Pavel ve svém novoročním projevu kromě jiných témat přišel s návrhem, aby se Česko začalo soustředit na přijetí eura. Je podle něj nutné připomenout si závazky, které jsme při vstupu do NATO a EU dobrovolně přijali. „Prvním jsou výdaje na obranu země. Ten letos po dlouhé době opět plníme. Druhým je přijetí společné evropské měny. Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku dovedou. Přes nekončící diskuse o výhodách a nevýhodách eura pro zemi s otevřenou a exportní ekonomikou, ležící ve středu Evropy, je společná měna logickou budoucností,“ konstatoval Pavel.

Shoda na přijetí eura ovšem nepanuje ani mezi politiky, ani odborníky a ekonomy. Zástupci TOP 09 mají požadavek přijetí eura jako jeden ze svých základních politických cílů, a tak nepřekvapí, že je prezidentova výzva potěšila.

„Za českou skepsí k euru stojí řada vlivných politiků. Klaus, Zeman, Babiš. Je ostuda, že další pak ztratili odvahu za přijetím eura stát. Nyní se situace aspoň trochu mění. Je skvělé mít v politice lidi, kteří se neřídí jen aktuálními průzkumy. Takže opět: Díky, pane prezidente,“ napsal na síti X Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Za českou skepsí k euru stojí řada vlivných politiků. Klaus, Zeman, Babiš. Je ostuda, že další pak ztratili odvahu za přijetím eura stát. Nyní se situace aspoň trochu mění. Je skvělé mít v politice lidi, kteří se neřídí jen aktuálními průzkumy. Takže opět: Díky, pane prezidente. pic.twitter.com/rkw6EPq8Ek

— Luděk Niedermayer (@LudekNie) January 2, 2024

Pirátský europoslanec Mikuláš Peksa říká, že Pavel pouze vyzval, aby naše země plnila své závazky. „Česká republika se zavázala mezinárodními smlouvami euro přijmout, navíc více než 70 % občanů eurozóny je s používáním eura spokojeno, je tedy namístě předpokládat, že spokojeni budou i Češi. Prezident tedy jen dělá svoji práci, když požaduje, aby stát plnil své sliby a zároveň přinesl svým občanům něco užitečného,“ sdělil Peksa pro ParlamentníListy.cz.

S tím souhlasí i komentátor Petr Honzejk, podle nějž jsme se jednou zavázali euro přijmout, a tak musíme učinit a neřešit, zda je pro to ekonomicky vhodná doba. „Na debatě o euru mě nejvíc zaráží, že se vede primárně o tom, jestli euro pomůže ‚teď‘. Společná měna přece není o ‚teď‘, není to nějaký deštník, který si buď vezmeme, nebo nevezmeme kvůli momentálnímu počasí. Je to dlouhodobý projekt, který přesahuje každodenní politické účetnictví a je mimo jiné vyjádřením příslušnosti k určitému civilizačnímu okruhu,“ uvedl Honzejk.

Na debatě o euru mě nejvíc zaráží, že se vede primárně o tom, jestli euro pomůže "teď". Společná měna přeci není o "teď", není to nějaký deštník, který si buď vezmeme, nebo nevezmete kvůli momentálnímu počasí. Je to dlouhodobý projekt, který přesahuje každodenní politické…

— Petr Honzejk (@PetrHonzejk) January 2, 2024

Ing. Jan Zahradil

• ODS
• Řekněme NE evropské federaci!
• europoslanec

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Europoslanec Jan Zahradil (ODS) takové vysvětlení ale nechápe. „Aha. Tedy např. Švédsko, Dánsko, Švýcarsko, Velká Británie nepatří do stejného civilizačního okruhu jako my. To je ovšem revoluční zjištění. Měl byste o tom napsat nějakou úvahu,“ reagoval na Honzejka.

Aha. Tedy např. Švédsko, Dánsko, Švýcarsko, Velká Británie nepatří do stejného civilizačního okruhu jako my. To je ovšem revoluční zjištění. Měl byste o tom napsat nějakou úvahu.

— Jan Zahradil (@ZahradilJan) January 2, 2024

Odmítavě se k euru navíc staví značná část ODS, takže shoda na přijetí eura nepanuje dokonce ani v pětikoalici. „Tento názor nesdílím. Je dost času na důkladné zvážení,“ konstatoval stručně a jasně senátor ODS Jiří Oberfalzer.

Ještě větší odpor pak lze zaznamenat od zakladatele ODS, bývalého prezidenta Václava Klause. Ten na čtvrtek svolává k tématu tiskovou konferenci.

Politicky je tedy přijetí eura nejasnou záležitostí, z ekonomického hlediska podle ekonoma Lukáše Kovandy smysl nedává, jak ukazuje příklad Slovenska. „Jak Slovensku pomohlo euro, kterým platí od roku 2009, k zahraničním investicím? Posuďte sami. Mezi lety 2010 a 2022 narostly na Slovensku přímé zahraniční investice na obyvatele o 9 %, zatímco v Česku o 57 %. Přitom před přijetím eura, v letech 1998 až 2010, rostly na Slovensku přímé zahraniční investice výrazněji než v Česku. Slovensko se navíc potýká s jedním z největších odlivů mozků v EU. Talenty ze země přitom utíkají nejčastěji nikoli do eurového zahraničí, nýbrž do bezeurového Česka,“ upozornil Kovanda.

Jak Slovensku pomohlo euro, kterým platí od roku 2009, k zahraničním investicím? Posuďte sami.

Mezi lety 2010 a 2022 narostly na Slovensku přímé zahraniční investice na obyvatele o 9 %, zatímco v Česku o 57 %.

Přitom před přijetím eura, v letech 1998 až 2010, rostly na… pic.twitter.com/w7cnJoBsoQ

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) January 2, 2024

Psali jsme:

Havlíček (ANO): Pan prezident naskočil na pětikoaliční rétoriku

„To se dělalo naposledy za Husáka.“ Projev Pavla běžel „živě“? Už je tu podezření

Po projevu: Prezident jako domácí zvířátko. A ani mu to není divné

Pavel útočil na Zemana a lísal se k mladým

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.