Prostřednictvím levicového přes dvě stě let už vycházejícího britského deníku The Guardian dala o sobě hodně hlasitě vědět česká eurokomisařka. „Vysloveně mediálním šokem týdne je nové převratné vystoupení naší oblíbené cenzorky Věry Jourové, která reaguje na skutečnost, že sociální síť dříve Twitter, dnes X, jenž patří Elonu Muskovi, odmítla dodržovat příkazy Evropské unie, co jsou obsažený v jakési dohodě, kterou podepsaly velké společnosti Meta, Google nebo Microsoft. Dohoda obsahuje závazek těchto firem, že budou oznamovat, případně likvidovat, mazat, gumovat a odstraňovat dezinformace. Jak řekla Jourová doslova: ‚Cením si jejich úsilí, ale očekávám, že vyvinou ještě větší‘. To je její reakce na zprávu těchto platforem o tom, jak měl posledního půl roku vypadat jejich boj s dezinformacemi,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
V květnu z tohoto dobrovolného kodexu vystoupila společnost Twitter. „I přes to se na ni vztahuje nový unijní Akt o digitálních službách (DSA), který zavazuje velké digitální platformy působící v EU, aby aktivně vyhledávaly dezinformace a propagandu. Jenže s tímhle aktem je drobný problém. Přijala ho Evropská komise, ale v její pravomoci není regulovat podnikání firem, které podnikají ve Spojených státech a jinde. Je to naprosto svévolný akt, který vlastně jenom nutí velké informační, globální korporáty, aby se podřídily evropskému diktátu a požadavku. Dokonce jim hrozí při neplnění těchto udavačských pravidel pokuty až do výše 6 procent ročního celosvětového obratu. To jsou naprosto drakonická čísla a jen vypovídají o Evropské unii, že je to organizace, která je zlodějská, zločinecká a pouze se snaží vydělávat na tom, že si vydobyla různými formami nátlaku určité pravomoci,“ upozorňuje mediální analytik.
Absurdita existence EU a potřeba jejího rozpuštění
Má tím na mysli i Lisabonskou smlouvu, díky níž si EU svůj diktát také užívá. „Paní Jourová si to užívá dokonce do té míry, že lidem jako je Elon Musk doslova vyhrožuje. Cituji její větu: ‚Existují povinnosti vyplývající z tvrdého práva. Takže můj vzkaz pro Twitter/X zní: Musíte ho dodržovat. Budeme sledovat, co děláte‘. To je nám odněkud povědomé, ‚sledovat, co děláte‘. Znamená to, že se Jourová z cenzora přerodila také v hlavního sledovače, špiona, udavače. Nevím, jakými slovy se to ještě dá nazvat. Budeme vás sledovat, budete nás mít za zády. A jestli se rozzlobíme, budeme zlí. Ale to, bohužel, není ten příjemný italský komediální film, to je nepříjemná evropská skutečnost. Myslím si, že EU každým krokem ukazuje absurditu své existence a velmi, velmi aktuální potřebu svého rozpuštění.“ míní Petr Žantovský.
Následující dvě glosy se budou týkat České televize, ale každá z úplně jiného pohledu. „Na obě témata upozornil svými články portál Mix24.cz. V tom prvním se zabývá tím, že známý influencer Ondřej Tesárek si povšiml jedné docela zásadní vady připravované tzv. velké mediální novely, která by měla řešit mimo jiné také televizní a rozhlasové poplatky a nějakým způsobem je zvyšovat. V tuto chvíli není podstatné říkat, o kolik nebo na jaké sumě by to mělo skončit, ale podstata té připomínky je v tom, že novela neobsahuje žádný možný způsob, jak se z téhle pseudo dobrovolné povinnosti může občan jaksi vyvléci,“ poukazuje mediální odborník.
