V Rusku podle Gregoryho platí nepsaná společenská dohoda mezi Putinem a ruskými občany. V rámci ní se ruský prezident snaží zvyšovat jejich životní úroveň, zasahuje se o vznik pracovních míst a vyplácení penzí. Rusové prý na oplátku tolerují útlak domácího disentu i ofenzivu proti alternativním médiím. „Osobně jsem zažil Jelcinovu éru, které dominoval chaos, nevyplácení mezd, obrovská inflace a mafiánské praktiky úředníků. Proto do jisté míry rozumím tomu, proč může tato společenská dohoda fungovat. Otázkou zůstává, jestli budou Rusové i nadále loajální, pokud jim nebude Putin schopen zajistit blahobyt a veškeré doposud nabízené jistoty," uvažuje Gregory.
Gregory míní, že Putinovo Rusko se stalo vzhledem k pádu rublu banánovou republikou. „Ruská vláda se sešla v důsledku krizové situace ke společnému zasedání a je zřejmé, jak vše dopadne. Putin dle svého zvyku nařídí ministrům, aby napravili nepořádek, který zapříčinili. Ruská média poté budou prezidenta prezentovat jako odhodlaného ochránce ruského lidu před neschopnými byrokraty. Je jasné, že na Putinovi neulpí ani ten nejmenší podíl viny," predikuje Gregory a dodává, že se Rusko bude snažit o zvýšení kontroly nad měnou, jako tomu bylo za Jelcinovy éry. „Zahraniční cestující budou muset stvrdit svým podpisem, že ze země nevyvezou více dolarů, než s sebou přivezli. Rusové budou muset zapomenout na dovolenou v zahraničí a mnoho jich zemi opustí navždy," je přesvědčen Gregory.
Celý text v angličtině najdete ZDE.
Nic dobrého prý nečeká ani na důchodce. „Ruská vláda bude nejspíš schopna jim i nadále vyplácet důchody ve stávající výši. Vzhledem k narůstající inflaci si však budou moci za tyto peníze koupit mnohem méně. Navíc důchodci dobře ví, že část peněz z důchodového fondu byla použita na výdaje v souvislosti s anexí Krymu. Z aktuálních průzkumů veřejného mínění rovněž vyplývá, že jen asi 5 – 6 % Rusů je ochotno obětovat část důchodů a sociálních dávek ve prospěch svých bratrů a sester v Donbasu," píše Gregory.
Kolaps rublu dle mínění Gregoryho způsobuje také problémy vlajkových lodí státního ruského kapitalismu. „Společnosti typu Gazprom a Rosněfť nemají kvůli sankcím přístup k západním úvěrům. Stát musí těmto gigantům poskytovat obrovské sumy peněz z rezervního fondu jenom proto, aby byli schopni refinancovat svůj stávající dluh. Na úvěry pro investice už peníze nezbývají," poukazuje Gregory a vyjadřuje přesvědčení, že recese ruské ekonomiky dosáhne 4 až 8 %. „Putin si za takové situace už nemůže dovolit nastartovat velkolepé projekty, jako je výstavba plynovodů do Evropy či financování Doněcké a Luhanské lidové republiky," upozorňuje Gregory.
„Další náklady vznikají Putinovi v důsledku financování tisíců žoldáků na ukrajinských bojištích a válečné propagandy. Zkrátka a dobře, ruský prezident potřebuje spoustu peněz, které nyní nemá k dispozici. To pro něj musí být frustrující. A co je nejdůležitější, není tak schopen plnit pravidla zakotvená v nepsané dohodě s ruskými občany. Tedy, nemůže jim i nadále garantovat stále se zvyšující životní úroveň. Bude zajímavé sledovat, jak na to budou reagovat. Doufejme, že si dají dvě a dvě dohromady," přeje si v závěru svého komentáře Gregory.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
