Primátor Kulhánek: Nečasova vláda řeší odkaz těch skutečně nejhorších vlád, a proto je nepopulární

Podle vašich slov náš politicko-správní systém nahrává korupci. S cílem bojovat s korupcí se dostali do parlamentu VV, ale celkově se Nečasova vláda titulovala jako protikorupční. Do jaké míry se podle vás podařilo vládě s korupcí něco udělat? Jak byste hodnotil protikorupční opatření, s kterými přichází? Považujete je za účinné?

Myslím, že tato vláda je zatím nejrazantnější v tom, že vcelku nekompromisně odstavuje ministry i další vysoké úředníky, kteří něco „nezvládli“, nebo v jejichž resortu se objevily podivné transakce. Začala sama u sebe, a ačkoliv bývá obecně kritizována za „veletoče“, velkou obměnu svých ministrů, myslím, že to je právě projev toho, že ne všechno hodlá tolerovat, a to i mezi „vlastními“. To, že se za současné vlády Policie začala zabývat věcmi, jako jsou různé počítačové zakázky ministerstev, ROP Severozápad, středočeský hejtman, uplácení spolustraníků apod., to považuji za cestu k normální společnosti, kde se prostě krást a dělat podezřelé machinace netoleruje, chodí se za to do vězení. Očekávám však, že u toho nezůstane, a že vláda představí další části komplexnějšího protikorupčního systému, jak slibovala. Netolerance korupci by měla dostat systém.

Pokud se pozastavíme u vlády. Souhlasíte s tím, že jde o nejhorší vládu od roku 1989? Proč?

Ne, rozhodně nesouhlasím. Možná je nepopulární, ale to právě proto, že řeší odkaz těch skutečně nejhorších vlád – těch, které i v době obrovského ekonomického růstu Českou republiku neskutečným tempem zadlužovaly stylem „po nás potopa“ a „zdroje tady jsou“. V době, kdy se měl rozpočet stabilizovat, stát oddlužit a vytvořit nejen finanční, ale především systémové stabilizátory pro budoucí horší časy – každý politik i ekonom ví, že žádná konjunktura ani žádná recese netrvají věčně – se naopak prohluboval náš dluh a peníze se ve velkém utrácely jen proto, aby se utratily. Na to by měli pomyslet všichni hlasití kritici současné vlády – na „antisociální“ škrty zadělaly vlády předchozího desetiletí. Kdyby byl teď u vlády kdokoliv jiný, bude stát před dilematem – buď dále lhát a zadlužovat, nebo začít splácet, co dlužíme, to znamená šetřit. A pokračování v líbivém utrácení by mohlo do budoucna znamenat nejen následné omezování aparátu, podpor a veřejných zakázek, ale třeba taky státní bankrot, kolaps sociálního systému a podobné radosti. To ale samozřejmě současní kritici nikdy nedořeknou.

Loni v březnu uzavřela strana Karlovarské občanské alternativy (KOA) spolu s ODS, TOP 09 a nezávislých zastupiteli novou koalici. Vy osobně jste koalici s ODS preferoval. Jak byste hodnotil spolupráci po roce působení?

Po roce a půl, kdy subjekty ve vedení města řešily především vlastní vztahy, se konečně začal zase řešit vztah vedení ke svěřeným veřejným záležitostem. Nemám nic proti kritice ani proti kritikům, politika je nutně potřebuje. Ale je pravdou, že jen vzájemným kritizováním se město vést nedá. Současná koalice řeší věcně problémy města, je schopná se bavit o rozvojových problémech a dokonce se nějakým způsobem shodnout na jejich řešení. Nebo alespoň dojít k závěru, že na řešení shody nedosáhne. Jednání jsou racionální a mají konkrétní výsledky.

Karlovarský kraj naopak řeší problém s karlovarským náměstkem pro školství Václavem Sloupem (KSČM). Pokud se koalice nedohodne, hrozí dokonce nové volby. Jak situaci vnímáte vy? A co říkáte na celkové posilování preferencí KSČM?

Myslím, že KSČM se v tuto chvíli zkouší řešit situaci silou, „ustát ji“. Říká – ale vždyť pan Sloup ve školství nic neprovedl, nevidíme důvod k odvolání, on ještě v ničem neselhal! Vzhledem k tomu, že v demokratické éře se KSČM zatím příliš k přímé moci nedostala, nechápe, že politik může ztratit kredit nebo vadit veřejnosti nejen jako špatný manažer, který svůj resort nějak nezvládl, ale i jako neoblíbený člověk, nebo člověk reprezentující něco nehezkého. Nechápe, že politruk ve školství je to samé, jako tunelář pro ekonomické záležitosti – i kdyby nikdy nebyl za nic usvědčen a odsouzen, ale jen v minulosti pracoval na exponovaném místě pro jiné usvědčené kriminální struktury. Takový podezřelý funkcionář se může očistit, může přednést tisíce důkazů o tom, že o nelidskosti mašinerie, ve které pracoval, nevěděl – ale do politiky takový člověk nepatří, a strana, která ho bude proti vůli lidí silou držet a prosazovat, ztratí důvěryhodnost. Od listopadu už zažilo podobný debakl kvůli „podezřelým“ a nechtěným politikům mnoho demokratických stran a hnutí, pro KSČM to bude v takovém měřítku za posledních 20 let asi poprvé.

