Mezi další priority řešení uprchlické krize země V4 zařadily zefektivnění procedur vracení uprchlíků bez práva na azyl, zavedení funkčních kontrolních středisek na vnějších hranicích a efektivnější pomoc zemím původu či tranzitním státům s cílem bojovat proti základním příčinám migrace.
Polsko v úterý na rozdíl od ostatních zemí visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) hlasovalo pro mimořádné rozdělení 120.000 žadatelů o azyl, kteří se nyní nacházejí v Itálii a Řecku, mezi migrací méně zasažené země unie.
Náhlá změna polského postoje vyvolala ve čtvrtek překvapení a ostré reakce. Český ministr vnitra Milan Chovanec v úterý poznamenal, že postoji Varšavy nerozumí a že to pro ten den znamenalo "krátkodobý konec Visegrádu".
Polská ministryně vnitra Teresa Piotrkowská vysvětlovala změnu stanoviska tím, že pro ni byla důležitější solidarita s migranty a s Evropou. Polsko přitom kvóty dlouhodobě také odmítalo.
Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky má další spolupráce v rámci Visegrádské skupiny smysl, přestože v některých případech se stanoviska členských zemí liší. "Skupina V4 v minulosti opakovaně ukázala, že je akceschopná, že je schopna prosadit své názory a závěry," uvedl dnes při příchodu na summit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pas, čtk
