Právníci vesměs připouští možnost Klause za amnestii zažalovat

21.02.2013 14:00

Právníci na veřejném slyšení v Senátu vesměs připouštěli možnost zažalovat prezidenta Václava Klause kvůli amnestii, případně žádat Ústavní soud o její zrušení. Úspěchem si ale jisti nebyli. Ústavní soudce Jan Musil nebo děkan právnické fakulty Karlovy univerzity Aleš Gerloch pak dnes navrhovali úplně zrušit právo prezidenta amnestie vyhlašovat.

Právníci vesměs připouští možnost Klause za amnestii zažalovat
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident Václav Klaus

 "Ústavní žaloba by měla být podána i při vědomí toho, že jí třeba nebude vyhověno," uvedla bývalá ústavní soudkyně a senátorka Eliška Wagnerová (za SZ). Podle ní by Ústavní soud mohl alespoň stanovit určité meze pro příští prezidenty. Amnestie podle Wagnerové nespravedlivě a neopodstaněné zvýhodnila stíhané pro majetkové delikty a poškodila práva poškozených. "Došlo k popření veřejného zájmu, byla popřena i idea spravedlnosti," prohlásila senátorka. Rovněž bývalý žalobce Miroslav Antl (za ČSSD) označil zastavení trestních stíhání za "plivnutí do očí poškozených, kteří figurovali v případech majetkové trestné činnosti".

Gerloch uvedl, že přezkoumávání amnestijního rozhodnutí je sporné, neboť není právním předpisem z formálního hlediska, z materiálního ale ano. K případné ústavní žalobě na prezidenta pro velezradu poznamenal, že trestem je pouze zbavení mandátu a práva o něj znovu usilovat. Na Klause se ještě navíc bude vztahovat doživotní imunita za jeho kroky, které udělal na Hradě. Až jeho nástupci by mohli být po ukončení mandátu trestně stíháni, poznamenal.

Vedoucí katedry politologie a sociologie na Gerlochově právnické fakultě Jan Kysela na rozdíl od děkana amnestii za právní předpis nepovažuje. Je podle něj spíše aktem politickým a ústavním, nežli správním. O přezkoumatelnosti soudem pochybuje, rozhodnutí Ústavního soudu by ale mohlo posloužit jako titul pro účinnější vymáhání škody poškozenými po podezřelých, jejichž trestní stíhání bylo amnestií zastaveno, k obnovení stíhání ale nepovede. Ústavní žaloba pro velezradu by měla podle Kysely úspěch jen v případě důkazů, že amnestie byla například zištně zamýšlena. "Z toho rozhodnutí samotného podle mého soudu nic takového, jako velezrada, se dovodit nedá," dodal Kysela.

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) označil Klausovo prohlášení, že by amnestii vyhlásil znovu ve stejném rozsahu, za důkaz toho, že si byl končící prezident vědom její šíře a dopadů. "Právo podezřelých upřednostnil před právem postižených. Prezident postupoval špatně a dovolím si tvrdit - nemorálně, prohlásil Štěch s tím, že pojistka v podobě kontrasignace předsedou vlády selhala.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jno, čtk

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jahody o 20 Kč dražší než v roce 2023. Sýry a konzervy také. Proč? „Musí přitlačit na pilu.“

18:35 Jahody o 20 Kč dražší než v roce 2023. Sýry a konzervy také. Proč? „Musí přitlačit na pilu.“

Sýry opět podražily. A také třeba tradiční nakládaná zelenina či ovoce. Jahody jsou třeba o 20 Kč dr…