Platit za televizi bude jako platit za to, že dýcháte
Dosavadní zákon o televizních a rozhlasových poplatcích zahrnoval pravidlo, že místopřísežným prohlášením, že nevlastníte televizní přístroj, se můžete odhlásit od platby koncesionářského poplatku a žádný postih vám nehrozí. „Maximálně vám jakési oddělení poplatků z televize pošle nějakou kontrolu, která vám prošmejdí domácnost, že opravdu nikde nemáte schovanou žádnou televizi. Nevím, jestli se to už někdy stalo, ale stát se to může. Každopádně když už někdo vykoná takový akt, že se místopřísežně zaváže nemít televizní přístroj, tak to už je docela vážná právní situace, a to by asi nikdo lhaní neriskoval. Problém ale je, že nový zákon rozšiřuje povinnost plateb, té sekundární daně, i na vlastníky všech ostatních technických vymožeností, jimiž je možné sledovat mimo jiné také vysílání České televize,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Jde o mobily, tablety, notebooky, počítače a ledaco dalšího. „Tesárek celkem logicky namítá, že v tomto případě je to daň, kterou musí zaplatit opravdu každý a ze které není možné se jakýmkoli způsobem vyvinit, abych tak řekl. A to je něco, co v právním státě nemá absolutně prostor a místo, aby existoval zákon jako daň z hlavy. V podstatě jako daň z toho, že dýcháte, jako daň z toho, že existujete, že smíte chodit po zemi nebo ležet v posteli. Prostě každým dnem své existence jste dlužni státu, respektive nějaké státem vytvořené instituci, byť tedy řízené přes legislativu, nikoli bezprostředně. Jen platíte a není žádné odvolání. Zákon, ve kterém není možné žádné odvolání, je špatný zákon a nepatří do zákonodárství demokratické země. Takže to je velmi zásadní námitka, kterou by měla Poslanecká sněmovna vzít velmi v úvahu,“ domnívá se mediální analytik.
Odstavený exradní rozjel kampaň proti novému řediteli
Poslední téma se také týká České televize, konkrétně jejího příští týden nastupujícího ředitele Jana Součka. „Za normálních okolností by nad tím člověk mávl rukou a označil by celou věc za banální druh pomsty zhrzeného člověka, individua, které si poměrně dlouhou dobu žilo na příslušných poměrech jako člen Rady ČT. Mluvím o Zdeňku Šarapatkovi, což byl velký advokát Petra Dvořáka a také velmi radikální publicista. Proslul zejména články někdy opravdu až na pokraji slušnosti vyznívajícími o tehdejším prezidentu Zemanovi, s nímž má asi taky nějaký osobní účet. No a tento Šarapatka jako fantom české žurnalistiky, ačkoliv novinář není, je učitel, má titul PaedDr., který se uděloval v bývalém Československu. rozjel kampaň proti Součkovi,“ konstatuje Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
Rozjel ji tak, že takzvaně objevil a zveřejnil skutečnost, že má Souček kdesi nějaký dům a v něm je zapsaná obchodní společnost občana Ruské federace v čele s jednatelkou Natálií Stanislavovnou Morozovou. Šarapatka k tomu dodává, cituji: ‚Je naprosto nepřijatelné, že byl na čelné místo v České televizi zvolen muž, jenž má obchodní vztahy s občany státu, který je dnes z jasných důvodů vnímán jako nepřátelský‘. Nechci se pouštět do toho, jestli je Rusko nepřátelský stát, nebo není, ale nevím nic o tom, že by české zákony zakazovaly ruským firmám sídlit na nějakých vybraných adresách v České republice. Když pomineme různé třeba krycí špionážní aktivity, které vyvíjí každý stát, a zejména v období tak vyhroceném, jako je dnes, tak v případě normálních obchodních firem nevím o žádném zákonném omezení, kde můžou či nemůžou mít sídlo v České republice,“ přiznává mediální odborník.
