„Vlády mají vždy daleko větší obavu z deflace. Zlevňování je dobré pro konkrétní spotřebitele, ale pro vládu znamená problém v tom, že ji reálně výše dluhu narůstá. Naopak při inflaci dochází reálně ke snižování dluhu,“ řekl na besedě ekonom Lukáš Kovanda, člen Národní ekonomické rady vlády. Aby to vysvětlil, uvedl konkrétní příklad hypotéky.

 

 

„Když si někdo půjčil v roce 1995 čtyři miliony korun, ve srovnání s dneškem to byly obrovské peníze. V té době to byly hypotéky, které se skutečně musely splácet třicet let. Dnes kvůli inflačnímu znehodnocení koruny si za tyto čtyři miliony koupíte mnohem méně, než před těmi téměř třiceti lety,“ vysvětloval Kovanda, podle kterého inflace zvýhodňuje zadlužené. „Inflace nafukuje peníze a snadněji se pak splácí dluh,“ dodal ekonom. 

 

„To, co platí pro domácnost z hlediska financování hypotéky, to stejné platí pro vlády. Pro politiky je výhodnější inflace, dokonce i výrazná inflace,“ domnívá se Kovanda, který tak reagoval na dotazy, jestli právě za současnou odbrzděnou inflací nejsou přeci jen cítit snahy zachránit předlužené ekonomiky v čele se zeměmi, jako je Itálie nebo Řecko. „Zároveň však netvrdím, že se politici snaží vyvolat inflaci, protože jsou s ní spjata i sociální rizika. Mírnou inflaci však nemají politici příliš motivaci stlačovat, protože inflace užírá z dluhu,“ vysvětlil populární ekonom, který se s nelibostí dívá také na pocovidovou ekonomickou podporu Evropské unie, která podle Kovandy z jedné třetiny skončí právě v předlužené Itálii. 

 

Lukáš Kovanda také v diskusi vysvětloval to, proč někteří ekonomové mluví o kečupové teorii inflace. ParlamentníListy.cz o tom psaly zde.