Profesor Přibáň hodnotí dva roky prezidentství Zemana. Má mít větší pravomoci?

07.03.2015 12:51

Nad tím, jaké by měl mít prezident pravomoci, i nad dosavadním prezidentstvím Miloše Zemana se u příležitosti druhého výročí od jeho nástupu na Hrad zamýšlí v sobotní Mladé frontě Dnes právník a sociolog, profesor na Cardiff Law School Jiří Přibáň.

Profesor Přibáň hodnotí dva roky prezidentství Zemana. Má mít větší pravomoci?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Přibáň

Nejprve přemítá nad dvěma častými tvrzeními, týkajícími se prezidentských pravomocí. Za nesmysl označujte to, že díky přímé volbě si může prezident své ústavní pravomoci vykládat mnohem extenzivněji nebo že nejlepším řešením je posílení těchto pravomocí, protože současná politická krize si žádá silného vůdce.

Podobným nesmyslem je prý ale i tvrzení, že přímá volba do parlamentarismu nepatří, a proto je třeba se vrátit k nepřímé volbě prezidenta parlamentem. Poukázal na to, že i v mnoha ryze parlamentaristických režimech, například ve Finsku nebo Irsku, se prezident volí přímo. A přesto jeho jednání nevede k ústavním excesům nebo ke krizím, jakou Zeman způsobil jmenováním Rusnokovy vlády.

Kdo volá po zvýšení pravomocí prezidenta, ve skutečnosti chce vládu silné ruky

Podle Přibáně ti, kteří volají po zvýšení prezidentských pravomocí, ve skutečnosti volají po vládě silné ruky. To je podle něj ten nejpochybnější recept na řešení kterékoli politické krize. „Postsovětské země nebo leckterý stát Latinské Ameriky či rovníkové Afriky nabízejí dlouhou řadu příkladů, jak taková prezidentská vláda vypadá a kam vede v zemích, kde nemá dlouhou ústavní tradici,“ míní Přibáň.

Pochvala za nové složení Ústavního soudu

Zamýšlí se i nad tím, jakou poetiku má politika Miloše Zemana. Prý spočívá v nepředvídatelnosti a v rozporech mezi slovy a činy. „Vyhlašuje se tak boj proti extremistům, ale současně i proti „nepřizpůsobivým“ menšinám. Bojuje se za hodnoty Západu, ale i finanční a strategické zájmy jeho nepřátel atd.,“ tvrdí Přibáň.

Největší Zemanovy úspěchy se tak paradoxně objevují v těch oblastech, ve kterých se jeho vůle a zájmy projevují nejméně. Jako příklad uvádí profesor justici, zvláště pak nové složení Ústavního soudu. To prý dává této zemi alespoň nějakou naději do budoucnosti.

Havlovo prezidentství bylo symbolem konce komunismu, Klausovo symbolem konce postkomunismu. A Zemanovo?

V závěru uvádí, že Havlovo prezidentství bylo symbolem konce komunismu, Klausovo díky amnestii symbolem konce postkomunismu. Symbolem čeho se stane prezidentství Zemana je prý předčasné odhadovat. „Současná mezinárodní situace ve spojení s chaotickou zahraniční politikou vlády a slabostí vládních i opozičních politických stran naznačuje, že i tato symbolika bude mít zásadní místo v dějinách této země,“ uzavírá své zamyšlení profesor Jiří Přibáň.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vam

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

16:34 „Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

V Budapešti od čtvrtka již potřetí probíhá maďarská verze Konference konzervativní politické akce (C…