„V důsledku ekonomické krize z let 2008 a 2009 začaly centrální banky ve velkém tisknout peníze. Ekonomové včetně mě dlouhodobě upozorňovali na to, že je v tom skryt inflační potenciál, že je zde velká časovaná bomba a že se tím vytváří podhoubí k tomu, že v okamžiku, kdy dojde k nějakému spouštěči, inflace se velmi rychle zvýší,“ odpověděl Lukáš Kovanda na dotazy Libora Vondráčka.
„S inflací je to jako s kečupem. Stále se snažíte jej dostat z lahvičky, kečup neteče a neteče, tak bouchnete ještě jednou a máte ho na talíři mnohem víc, než jste chtěl. A máte problém, musíte se ho pokusit dát zpět do lahvičky, což jde velmi těžko. Takhle přesně je to s inflací,“ popsal Kovanda principy kečupové teorie inflace. „Centrální bankéř není žádný bankéř, je to úředník. Ekonomické procesy se nedají spoutat a často se umí vymknout kontrole,“ je přesvědčený Kovanda, který připomněl také postup České národní banky, který v letech 2013 a 2017 se ve velkém snažila oslabit českou korunu.
„Vytisklo se přes 2000 miliard korun. Tyto miliardy nešly přímo do systému pro běžné smrtelníky, ale šly do mezibankovního systému, čímž usnadnily bankám úvěrování, stlačily se úrokové sazby na hypotékách, firmy měly levnější úvěrování. Kdybychom neprovedli tuto intervenci, tak jsme v březnu neměli naftu za 50 korun a i dnes by byly pohonné hmoty citelněji levnější, protože je dovážíme ze zahraničí,“ demonstruje dopady tehdejších kroků národní banky ekonom Kovanda, podle kterého tak v dnešní inflaci splácíme i tyto historické kroky centrálních bankéřů. „Jak to z dnešního pohledu vypadá neuvěřitelné, tehdy jsme se snažili o zvyšování inflace, která se nám zdála nedostatečná. Ukazuje se, že hrátky s trhem, ať už v režii vlády nebo centrální banky, se zpravidla vymykají kontrole. Proto je lepší nechat trhu co nejvolnější průběh,“ notoval Lukáš Kovanda, s čímž předseda Svobodných Libor Vondráček jednoznačně souhlasil.
Anketa
Souhlasíte s trvalým umístěním vojsk jiných členských států NATO na území ČR?
4%
95%
hlasovalo: 47751 lidí
„Prazdrojem a ultimátní podstatou inflace je tištění peněz centrálními bankami. A je děsivé, že na úrovni Evropské centrální banky to probíhá stále. Je to učebnicově zcela neuvěřitelné. Pokud by někdo na vysoké škole obhajoval, že při patnáctiprocentní inflaci v Litvě bude mít Evropská centrální banka nulový či záporný úrok na euro, a ještě bude v rámci kvantitativního uvolňování tisknout další peníze, tak by ihned letěl od zkoušky, protože toto by nikdo soudný, který by chtěl absolvovat ekonomickou vysokou školu, nemohl nikdy připustit,“ dodal s úsměvem Lukáš Kovanda, který vzápětí reagoval na dotaz Libora Vondráčka, jestli to znamená, že Evropskou centrální banku řídí lidé bez ekonomického vzdělání.
Fotogalerie: - Radev a Zeman
„Evropská centrální banka to velmi dobře ví. Nechce však dopustit, aby se zvýšily úrokové sazby v zemích, které jsou předlužené, to znamená v zemích jižního křídla eurozóny. Tyto země jsou velmi zranitelné a v případě, že by Evropská centrální banka přestala tisknout své miliardy, tak hrozí nárůst úrokových sazeb a tedy i např. částečná platební neschopnost či bankrot některých zemí. A to velká hrozba pro evropské elity,“ zamýšlí se Lukáš Kovanda.
„Bankéři dlouhá léta říkali, že tisknou peníze, aby dostali inflaci na požadovaný cíl. Ale kde jsme nyní? V celé eurozóně je inflace takřka osm procent, tedy čtyřnásobně nad původním cílem, a přesto se zatím nepospíchá se zvyšováním úrokových sazeb. A to je fatální chyba. Evropská centrální banka se vymlouvá sice na energie, ale dobře vidíme, že nejde o žádnou přechodnou inflaci, protože nás bude trápit letošní i příští rok,“ řekl na besedě u Svobodných ekonom Lukáš Kovanda, který chování Evropské centrální banky považuje za velký omyl, který dokonce ohrožuje její kredibilitu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný
