Premiér je strašně sám. Slovenská expremiérka v ČT politovala pád Nečase

09.06.2014 19:24

Slovenská socioložka a expremiérka Iveta Radičová tvrdí, že premiérství bylo tou nejtěžší prací, jakou kdy dělala. Zjistila totiž, že každý premiér je v této pozici velmi osamocen a přitom na něm leží velká zodpovědnost. Upozornila na to i v souvislosti s politickým působením expremiéra Petra Nečase (ODS), kterého zná poměrně dlouho. Došlo i na otázku ukrajinské krize.

Premiér je strašně sám. Slovenská expremiérka v ČT politovala pád Nečase
Foto: Topnovinky.sk
Popisek: Bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová

V křesle hosta pondělního Interview ČT24 usedla bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová. V pořadu zavzpomínala na Petra Nečase (ODS) v pozici premiéra a popsala, kam podle jejího názoru kráčí současná oslabená slovenská pravice. Své premiérské působení hodnotí jako „nejtěžší job, který kdy měla“. Česku pogratulovala, že se blíží k přijetí dluhové brzdy, kterou Slovensko už má. Vítá také, že se blíží přijetí registru smluv, který u našich východních sousedů rovněž běží.

Klasické politické strany musí nabízet systémová řešení

S Petrem Nečasem se prý znala už z doby, kdy byl ještě ministrem práce a sociálních věcí. Jejich spolupráce pokračovala i v rámci Visegrádské čtyřky. Jeho politický pád ji prý překvapil. „Zaskočilo mě to, překvapilo a je mi to upřímně líto,“ uvedla Radičová. „Každý premiér je strašně sám,“ pokračovala. Tento motiv samoty by měl mít na paměti každý vysoko postavený politik a měl by spolupracovat s experty a poradci.

Považuje expremiérka přidělení „trafiky“ za korupci? To je prý otázka, která je jednou z nejsložitějších, protože jde o jistý druh kolonizace státu politickými stranami. Osobně nepovažuje za problém, když politik koaliční vlády zasedne na nějakém řádném postu. Lidé ale k politikům chovají velkou nedůvěru a vzhledem k tomu se obrací k „politickým novotvarům“. Ty často nezastávají nějaké hodnotové ideály, jako klasické politické strany, což se v budoucnu může ukázat jako nedostatek.

Víru v tyto „novotvary“ ale prý lze pochopit, když klasické strany dlouho neřešily důležité problémy jako je otevřenost státu, větší vhled do práce soudů a podobně. Pokud by politici nabízeli systémová řešení, lidé by se možná k „novotvarům“ neobraceli.

V pořadu se vyjadřovala také k situaci na Ukrajině a případné zvýšené přítomnosti vojáků USA ve střední Evropě. „Porovnávání s rokem 1968 považuji za velmi nešťastné, necitlivé a hlavně nepravdivé,“ podotkla Radičová. V roce 1968 podle jejích slov zasáhly armády cizích států proti demokratizačním silám v Československu. V roce 2014 by přitom šlo o žádost o pomoc spojeneckých sil v době krize panující v blízkém zahraničí.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…