Rozhodně to není veřejná služba, ale její popření
Neví ani o zákonu, podle něhož taková firma nesmí mít sídlo v budově, která patří nějakému televiznímu funkcionáři. „Také jsem se o tom nic nedočetl v kodexu ČT, který je součástí pracovní smlouvy. Je to prostě Šarapatkův pomstychtivý výkřik, protože nebyl znovu zvolen do Rady ČT a nese to špatně. Nevím, čím se živí, a je mi to úplně jedno. Ten pán je mi jedno už dlouho, ale kalí vodu velmi nepříjemným a nesympatickým způsobem. Například tvrdí, že je souvislost mezi tím, že Souček v médiích hovořil o tom, že jde do České televize udělat změny v tom smyslu, že by vysílala nejen ten jeden povinný názor české vlády nebo vládní koalice, ale že by dala slovo i lidem, kteří mají na různé věci názor jiný, což je mimochodem praxe, kterou Česká televize ještě před pěti lety dělala zcela běžně,“ připomíná Petr Žantovský.
Díky tomu jsme na obrazovkách viděli lidi, jako je Jan Schneider, Jaroslav Štefec a další odborníky na své obory. „Najednou tam tito lidé nejsou, je tam už jen plejáda těch, kteří spolu navzájem souhlasí a přikyvují, když jim nějaký dotyčný pracovník ČT předloží názor, ke kterému se mají přihlásit, tak se k němu ‚statečně‘ hlásí. Tomu se v České televizi říká naplnění veřejné služby ve smyslu plurality názorů a jejich porovnávání, Já to dlouhodobě nazývám polemikou souhlasících. Rozhodně to není veřejná služba, ale spíše popření veřejné služby. Když se pan Souček – tuším v televizním pořadu s paní Witovskou na Aktuálně.cz – poprvé vyjádřil v tom smyslu, že i tito lidé, co mají jiný názor než vláda, mají právo na to svůj názor vyjádřit, tak vzbudil velké pobouření. Nejprve málem omdlela sama moderátorka, potom na něj přišla sprcha poměrně nevybíravých útoků, které se daly počítat na stovky či tisíce,“ podotýká mediální analytik.
Pouze mediální tanec, co má poškodit Jana Součka
Bývalý radní je zřejmě toho názoru, že když necháme v televizi promluvit odborníka jiného než vládou schváleného, tak tím ohrožujeme naši bezpečnost a přihráváme tím zájmům státu, který jak on říká, vnímáme z jasných důvodů jako nepřátelský. „Opravdu nechci posuzovat míru nepřátelskosti našich dvou států, ale fakt je ten že, když se držíme jenom zákona, tak opakuji, že nevím o tom, že by nějaký zákon panu Součkovi zakazoval pronajímat určitému typu zájemců svou nemovitost. Tak pan Šarapatka způsobil zase jen bouři ve sklenici vody, které se ovšem nepochybně chytí další jeho kolegové ve Foru24 a v dalších podobných bulvárních médiích. A bude z toho zase jenom mediální tanec, jehož cílem má být poškodit Jana Součka. Jestli se někdo domnívá, že donutí Radu ČT, aby revokovala svoji volbu a vrátila do té funkce Petra Dvořáka, tak se opravdu velice mýlí,“ zdůrazňuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Na adresu Petra Dvořáka se v tomtéž článku v Mixu24 píše: „Dlouhých dvanáct let sloužící Petr Dvořák si získal velký kredit odborné obce za to, jakým způsobem televizi vedl“. „To je věta, která by zasloužila samostatný rozbor. Mě by zajímalo, jaký byl ten tým vybraných zástupců odborné obce a jejich názory, protože odborná obec je to, co nazvu odbornou obcí podle svého zájmu nebo podle svého názoru. Když k tomu nemám patřičný sociologický průzkum, podklad a relevantní odbornou argumentaci, tak je to jenom fráze. Nevím, proč se zrovna tahle fráze objevila v tomto článku. Asi má celý článek navodit nějakou atmosféru, což se mu tedy daří, ale je to skrz naskrz nejhorší četba tohoto týdne, nebo jedna z nejhorších. Když tu občas udělujeme to černé prasátko, tak bych se asi přimlouval za ocenění touto blahou cenou právě tomuto článku,“ dodává mediální odborník.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
