„Neměli bychom zapomínat, že když pomineme enklávu Kaliningrad, tak nemá Litva s Ruskem společnou hranici. Pokud by se Moskva rozhodla k vojenské akci, musela by přejít přes území Běloruska. Byl by ovšem prezident Lukašenko svolný účastnit se takové akce?“ vyvrací estonský vojenský analytik Jaan Murumets možnost, že by se mohla Moskva odhodlat k invazi do tohoto pobaltského státu. „Navíc by k tomu potřebovali Rusové minimálně dvě divize, které pro tuto oblast nemají k dispozici,“ konstatuje analytik.
celý text v angličtině máte k dispozici ZDE
V případě Estonska je ovšem dle jeho názoru situace jiná. „Rusové by se mohli Talinu zmocnit poměrně snadno. Ne ovšem na dlouho, protože by neměli dostatek vojáků na ovládání území po delší časové období,“ míní Murumets, podle kterého jsou ruská vojska vytěžována na Ukrajině a Moskva nemá kapacity pro útok na Estonsko, Lotyšsko či Litvu. Nedávno estonský analytik hovořil o tom, že by Rusko spíš využilo jiných možností, než je přímé vojenské řešení. Moskva by se tak chtěla vyhnout závazku spojenců NATO zakotvenému v článku 5, podle kterého musí státy přijít na pomoc státu, který je napaden.
„Pokud by ruské tanky překročily hranice pobaltských států, je jisté, že by se jim síly NATO postavily. Pokud by však Moskva využívala pro ovládnutí těchto zemí propagandu, korupční jednání a další prvky hybridní války, nebude Severoatlantická aliance schopna reagovat,“ píše americký expert na země bývalého SSSR Paul Goble, který souhlasí s tvrzením estonského analytika a nabádá Západ, aby začal přemýšlet o větší než „pouze“ vojenské podpoře Pobaltí. Ruský analytik se specializací na Pobaltí Jurij Dolinskyj ovšem připomíná, že obyvatelé těchto zemí se ruské hrozby obávají a věří, že již samotné členství v NATO jejich země od případné invaze ochrání.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