Občany ve městě trápí ale i problémy s dopravou. Jak jste se vyjádřil loni pro naše stránky, bohužel se vám v roce 2011 nepodařilo vynaložit na opravy a investice do dopravní a technické infrastruktury města tolik, kolik byste si přáli. Jaká je situace dnes? A do čeho budete v rámci infrastruktury investovat letos?

Určitě se soustředíme na potřebné investice do našich komunikací, právě teď začíná rekonstrukce frekventované ulice Na Vyhlídce, stavba kritického úseku cyklostezky Ohře, bude následovat Prašná, Vítězná, Americká a Rumunská, úpravy komunikací a veřejných prostranství v sídlištní zástavbě ve Staré Roli, desítky milionů investujeme také do elektronické infrastruktury města a jeho organizací, do veřejných objektů, volnočasových zařízení a zeleně. Je pravdou, že nad městem visí Damoklův meč neproplacených dotací z Regionálního operačního programu Severozápad, který byl po sérii zatčení a pochybení pozastaven – sice jako žadatel za to nijak nemůžeme, ale znamená to pro nás potenciální ztrátu šestiny našeho rozpočtu.

Karlovy Vary jsou především městem lázeňství. České lázeňství se však potýká s dramatickým poklesem zájemců o lázně, s minimem vysílaných pacientů tzv.“na křížek“, zkrácením komplexní péče u dospělých z 28 dnů na 21 a preferováním medikament. Jak situace vnímáte vy? Jaký dopad má úpadek lázeňství na město? A do jaké míry může podle Vás za současný stav ministerstvo zdravotnictví?

Omezování veřejné podpory lázeňství pro Karlovy Vary zdánlivě není až takový problém – drtivá většina našich klientů jsou zahraniční samoplátci. Ale bereme to jako varovný signál na mezinárodním trhu – Česká republika přestává uznávat potřebnost svých lázní, pravděpodobně tedy budou horší než v těch zemích, které své lázně považují za skutečně fungující léčbu. Také jsme se snažili ministerstvu argumentovat, že lázeňství přeci není nějaká drahá dovolená na státní útraty, ale reálná léčba, která se přes viditelné náklady vyplácí, a to především v delším horizontu. Neméně důležitá je také strukturální a rozvojová úloha lázní - lázně díky historickému vývoji většinou leží v krajině se zvláštním režimem, chrání své léčivé zdroje, životní prostředí, historický odkaz. Když je necháme zaniknout, zaniknou celé mikroregiony – lázeňství už tam nebude a pro průmysl je ta oblast obvykle nevhodná. Vytvoříme další „vnitrozemské pohraničí“, region, kde není práce, není tam proč žít.

Majitelé restaurací budou muset dodržovat městem nařízená pravidla o jejich vzhledu - bez hudební produkce, bez pódií, se slunečníky či markýzami, v pastelových barvách, bez opláštění a reklam. S jakou reakcí se vyhláška setkala? Co si od ní slibujete? A jaká sankce majitelům v případě porušení hrozí?

Sankce jsou zřejmé, při nedodržování podmínek nebude předzahrádka povolena, případně pokud budou porušeny podmínky povolení, povolení bude odebráno. Od tohoto opatření si slibujeme, že Karlovy Vary začnou vypadat méně pouťově a více jako seriózní mezinárodní destinace, město, ve kterém je příjemné se rozhlédnout a případně posedět na zahrádce restaurace. Chceme, aby bylo více vidět historické město a ne občerstvovací stany, neurbánní kvazi-stavby. Ohlasy od provozovatelů nejsou přitom odmítavé, tento režim už funguje dva roky na nově rekonstruované pěší zóně, a jeho rozšíření na další části historického města jsme průběžně projednávali se sdruženími a asociacemi provozovatelů.

Město spustilo pro veřejnost web, prostřednictvím kterého se budou moci občané informovat o rozvojových projektech města. Kolik projekt stál? A jaké budou finance na jeho provoz?

Náklady na modernizaci redakčního systému webu kvprojekty.eu byly 12 tisíc korun, redakční systém budou spravovat přímo naši zaměstnanci, zodpovědní za rozvojové projekty, tedy nevyžaduje prakticky žádné provozní náklady navíc. Šlo nám především o to, vytvořit specializovanou stránku, na které budou rychle dostupné aktuální informace o sledovaných projektech, které město spolufinancuje z dalších veřejných zdrojů.