli Romanu Jurečkovi
V předminulém mediálním ohlédnutí se Petr Žantovský v souvislosti s glosováním kariéry Jiřího Pospíšila z ODS pozastavil u jeho přítele, plzeňského vlivného podnikatele Romana Jurečka. Bohužel do textu pronikly dvě nepřesnosti: Roman Jurečko nezačal studovat plzeňskou právnickou fakultu až v roce 2009, nýbrž již v roce 2007.
A také došlo k propletení dvou informací navzájem. Roman Jurečko je kromě svých aktivit, jak uvádí Aktuálně.cz, jednatelem společnosti Golf Park Restaurant, provozované v Plzeňském golf parku, jenž patří dalšímu vlivnému podnikateli Petru Šikošovi. Ten, tedy nikoli Roman Jurečko, trávil dovolenou v Toskánsku společně se šéfem ČEZ Martinem Romanem, jak píše Aktuálně.cz. Petr Žantovský uvádí tímto uvedená fakta na pravou míru.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
