Petro Porošenko, který před dvěma lety dokázal zvítězit ve volbách již po prvním kole a který mohl počítat s podporou 55 % voličů, o svou popularitu rapidně přichází. Konkrétně jsou Ukrajinci nespokojení s tím, že vojenský konflikt na Ukrajině stále probíhá, politické reformy se příliš vlečou a životní úroveň většinové populace je spíše na poklesu. Na druhou stranu sám Porošenko rozhodně nestrádá; za poslední rok výrazně navýšil zisky svých firem, které navzdory svým předvolebním slibům neprodal.
Porošenko se dostal k moci v té době, kdy se konflikt na Donbase začal teprve naplno rozbíhat. Z toho důvodu při své prezidentské kampani nezapomínal zdůraznit, že jednou z jeho priorit je konflikt co nejdříve ukončit.
Podle názoru bývalého ředitele informačního oddělení ministerstva zahraničí Ukrajiny Olega Vološina Porošenko ovšem nevyvinul na mezinárodní úrovni dostatečné úsilí k tomu, aby se pokusil konflikt uklidnit.
„Pokud se bavíme o státní bezpečnosti, pak je zcela evidentní, že Porošenkova mezinárodní politika není žádným úspěchem. Žádnou záruku vlastního bezpečí nemáme, naopak co vidíme, je přetrvávající konflikt na ukrajinském území. Přestože se konflikt podařilo lehce uklidnit, problém vyřešen nebyl,“ míní Vološin.
Z druhé strany ředitel ukrajinského Institutu globálních strategií Vadim Karasev za úspěch považuje, že se Porošenkovi v situaci probíhajícího konfliktu podařilo vytvořit bojeschopnou armádu. „Hlavní zásluha prezidenta – vytvoření bojeschopné armády, kterou naprosto zdecimovala předešlá vláda. Díky tomu se povedlo zabránit rozšíření konfliktu,“ uvedl expert.
Dalším naprosto klíčovým předvolebním tématem byla integrace do eurounijního prostoru, což bylo hlavním požadavkem účastníků „Euromajdanu“. Už v prvním roce Porošenkovy vlády došlo k podpisu dohody o asociaci s Evropskou unií, což bylo podle názoru ekonomického experta a ředitele mezinárodního fondu Bleyzer Olega Ustenka velikým úspěchem prezidenta Porošenka a celé Ukrajiny.
Na druhou stranu expert ovšem podotkl, že podmínky smlouvy zcela nenaplnily všechna očekávání ukrajinského lidu.
„Domnívám se, že dopad podpisu smlouvy o volném obchodu s Evropskou unií byl alespoň v začátku spíše neutrální. Z krátkodobého hlediska se dobré výsledky ovšem ani očekávat nedaly, jelikož Ukrajina přišla o možnost vývozu svých produktů do Ruska a ostatních zemí SNZ. Z toho důvodu se zemi spíše přitížilo,“ uvedl Ustenko.
Dveře do EU zavřeny na dalších 20 let
Nutné je zde také podotknout to, že po Porošenkově nástupu nový prezident ihned prohlásil, že ke konci jeho prezidentského období v roce 2020 Ukrajina podá žádost o členství v Evropské unii. Z druhé strany ovšem v březnu letošního roku prohlásil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, že dveře do EU a NATO budou pro Ukrajinu zavřeny ještě na dalších 20–25 let.
Ještě o poznání kritičtěji hodnotí experti Porošenkovo působení ve finančně-ekonomické oblasti. Podle ekonomického experta Alexandra Ochrimenka nebyla na Ukrajině za poslední dva roky provedena ani jedna potřebná ekonomická reforma.
„Jestli se podíváme na naši ekonomiku, můžeme konstatovat, že jsme jednoduše přišli o dva roky. Když se Porošenko dostal k moci, mluvil o reformách, které by skutečně byly velice užitečné, žádná z nich se ovšem ani nezačala realizovat. Nevidíme realizaci projektu transparentnosti státních zakázek, korupce je na stejné úrovni jako dřív. Dnešní Ukrajinu bohužel ve světě vnímají velmi negativně,“ objasnil.
„V období mezi roky 2014 a 2015 zaznamenala ukrajinská ekonomika propad. Celkově se za toto období propadla o 20 procent, pokud se k tomu připočte i inflace, tak to bylo celých 70 procent. Míra nezaměstnanosti přesáhla desetiprocentní hranici a ukrajinská měna ztratila třetinu své hodnoty,“ uvedl Oleg Ustenko.
Toto se samozřejmě promítlo i do životní úrovně občanů Ukrajiny. Ekonom Ustenko poznamenal, že z důvodu vysoké inflace a devalvace národní měny se mzdy Ukrajinců výrazně snížily, což dále snížilo jejich kupní sílu a ve výsledku snížilo jejich životní úroveň. Ke zlepšení rozhodně nepřispělo ani několikanásobné navýšení tarifů na komunální služby.
Porošenko je šestým nejbohatším Ukrajincem
Přes ekonomické obtíže Ukrajiny si její prezident ovšem vedl velice slušně. Porošenkova korporace Roshen patří k jedněm z největších cukrovarnických společností na světě. Také mu patří ukrajinský zpravodajský Pátý kanál.
Před volbami přitom Porošenko sliboval, že své podniky prodá. To se ovšem zatím nestalo a jeho byznys jen vzkvétá. Podle údajů, které poskytl ukrajinský magazín Nové časy, Porošenkovo jmění jen za uplynulý rok narostlo o 20 procent na 979 milionů dolarů. Stal se tedy šestým nejbohatším člověkem v zemi. To samozřejmě vede k tomu, že si mnozí lidé spojují jeho obchodní úspěchy s prezidentskou pozicí.
Politoložka a předsedkyně rady Ukrajinského nezávislého centra politických studií Julie Tišenková v programu rádia Hlas stolice prohlásila, že jestli by se nové volby konaly v nejbližší době, Porošenko by získal jen 13,5 % hlasů. Více by tak měl Oleg Ljaško (14,6 %) a zejména Julie Timošenková, která může zatím počítat s podporou 21 % voličů.
Navíc se zjevně ani nedá očekávat, že by se v nejbližší době odehrálo něco, co by důvěru ukrajinského lidu v Porošenkovy schopnosti navrátilo. Podle ředitele Institutu sociálně-politických prognóz Dialog Andreje Miseljuka se ukrajinský prezident „ani nesnaží dělat něco, aby navýšil své volební preference. Nedostatečně komunikuje s národem, což jen zvyšuje počet lidí, kteří se domnívají, že se současný prezident o zájmy národa až tolik vlastně nezajímá“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: fib
