Putin vstoupí do dějin jako někdo, kdo uvrhl Rusko do problémů, řekl na Frekvenci 1 novinář

09.03.2014 19:11

Ve stínu posledního ukrajinského dění je novinář a publicista Jefim Fištejn, „světoobčan s americkým občanstvím“, jak se sám charakterizoval, zván do řady pořadů, aby okomentoval aktuální dění na Ukrajině. „Lavina faktů znemožňuje vidět skutečnost,“ soudí. „Jednoho kalného rána jsme se probudili a od toho dne neplatí mezinárodní řád, jak se vytvořil po druhé světové válce,“ říká v Kyjevě narozený známý novinář a absolvent žurnalistiky na Lomonosově univerzitě s odkazem na ruskou činnost na Krymu.

Putin vstoupí do dějin jako někdo, kdo uvrhl Rusko do problémů, řekl na Frekvenci 1 novinář
Foto: RussianMind
Popisek: Staronový ruský prezident Vladimir Putin

„Neplatí mezinárodní smlouvy, neplatí občanské svobody, na místo nich nově platí Blut und Boden,“ míní. Náš nový svět podle Jefima Fištejna není dobrý – je to svět XIX. století, zamýšlel se v rozhovoru v pořadu Pressklub ve vysílání rozhlasové stanice Frekvence 1.

Parlament autonomní oblasti Krym schválil rozhodnutí o okamžitém připojení k Rusku a zbývá jen, aby Rada federace toto rozhodnutí přijala, připomněl. „Referendum proběhne post factum, a to pod okupací Krymu ruskými jednotkami. Referendum je přímo v rozporu s ústavou Ukrajiny,“ dodal s tím, že tedy půjde jen o divadelní hlasování.

Zatímco události v Kyjevě byly „internacionální záležitostí“, neboť mezi mrtvými byli vedle Ukrajinců i Rusové, Arméni, Bělorusové a Židi, kdy šlo o vyjádření „nechuti směřovat na východ“, Rusko postupuje nacionálně a hodlá připojovat území na etnickém principu.

Putinova porážka

„Eurasijský svaz měl korunovat Putinovo snažení, ovšem pro jeho úspěšné vybudování potřeboval ruský prezident získat slovanskou většinu, které bez Ukrajiny nedosáhne. Ukrajinci se totiž chtěli vyvíjet směrem k západní civilizaci, patří k západnímu civilizačnímu okruhu, tak jako my v devětaosmdesátém,“ připodobnil Jefim Fištejn mentalitu demonstrantů z centra Kyjeva.

„Putinovi tak nevyšel obrovský celoživotní plán a chtěl si osladit hořkou pilulku,“ domnívá se. Je při tom pochopitelné, že si pro tento svůj krok vybral právě Krym. Jeho anexe je mnohem jednodušší než v případě východní části Ukrajiny.

„Rusko žije resentimenty ztracené velikosti a propadlo nacionalismu," povzdechl si novinář. Prezident Putin podle něj Krym připojí. Jefim Fištějn připomněl Putinem často citovaný výrok, že ruská státní moc se bude šířit až do té meze, dokud nenarazí na nepřekonatelný odpor.

Podle novináře dochází ke zneužívání práva národů na sebeurčení. Od druhé světové války a pádu východního bloku, stejně jako při dekolonizaci, bylo mezinárodním společenstvím dbáno na dodržování zásady neměnnosti hranic. To bude nyní porušeno. „Krymský národ není,“ uvedl doslova.

Fištejn se obává národního chápání světa

Při tom si myslí, že Rusko, a jmenovitě prezident Putin Ukrajinu již ztratil – bytostně, v mentalitě znesvářil dva blízké slovanské národy. Zároveň varoval, že v Dumě znějí hlasy (například od Žirinovského strany), že „Krym je jen začátek“. Mnoho Rusů žije v severním Kazachstánu, tradičně chápaném coby ruské území. „Padesát procent Rusů je i v Lotyšsku," připomněl.

Dopady posledního vývoje může podle Jefima Fištejna pocítit i naše republika. „Putin vyhlásil novou politiku ochrany ruských občanů současných i bývalých a občanský princip nahradil etnickým." To se může podle novináře dotknout i nás.

„Ačkoliv teď je Putin na dvouletém vrcholu popularity, hospodářsky uvedl Rusko do problémů a do dějin vstoupí jako někdo, kdo Rusko uvrhl do problémů,“ myslí si známý publicista Jefim Fištejn.

  • Celý záznam rozhovoru naleznete na oficiálních stránkách Frekvence 1, a to ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: jma

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ekonomka Švihlíková: Takhle zadlužené USA ještě nebyly. Řešení? Jedno z nich je válka…

16:30 Ekonomka Švihlíková: Takhle zadlužené USA ještě nebyly. Řešení? Jedno z nich je válka…

Ekonomka Ilona Švihlíková pronesla šokující informace o americké ekonomice, která pomalu spěje ke ka…